Domů     Příroda
Jihočeští vědci představí zajímavosti z výzkumu v 18. přednáškovém cyklu Akademických půlhodinek
Jan Zelenka 6.3.2024

Jak kvalitní je pitná voda v ČR? Můžeme se léčit pomocí pupenů stromů? Jak mapy zachycují proměnu české krajiny? A jak se na krajinu dívá umění? Tato a další témata přináší nový, v pořadí 18. přednáškový cyklus Akademické půlhodinky.

Ten společně již 11. rokem připravují Biologické centrum Akademie věd ČR a Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. V celkem osmi přednáškách představí odborníci z obou institucí zajímavá témata z přírodních i humanitních věd.

Jarní cyklus začíná dnes, 6. března, a přednášky se konají každou středu v 16 hodin v Alšově jihočeské galerii ve Wortnerově domě v ulici U Černé věže 22 v Českých Budějovicích. Vstup je zdarma..

V přednáškách jihočeští vědci z obou institucí informují o novinkách z výzkumné práce, ale také komentují aktuální dění či vysvětlují různé zákonitosti ze svých oborů. Hned v první přednášce představí entomolog z Biologického centra AV ČR Vojtěch Kolář raritu jihočeské přírody, chráněného vodního brouka potápníka dvojčárého, který balancuje na hraně vyhynutí.

Jak potvrzuje výzkumný monitoring, právě v jižních Čechách jeho populace stále přežívají. V cyklu Akademických půlhodinek se návštěvníci mohou dále těšit na přednášky o tom, jak moc jsou reálné filmové fikce o mutacích DNA, ale také na to, jak lze řešit konflikty v rodinách pomocí mediace.

Akademické půlhodinky se poprvé představily na podzim 2013 a od té doby si už našly věrné posluchače z řad široké veřejnosti. Odborníci přibližují svá témata tak, aby jim porozuměl každý laik. Jak sám název napovídá, přednášky trvají přibližně 30 minut, po skončení pak mají možnost návštěvníci klást své dotazy přednášejícímu.

 

Program 18. cyklu Akademických půlhodinek:

6. 3. 2024       Vojtěch Kolář: Potápník dvojčárý – víme, jak ho zachránit před vyhynutím?

13. 3. 2024       Jana Moravcová: Proměny české krajiny v mapách

20. 3. 2024       Ondřej Lenz: Spiderman, mutanti a mimozemšťané, aneb DNA ve filmu a v realitě

27. 3. 2024       Miloslav Lapka: Land Art – Umění, které inspiruje k návratu do přírody

3. 4. 2024       Michal Perlík: Sršeň asijská a čmelák klamavý – dva příklady hmyzu s rozdílnou reputací

10. 4. 2024       Martin Šeda: Jak kvalitní je pitná voda v ČR?

17. 4. 2024       Marie Šimková: Gemmoterapie – medicína pupenů

24. 4. 2024       Martina Hrušková: Mediace jako funkční nástroj řešení konfliktů v rodinách

Anotace přednášek

Vojta Kolář: Potápník dvojčárý – víme, jak ho zachránit před vyhynutím?

Potápník dvojčárý je náš jediný (dosud) žijící zástupce z vodních brouků chráněný zákonem a také celoevropsky v rámci NATURA 2000. Tento brouk byl u nás ještě v 60. letech minulého století relativně hojný a vyskytoval se v nížinných oblastech celé republiky.

Pravděpodobně kvůli zintenzivnění rybničního hospodaření u nás na většině území ale vyhynul. V 90. letech byla objevena pouze malá populace na rybníku Vizír na Třeboňsku a postupně v průběhu přibližně třiceti let následovaly další.

Máme naději na jeho záchranu? Jaké prostředí tento krasavec preferuje a jaký je jeho význam jako „deštníku“ v kontextu ochrany přírody? A jak se liší genetická diverzita napříč Evropou? Přijďte se s námi dozvědět odpovědi na tyto otázky i to, jak můžeme zachránit tento jedinečný klenot našich vod pro budoucí generace.

Jana Moravcová: Proměny české krajiny v mapách

V průběhu staletí si lidé napříč celým světem uvědomovali, že ke svým aktivitám potřebují často krajinu ve svém okolí nebo ve vzdálenějších místech více či méně věrně zachytit na obraze v podobě mapy.

V Čechách i na Moravě se mapová tvorba vyvíjela ve srovnání celosvětového měřítka poněkud pomaleji ale o to krásnější ukázky zachycení krajiny můžeme v mapách najít. Tento příspěvek směřuje k ukázce proměn české krajiny a jejího zobrazení v mapovém díle v průběhu několika minulých století.

Podíváme se na možnosti rekonstrukce dávno zaniklých míst prostřednictvím historických map v konfrontaci s reálným obrazem krajiny.

Ondřej Lenz Spiderman, mutanti a mimozemšťané – aneb DNA ve filmu a v realitě

Anotace: Ve filmu je vše snadné – stačí pár mutací DNA a rázem můžete fandit celé skupině superhrdinů. Nebo taky nejrůznějším krvežíznivým monstrům, pokud dáváte přednost hororům. Mohl by ale radioaktivní pavouk opravdu udělat z Petera Parkera Spidermana, genX vytvořit Mutanty (X-men), fúze s muší DNA proměnit člověka v obrovskou mouchu, nebo umělý chromozom mimozemšťanů navodit superschopnosti jako v Doomovi?

Měli by vůbec mimozemšťané DNA? Pojďme na chvíli nakouknout pod pokličku genetice superhrdinů (a superoblud), a porovnat realitu s filmovou fikci. Nebo to zas až taková fikce není..?

Miloslav Lapka: Land Art – Umění, které inspiruje k návratu do přírody

Land art nebo-li krajinné umění nabízí pohled na krajinu jako na předmět umění. Nikoli pasivní, ale krajina sama se stává médiem, nositelem uměleckého sdělení. Land art je o revoltě vymanit se z galerií, z vlastnických vztahů, z akademických ateliérů a diskusí přímo k přírodě a ke krajině.

Lze však tuto hodnotu krajiny ocenit ekonomicky? Existují metody, které to dokáží? Existuje stabilita výsledků těchto oceňování? Jejich objektivita?

Sršeň asijská, foto: Freepik

Michal Perlík: Sršeň asijská a čmelák klamavý – dva příklady hmyzu s rozdílnou reputací

Přijďte se něco dozvědět o dvou vzácných druzích hmyzu s velmi odlišnou veřejnou image. Sršeň asijská, nebezpečný invazní druh původem z jihovýchodní Asie, se u nás už jednou objevila, ale vždy byla, zejména v očích včelařů, velkým strašákem.

Čmelák klamavý je kriticky ohrožený původní druh naší přírody, kterém se u nás, na rozdíl od většiny Evropy překvapivě daří, a to i ve městech. Oba druhy jsou vzácné, ale jen jeden budí silné emoce, zatímco druhý veřejnému zájmu uniká.

Jak se oba druhy vyrovnávají s vlivem člověka a naopak, jaký vliv mají na člověka? To vše a mnohem víc se dozvíte na naší přednášce, kde prozkoumáme jejich způsob života i jejich obraz v médiích.

Martin Šeda: Jak kvalitní je pitná voda v ČR?

Jaká je kvalita vody z kohoutku v České republice? Je lepší než balená? Dá se pít denně bez obav? Proč je chlórovaná? Jsou v ní zbytky chemikálií, pesticidů, hnojiv, léků či dokonce mikroplastů? Odpovědi nejen na tyto otázky se dozvíte na Akademické půlhodince.

Přednášet Vám bude Martin Šeda, vedoucí Katedry aplikované chemie na Fakultě zemědělské a technologické v Českých Budějovicích.

Marie Šimková: Gemmoterapie – medicína pupenů

Gemmoterapie je mladým odvětvím fytoterapie, které k přípravě extraktů-tinktur využívá zárodečné tkáně rostlin, především pupeny a mladé výhonky stromů a keřů. Tyto tkáně se sbírají na jaře v době intenzivního buněčného dělení a obsahují velmi účinné látky, které čistí, regenerují, povzbuzují a léčí lidský organismus.

Díky svému silnému účinku se používají ve velmi malém množství. Mají nezastupitelnou úlohu v posilování imunity, odstraňují počáteční stadia onemocnění, léčí akutní i chronická onemocnění, a to bez vedlejších účinků.

Gemmoterapeutické přípravky je navíc poměrně snadné připravit a nemají nežádoucí účinky.

Martina Hrušková: Mediace jako funkční nástroj řešení konfliktů v rodinách

Související články
Víme, že existovaly, ale vlivem nepříznivých podmínek, nadměrného lovu či činnosti člověka došlo k jejich vyhynutí. Díky vzorkům DNA těchto ztracených tvorů se vědci nyní chtějí pokusit je znovu přivést k životu. Budou se po naší planetě znovu prohánět mamuti, tasmánští tygři či blbouni nejapní? V dubnu letošního roku představila americká společnost Colossal Biosciences světu […]
Příroda 3.7.2025
Bez slunce by nebyl život. Ale co kdybychom se naučili jeho sílu napodobit? Vědci jsou na stopě zázraku, který by mohl změnit svět. A pomáhá jim při tom kvantová magie. Každý zelený list je malá chemická továrna. V tichosti a s dokonalou přesností přeměňuje sluneční světlo, vodu a oxid uhličitý na kyslík a cukr. Tím […]
S rostoucími globálními teplotami jsou sezónní alergici vystaveni většímu množství pylu v ovzduší po delší dobu. To ale ještě není to nejhorší. Teplejší planeta s sebou přináší rovněž jevy zvané pylové bouře. Triliony pylových částic jsou během nich nasáty do mraků a v nich roztříštěny na menší úlomky, aby se následně vrátily zpět dolů, kde […]
Když se řekne „atom“, naprosté většině lidí vytane na mysli malá sluneční soustava, tzv. Rutherfordův model. Možná kvůli tomu, že je všudypřítomný – esteticky rozvířené elektrony se staly symbolem ateistů, Mezinárodní agentury pro atomovou energii i TV seriálu Teorie velkého třesku. A to navzdory tomu, že je vadný – svět na něm vystavený by zkolaboval […]
Objevy Příroda 30.6.2025
Vypadají jako medúzy, ale jsou úplně něco jiného. Jsou nejstarším známým pokusem o vývoj živočichů na naší planetě. Slovo primitivní se na ně ale nějak nehodí. Mají tak podivuhodné schopnosti, že by jim mohli závidět nejen mnohem pokročilejší živočichové, ale i autoři sci-fi. Jsou to pouhé dva roky, kdy věda definitivně potvrdila, co jsou žebernatky […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz