Domů     Příroda
Zoo v tekutém dusíku
FOTO: Claudia Feh / Creative Commons / CC BY-SA 4.0

Říká se jim zamrzlé zoo, protože místo chovu zvířat schraňují v tekutém dusíku jejich buňky. Ty jsou mnohdy jedinou nadějí pro záchranu kriticky ohrožených a vyhynulých druhů.

 

Tříletý hřebec Kurt je pořádný divoch. Pobíhá, kope kolem sebe, jedné klisně odkousnul kus ocasu a od člověka se rozhodně pohladit nenechá. A jeho ošetřovatelům ze safari parku zoologické zahrady v San Diegu toto chování žádné starosti nedělá, ba naopak.

Kurt totiž není ledajaký hřebec, ale kůň Převalského (Equus przewalskii Poliakov). Je to jediný skutečně divoký druh, který se evolučně odchýlil od ostatních koní někdy před 500 000 lety. I geneticky je odlišný, má 66 chromozomů, zatímco koně domácí jich mají 64. Kurt je navíc výjimečný tím, že vznikl jako klon, podobně jako kdysi ovce Dolly.

Dnes sci-fi, zítra realita

Buňky Kurtova otce byly uložené v tekutém dusíku při -196 °C od roku 1980. V té době si odborníci ze zamrzlé zoo (oficiálně San Diego Zoo Wildlife Alliance) v čele se zakladatelem Kurtem Benirschkem dovedli pouze teoreticky představit, k čemu by buňky mohly v budoucnu sloužit.

Úspěch z roku 2020, kdy se hříbě narodilo, ukazuje, že co bylo dříve považováno za sci-fi, je už dnes možné. V současnosti je v San Diegu uložený biologický materiál od více než 10 000 jedinců, kteří náležejí k více než 1200 zvířecím druhům a poddruhům. Kolem 5 % z nich už vyhynulo, nebo jsou kriticky ohroženy vyhynutím.

Zamrzlé zoo

Kromě San Diego Zoo Wildlife Alliance existují i další zamrzlé zoo. K těm větším patří britská Nature’s SAFE, která úzce spolupracuje s Evropskou asociací zoologických zahrad a akvárií. Cílem je uchovat co nejvíce buněk od co největšího množství druhů, takže tato zařízení nabádají zoologické zahrady, aby k nim posílaly biologický materiál.

Uhynulé zvíře, které může být posledním zástupcem svého druhu, je třeba dopravit do zamrzlé zoologické co nejrychleji. Obvykle se do tekutého dusíku ukládají kožní buňky, které se typicky získávají seškrabem z ucha.

Následuje pomnožení buněk v kultivačním médiu, které obsahuje antibiotika potlačující růst bakterií. Pod mikroskopem se pravidelně sleduje, jestli už je buněk dostatek pro zamrazení.

Pomalé rozmrazování

Aby nedošlo k poškození buněk mrazem, tak se k nim přidávají speciální ochranné látky a zamrazování probíhá postupným snižováním teploty. V tekutém dusíku, který má -196 °C, tak mohou být buňky bez poškození uskladněny desítky let.

Rozmrazení potom probíhá opačně, tedy postupným zvyšováním teploty. V laboratoři je následně možné buňky reprogramovat tak, aby z nich vznikly tzv. indukované pluripotentní kmenové buňky. Pomocí růstových faktorů je dokážou vědci dále přeměnit v jakoukoliv buňku těla.

Z původně kožních buněk tedy mohou vytvořit klidně i spermie nebo vajíčka. Po oplodnění se v laboratoři začne vyvíjet embryo, které je následně naimplantované do náhradní matky. Co přinese budoucnost, se dá zatím jen odhadovat.

Nové techniky by se mohly týkat totipotentních kmenových buněk. Ty na rozdíl od pluripotentních kmenových buněk mohou vytvořit i placentu a pupečník, což znamená, že z nich může vzniknout celý nový jedinec.

Autorka: Kateřina Pavelcová

Více o zamrzlých zoo a záchraně vymírajících druhů se dočtete v čísle 3/2024, které je právě v prodeji.

Související články
Ostrov Morgan Island, nacházející se u pobřeží Jižní Karolíny, nedostatkem turistického zájmu netrpí. Krouží kolem něj řada vyhlídkových lodí, žádný člen jejich posádky však na ostrov, posetý vzrostlými duby a hustými křovinami a disponující písečnými plážemi, vstoupit nesmí. Jeho obyvateli jsou totiž opice. Jasně viditelné cedule lidem vstup na ostrov zakazují. Obývají jej totiž makakové […]
Šimpanzi bonobo mají pověst mírumilovného druhu, který se snaží konfliktům co nejvíce vyhýbat, a když už k nim dojde, řeší je sexem. Závěry nové studie však ukazují, že bonobové moc dobře vědí, co to je agresivita, a že se v tomto ohledu mnohdy chovají hůře než jejich bratranci šimpanzi učenliví. Na počátku 20. století si […]
Šest protonů v jádře, schopnost vytvářet čtyři vazby, za pozemských teplot a tlaků pevné skupenství, tak takový je uhlík. Právě on je základním stavebním kamenem veškerého života, jak jej na naší planetě známe. Nové výzkumy však ukazují, že nejen on je teoreticky schopen vytvářet živé organismy. Podle čerstvé studie by na jiných světech mohly fungovat […]
Nejlepší přítel člověka? Pes, chtělo by se říct. Ale existují živočichové, které mají náš druh ještě raději než čtyřnozí chlupáči. Takovým je třeba veš… Na naší evoluční cestě od prvních primátů podobným opicím přes australopitheky až po moderní lidi s s vysoce vyspělým mozkem nám dělal společnost mimořádně věrný společník: Pediculus humanus, jinak známý jako […]
Většina lidí je zvyklá žít v nízkých nadmořských výškách, kde je dostatek kyslíku, naopak při pobytu ve vysokých horách pak může mít potíže s dýcháním. Čelí tak zvané výškové nemoci, která se projevuje nevolností, zmateností a otoky plic a mozku. Existují ovšem dvě populace, které jsou zvyklé a plně adaptované na život ve výškách nad […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz