Larvy potemníka moučného, kterému se přezdívá moučný červ, patří mezi potravinové a skladištní škůdce. V domácnostech se s nimi naštěstí, na rozdíl od potravinových molů, setká málokdo. Larvy totiž potřebují velké zásoby potravin, protože se vyvíjejí dlouho.

Podle českých vědců by se však v budoucnosti mohly právě ony stát základem našeho jídelníčku..

Vzhledem k rostoucí světové populaci hledají vědci nové, pokud možno udržitelné, ekologické a zároveň nutričně bohaté, zdroje potravin. Jejich pozornost se upřela ke hmyzu, který už v některých částech světa, například v subtropických zemích, jako náhradní zdroj bílkovin slouží.

I jinde ve světě, včetně České republiky, jsou již nyní k dostání hmyzí výrobky. Nejčastěji se jedná o pražený hmyz, převážně cvrčky, kobylky a larvy potemníka, či výrobky z hmyzí moučky. Hmyz obsahuje i čokoláda či hmyzí chipsy.

Jak obohatit hmyz na talíři o vitamíny

Čeští vědci ze dvaceti odborných pracovišť se nyní snaží zlepšit výživovou hodnotu vybraných druhů jedlého hmyzu, včetně larev potemníka moučného. Sdružili se do týmu v Národním centru kompetence (NCK) BIOCIRKL, který finančně podporuje Technologická agentura České republiky.

„Zajímavé je, že oproti běžným živočišným bílkovinám by mělo být významně jednodušší obohatit hmyz v krmných směsích o důležité látky. Z těchto důvodů se stal i součástí našeho projektu,“ uvádí Olga Šolcová z NCK BIOCIRKL.

„V rámci výzkumu se například testuje jedlý hmyz s navýšeným obsahem provitamínu A a vitamínu E. Konkrétně se jedná o sušené larvy potemníka moučného, které jsou krmeny substrátem obohaceným o mrkev a další pak s přídavkem špenátu,“ přibližuje snažení českých vědců Jana Hajšlová z Vysoké školy chemicko-technologické.

Pokud se naplní očekávání výzkumníků, mohly by se larvy obohacené o zdraví prospěšné vitaminy objevit na trhu do dvou let.

Larva potemníka zdrojem bílkovin, vitamínů i tuků

Mouční červi neboli larvy potemníka jsou žlutohnědé a měří 2 až 3 cm. Na těle mají jednotlivé články, hlava a zadeček jsou tmavší. Nalézt je lze především ve mlýnech, obilných skladech, potravinářských provozech i hospodářských chovech, kdy mouku, rýži, obiloviny a další potraviny znehodnocují svými výkaly a svlečkami.

Larvální stádium potemníka může trvat rok a půl. Jako zdroj potravy slouží plazům, ptákům i v zajetí chovaným hlodavcům. Ve formě potravinové moučky nebo vcelku mohou být larvy potemníka potravou i pro člověka.

Vedle obsahu bílkovin a vitamínů je významný zejména vysoký obsah tuku v nich, který dosahuje až 35 % v sušině. Vědci v rámci projektu proto mimo jiné přemýšlejí, jak tento tuk šetrně získat, je totiž ceněnou surovinou pro výrobu kosmetiky nebo léků.

Konzumace hmyzu, bohatého na bílkoviny, by do budoucna mohla zasytit davy. Chov hmyzu je přitom šetrný k životnímu prostředí. Snižuje nároky na prostor o 10 až 12 % oproti běžné masné produkci s ohledem na hmotnost bílkovin.

Vytváří také méně skleníkových plynů a vyžaduje mnohem méně vody, která bude do budoucna rovněž nedostatkovou surovinou.