O tom, že kouření škodí zdraví, dnes už nikdo nepochybuje. Zbavit se závislosti však není snadné. Když se to ale někomu přeci jen podaří, jeho tělo se mu za to odvděčí zlepšením jeho zdraví. Některé zdravotní benefity se projeví téměř okamžitě, jiné až po letech, ale rozhodně stojí za to!.

Podle posledních průzkumů kouří asi 25 % Čechů, a to převážně klasické cigarety, ačkoliv se zvýšilo i používání elektronických cigaret a nikotinových sáčků, především mladší generací. Denně v České republice kouří 20,6 % mužů a 12,0 % žen ve věku 15 a více let.

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je tabáková epidemie jednou z nejvážnějších hrozeb pro veřejné zdraví, jaké kdy svět čelil. „Tabák každoročně zabije více než 8 milionů lidí. Přes sedm milionů z nich umírá v důsledku přímého užívání tabáku a přibližně 1,2 milionu v důsledku vystavení pasivnímu kouření mezi nekuřáky,“ říká Barbora Macková, ředitelka Státního zdravotního ústavu.

Lepší funkce plic a zmírnění kuřáckého kašle

Jak se zlepší fungování lidského těla, když člověk přestane kouřit? „První změnou, ke které může dojít již během několika hodin od vykouření poslední cigarety, je snížení srdeční frekvence,“ říká Humberto Choi, plicní lékař z Clevelandské kliniky.

Zvýšené hladiny oxidu uhelnatého v krvi zjištěné u kuřáků, jež jsou zhruba třikrát vyšší než u nekuřáků, se také během několika dní vrátí k normálu. V průběhu několika dalších týdnů pak dojde ke zlepšení funkce plic a zmírnění takzvaného kuřáckého kašle, který je u kuřáků projevem chronické bronchitidy neboli chronického zánětu sliznice průdušek.

Po několika týdnech či měsících od ukončení kouření může rovněž dojít ze zlepšení čichu a chuti. Choi to komentuje: „Někdy si lidé ani neuvědomí, že ztratili čich a chuť, dokud se jim nevrátí.“ U člověka, který přestane kouřit, se po několika letech rovněž dramaticky sníží riziko rozvoje kardiovaskulárních onemocnění.

Marie Robertsonová, kardioložka, která pracuje jako vedoucí vědecká pracovnice Americké kardiologické asociace, k tomu říká: „Do 10 let klesá riziko úmrtí na kardiovaskulární onemocnění o 63 % u těch, kteří přestali kouřit, ve srovnání s kuřáky.

Po 20 až 30 letech toto riziko klesá na podobnou úroveň jako u někoho, kdo nikdy nekouřil.“.

Menší riziko infarktu i rakoviny

Obdobné je to i určitých typů rakoviny. „Po 10 letech je riziko úmrtí na rakovinu plic u lidí, kteří skoncovali s kouřením, poloviční než u kuřáků,“ říká Farhad Islami, hlavní vědecký ředitel American Cancer Society, který studuje rizika rakoviny u různých populací, „stejné je to i s rakovinou hlavy, krku nebo jícnu.“ Nedávný výzkum, na kterém se Islami podílel, prokázal, že 20 až 29 let po skoncování s kouřením se riziko úmrtí na rakovinu sníží asi o 90 %.

U lidí, kteří byli schopni přestat před dosažením 35 let věku se riziko úmrtí na rakovinu související s kouřením po dvaceti až třiceti letech téměř rovná riziku u osoby, která nikdy nekouřila.

U lidí, kteří žijí s chronickými zdravotními stavy souvisejícími s kouřením, jako je rakovina, srdeční onemocnění nebo CHOPN (chronická obstrukční plicní nemoc, při které se dýchací cesty trvale zúží), může odvykání zpomalit progresi tohoto onemocnění a zároveň zlepšit šance na přežití.

„Pravděpodobnost návratu rakoviny je nižší, pokud přestanete kouřit,“ říká k tomu Humberto Choi. U lidí, kteří již prodělali infarkt, může odvykání snížit riziko rozvoje dalšího infarktu stejně jako pravděpodobnost zhoršení CHOPN.

Odvykání bolí

Odvykání však není snadné. Zatímco někteří jsou schopni s kouřením přestat doslova z minuty na minutu, jiní potřebují pomoc léků, aby omezili chuť na cigaretu. Někteří pak musí zcela překopat své každodenní návyky, aby dosáhli úspěchu, zatímco u jiných to není nutné.

U většiny se úspěch nedostaví při prvním pokusu, ale je třeba to nevzdat, související zdravotní přínosy za to stojí. „Každý pokus je lekcí, jak to příště udělat lépe,“ říká k tomu kardioložka Robertsonová.

Více se dočtete v časopise 21. století číslo 4/2024, které vyšlo 14.3. 2024.