Domů     Medicína
Češi zkoumají geny, kvůli kterým vážně onemocní tisíce dětí ročně. Urychlují tak vývoj účinné léčby
Jan Zelenka 15.2.2024
České centrum pro fenogenomiku

Existuje skupina onemocnění, v 95 % zatím neléčitelných, jimiž celosvětově trpí více lidí, než je pacientů s rakovinou a AIDS dohromady. Přesto jsou nazývána jako vzácná onemocnění, protože na každé z nich připadá jen několik stovek či desítek pacientů. .

Vzácných onemocnění je však známo okolo 7000 a v ČR jimi trpí půl milionu osob (a 300 milionů celosvětově). Mnoha z nich může pomoci genová terapie – moderní léčba, jejíž vývoj vychází ze znalosti genů, které zkoumají vědci výzkumného ústavu České centrum pro fenogenomiku (CCP).

Vzácná onemocnění jsou nejčastěji diagnostikovaná už v dětství a mají různé projevy – od svalové slabosti, přes silné poruchy imunity až po těžké mentální postižení. 72 % z nich však má důležitou společnou vlastnost:

jde o vrozená onemocnění způsobená poruchami genů. Pro nalezení účinného léku je proto důležitý špičkový genetický výzkum, který probíhá také v CCP.

Tisíce případů ročně – bez léčby

Většina mutací, způsobujících vrozená vzácná onemocnění, vzniká náhodně a nemocné děti se tak rodí i zcela zdravým rodičům, kteří to vůbec nečekají. Své o tom ví Lenka Hajgajda, v jejíž ani manželově rodině se žádné vzácné onemocnění v minulosti nevyskytlo:

„Když nám lékaři sdělili, že je náš roční syn nevyléčitelně nemocný, zastavilo se mi srdce. Diagnóza zněla Angelmanův syndrom – genetická porucha způsobující těžkou mentální retardaci. Rozhodli jsme se ale této realitě čelit, proto jsme se pustili do podpory základního výzkumu, na který navazuje vývoj s potenciálem léčby stovek, ne-li tisíců genetických onemocnění,“ popisuje maminka dnes sedmiletého Olivera.

Holčička s Angelmanovým syndromem. Foto: Wikipedia

Vývoj léčby lze urychlit

Podobný šok zažívá mnoho dalších rodin. V Česku je totiž každoročně diagnostikováno okolo 10 000 případů vzácných onemocnění, tři čtvrtiny z nich právě u dětí. Protože nějaká léčba existuje jen asi u 5 % těchto diagnóz, je téměř vždy jedinou nadějí výzkum a vývoj nových léčebných metod.

Rychlost, s jakou každý vědecký výzkum postupuje, je do značné míry ovlivněna financováním. Peněžní prostředky umožňují rozšiřovat výzkumné týmy, modernizovat technologické vybavení a navazovat další spolupráci se špičkovými pracovišti po celém světě.

„Z darů mnoha jednotlivců i organizací jsme doposud mohli CCP podpořit celkovou částkou 1,5 milionu korun a k příležitosti letošního Mezinárodního dne Angelmanova syndromu 15. února předáme šek na další milion korun,“ vysvětluje Lenka Hajgajda.

Výzkumníci v CCP si již získali mezinárodní renomé ve vytváření geneticky upravených myších modelů s nefunkčním genem, na nichž mohou modelovat lidskou nemoc. Přibližně 98 % myších genů je totiž podobných lidským.

„Jsou geny, které nemají zvláštní dopad přímo na fyziologii, nicméně mohou hrát určitou roli u vzniku nemocí. Funkce jiných genů, jichž je zhruba třetina, je natolik důležitá, že pokud je vyřadíme z funkce, embryo se nevyvine a myš se vůbec nenarodí.

A právě tyto geny často způsobují choroby a potíže při vývoji plodu,“ ředitel centra Radislav Sedláček.

Obraz „Dítě s kresbou“ od Giovanni Francesca Carota (cca 1520)

únor 2024: Mezinárodní den Angelmanova syndromu

Angelmanův syndrom způsobuje těžkou mentální retardaci, zároveň se však děti narozené s touto genetickou poruchou často usmívají a smějí – proto se jim přezdívá andělské děti. Onemocnění je způsobeno poruchou na 15. chromozomu, proto se 15. 2. po celém světě rozsvítí významné budovy modrou barvou, která symbolizuje podporu všem rodinám, do jejichž života tato diagnóza vstoupila.

Například v minulém roce svítily modře takové monumenty, jako Burj Khalifa, Niagarské vodopády, slavný Golden Gate Bridge v San Franciscu nebo třeba londýnský Big Ben. V ČR to již byly třeba bazilika svaté Ludmily na Náměstí míru v Praze (a bude i letos), Tančící dům, hrad Valdštejn, zámek Loučeň, kaplička v Kořenově u Harrachova a další.

Světový den v roce 2013 založili rodiče jednoho z těchto andílků, aby pomohli šířit osvětu o jejich diagnóze a inspirovali k podpoře výzkumu nové léčby. V současnosti se do mezinárodního dne zapojuje přes 50 pacientských organizací po celém světě, mezi nimi i česká Asociace genové terapie (ASGENT).

Ta se věnuje systematické podpoře základního výzkumu s cílem nalézt lék na Angelmanův syndrom a potenciálně také stovky až tisíce dalších genetických onemocnění.

Zapojit se však mohou také jednotlivci. Stačí se 15. 2. vyfotit s čímkoliv modrým (oblečení, doplněk, modrá obloha…) a fotku sdílet na instagramu s označením profilů asgent_cz a our.life.with.angel

Související články
Lidé žijící ve městě či blízko civilizované oblasti jsou pod vlivem mnoha druhů záření, ať už se jedná o rádiové vlny, ultrafialové záření ze Slunce, infračervené záření či vysokofrekvenční záření. Poslední jmenované využívají ke své funkci mobilní telefony, stejně jako televize či mikrovlnné trouby. Ohrožují tyto vlny lidské zdraví? Lidské tělo tato různá záření v […]
Některým žralokům se nový chrup obnoví každých několik týdnů, krokodýli mohou během svého života vystřídat i tisíc zubů. Člověk má nárok na jediný reparát, pak nezbývá než se smířit s mezerou, implantátem nebo můstkem. Do pár let by ale mohla přibýt další možnost – po aplikaci injekce počkat, až nový zub opět doroste. Nějakou formou bezzubosti […]
Záhadný virus, označovaný jako „lenochodí horečka“ byl kdysi omezen jen na Amazonii, nyní se však, poté co prošel genetickými změnami, díky kterým je silnější, šíří po celé Americe a první případy se objevily už i v Evropě. Máme se bát? Virus oropouche (čti oropuče), jak se odborně nazývá, byl až donedávna relativně neznámým, výskyt se […]
Lidský mozek, více než jakýkoliv jiný orgán, odlišuje náš druh od ostatních. Během posledních přibližně sedmi milionů let se jeho velikost a složitost výrazně zvýšila, což nám umožnilo používat jazyk, plánovat budoucnost a také spolupracovat. Podle čerstvé studie však naše rozvinuté mozky mají jednu nevýhodu. Oblasti, které se během lidské evoluce rozšířily nejvíce, se zároveň […]
Rakovina plic si ročně vyžádá 1,8 milionů životů. U nás je každoročně nově diagnostikováno více než 6 000 pacientů s karcinomem plic a více něž 5 000 jich na tento zhoubný nádor zemře. Zejména u pokročilých forem onemocnění je míra přežití velmi nízká, zvrátit by to měla nová vakcína. Lékaři začali nyní testovat první mRNA […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz