Domů     Historie
Černá smrt: Jak El Niño pomohlo rozsévat mor?
Veronika Tyrková 27.11.2023
FOTO: Unsplash

Choroby jako je malárie, cholera, mor a influenza patří z historického úhlu pohledu mezi čtyři největší epidemiologické zabijáky. Právě podmínky doprovázející horkou fázi ENSO mimořádně nahrávají jejich šíření. .

Například komáři mají přirozenou tendenci vyhýbat se chladnějším oblastem, osoby žijící ve vyšších nadmořských výškách jsou tak před nimi obvykle v bezpečí. Vlivem růstu teplot během horké fáze ENSO ale dochází k přenosu chorob i mezi tuto zranitelnější část populace, která neměla šanci si vybudovat příslušnou imunitu.

Zbytky stojaté vody ve vysychajících řekách, nebo zaplavení běžně suchých oblastí jsou dalšími okolnostmi, které umožňují hmyzím přenašečům radikálně znásobit své počty. To ale neplatí jen pro hmyz.

Během tzv. „velkého El Niña“ v letech 1790–1794 vyústila velmi horká léta a mírné zimy v USA v rozšíření influenzy, která málem připravila o život i prezidenta George Washingtona (1732–1799).

Rána za ranou

Někteří badatelé jsou toho názoru, že náhlá klimatická změna asociovaná s El Niño připravila podhoubí také černé smrti, která ve 14. století zaplavila velkou část světa. Odkud přesně tato morová zpráva přišla, je zatím předmětem dohadů.

Ve hře je Indie, Čína nebo střední Asie. Jedna skupina výzkumníků poukazuje na zajímavou spojitost, která by mohla hledání přispět. Po roce 1300 se na indickém subkontinentu opakovala silná období El Niño doprovázená suchem a šířením choroby podobné moru.

K tomu byla západní Evropa mezi říjnem 1345 a červnem 1346 vydána na milost katastrofickým srážkovým úhrnům následovaným neúrodou a hladomorem, který trval až do konce roku 1347. To zanechalo evropskou populaci oslabenou a vysoce zranitelnou vůči černé smrti, která do italských přístavů přicestovala v roce 1347.

Také pozdější morové epidemie, zejména velký mor v Anglii roku 1660, se shodoval s epizodami El Niña. V nedávné době v kombinaci s moderními způsoby dopravy se mor dostal i do míst, kde byl předtím neznámý.

Během silného El Niña 1899–1900 se například s chorobou seznámilo australské Sydney. Dýmějový mor řádil na kontinentě následujících 10 let a jen díky přísným opatřením zahubil relativně malý počet osob, konkrétně 535 lidí.

reklama
Související články
Svědomitost, inteligence a technologická posedlost. Přesně tyto tři vlastnosti položily základ funkčnímu stroji, který pro svou efektivitu a nízkou hmotnost pohřbil parní stroje v učebnicích dějepisu Touha po pomyslné dokonalosti, ale nakonec stála jeho vynálezce život.Myšlenka na zařízení, které by bylo schopné spalovat různá, běžně dostupná, paliva se Rudolfu Dieselovi (1858–1913) usadila v hlavě již […]
S ADHD neboli poruchou pozornosti s hyperaktivitou je spojována roztržitost a impulzivita. Ačkoliv dnešní společnost vnímá tyto rysy negativně, je možné, že v minulosti představovaly pro naše předchůdce výhodu, která jim pomáhala přežít. Zlepšovala jejich taktiku při hledání potravy. To jsou závěry, ke kterým dospěli odborníci v čele s Davidem Barackem, neurovědcem z Pensylvánské univerzity, […]
Dali světu důmyslné stavby nebo číselnou soustavu. Náboženské přesvědčení však jindy skromné vzdělance měnilo v nelítostné vrahy, kteří se neštítili řádně vykoupat v karmínu. Stejně jako ostatní staré mezoamerické kultury, i Aztékové ztotožňovali své nejvyšší božstvo se Sluncem. A důvod byl prostý. Legendy o stvoření světa převzaté od původních Toltéků totiž ukrývaly příběh boha Slunce […]
Jako velmi těžké havárie bývají označovány pouze dvě jaderné katastrofy, a to exploze 4. bloku jaderné elektrárny Černobyl roku 1986 a havárie tří bloků jaderné elektrárny Fukušima I roku 2011. Ke třetí nejhorší, tak zvané kyštymské katastrofě, přitom došlo už v roce 1957. Co se tehdy stalo? Mezinárodní stupnice jaderných události označuje jaderné havárie v […]
Ve starověké metropoli Girsu, dnešním městě Tello v jihovýchodním Iráku, objevili archeologové pozůstatky dvou chrámů, postavených na sobě. Na ruinách sumerského chrámu vyrostl druhý, spojený s mocným makedonským králem Alexandrem Velikým i bájným antickým hrdinou a silákem Herkulem. Sumerské město Girsu bylo pravděpodobně osídleno už v době 5300 až 4800 let př. n. l., kdy […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz