Domů     Příroda
Dávní žraloci vnímali hořkou chuť
Zdroj: Pixabay

Vědci se dlouhou dobu domnívali, že vnímání hořké chuti je vlastní pouze kostnatým rybám. Nejnovější výzkum německých vědců však ukázal, že hořkou chuť s velkou pravděpodobností rozpoznávaly už před mnoha miliony lety také chrupavčité paryby, tedy žraloci a rejnoci..

Hořká chuť je obecně považována za signál, varující před potenciálně nebezpečnými potravinami, toxiny a jedy. Mnohé přirozené látky s trpkou chutí totiž vyrábějí rostliny jako pesticidy, aby odradily bakterie a hmyz.

Bohužel právě tyto látky, které některým druhům zeleniny a ovoce dodávají hořkou chuť, jsou jejich tajemstvím: ve vysokých dávkách mohou být nebezpečné, ale v malém množství mohou být dokonce zdraví prospěšné. Člověk je však instinktivně shledává podezřelými.

Hořké látky obsažené v citrusových plodech, například v grapefruitu, působí proti zánětům, brokolice, zelí či kapusta zase proti nádorům. Podobně působí i trpké substance, které se nalézají v zeleném čaji, čistém kakau, červeném víně a kávě.

Adam Drewnowski z University Johnse Hopkinse v Baltimoru k tomu říká: „Fytonutrienty (živiny rostlinného původu obsažené v ovoci a zelenině) pomáhají předcházet nádorům, protože narušují buňky: jsou zdravé právě proto, že jsou toxické.“.

Receptor vnímání hořké chuti

Nyní se výzkumný tým vědců z Univerzity v Kolíně nad Rýnem ve spolupráci s kolegy s Leibnitzova institutu pro biologii potravinových systémů ve Freisingu zaměřil na zkoumání, zda i dávní žraloci mohli vnímat hořkou chuť.

V minulosti se molekulární výzkum týkající se žraloků příliš neprováděl, protože měli natolik rozsáhlé genomy, že jejich sekvenování bylo složité a trvalo dlouho. Pokrok v těchto technikách však umožnil Dr. Maiku Behrensovi a Tatjaně Langové z Leibnizova institutu a profesorce Sigrun Korschingové z Ústavu genetiky Univerzity v Kolíně nad Rýnem zaměřit se na hledání receptorů hořké chuti u chrupavčitých paryb.

Ocún, zdroj: Pixabay

Tento receptor patří k tak zvaným chuťovým receptorům typu 2 (T2R), díky kterým rovněž lidé vnímají hořké a potenciálně toxické potraviny. Dvanáct ze sedmnácti studovaných genomů chrupavčitých paryb obsahovalo geny pro chuťové receptory typu 2, přičemž u každého druhu byl přítomen pouze jeden gen T2R. Výzkumníci pojmenovali tento jediný gen T2R1. Skutečnost, že byl nalezen pouze jediný tento gen, naznačuje, že jde o původní formu těchto receptorů hořké chuti, která nebyla změněna duplikací genů a následnou odlišnou specializací výsledných receptorů.

Paryby rozpoznávaly hořkou chuť už před 500 miliony lety

„Tato zjištění nám dávají nový pohled na vývoj těchto receptorů: Můžeme se podívat téměř 500 milionů let zpět na molekulární a funkční původ celé rodiny receptorů hořké chuti, protože tak starý je poslední společný předek chrupavčitých a kostnatých ryb,“ vysvětluje Sigrun Korschingová.

Dále vědci zavedli gen T2R žraloka bambusového (Chiloscyllium plagiosum) a žraloka kočičího (Scůoprhinus canicula) do imortalizovaných buněčných linií.

Podle výsledků mohli tito žraloci vnímat některé hořké chutě, které jsou dnes schopni rozpoznávat lidé, například kolchicin (prudký jed z ocúnu, v malých dávkách využívaný k léčbě revmatismu) nebo žlučové kyseliny.

Z 94 hořkých látek, které jsou lidé schopni rozeznat, aktivuje žraločí receptory 11 z nich. Některé je dokonce schopná vnímat i živoucí fosilie latimérie podivná (Latimeria chalumnae), o níž si odborníci mysleli, že vyhynula před 70 miliony lety.

Štítky:
Související články
Asi nejslavnějším psem, který se ztratil a zase našel cestu domů, je kolie Lassie, hrdinka několika filmů. Ovšem i spousta psích páníčků může vylíčit, jak se jejich psí mazlíček ztratil a zase se s nimi šťastně shledal poté, co urazil někdy až těžko uvěřitelnou vzdálenost. Podle odborníků pomáhá psům s hledáním cesty domů hned několik […]
Mycí houba na okraji vany a animovaná postavička Sponge Bob: Asi to si nejspíš představíte při otázce, jak se dají využít mořské houby. Jenže to byste je velice podcenili. Jsou totiž obrovskou a zatím jen z nepatrné části prozkoumanou inspirací pro vývoj nových léků. Nejde o žádnou novinku, už někdy v polovině minulého století se začalo […]
Objevy Příroda 13.2.2025
Zvířata si samozřejmě pamatují informace důležité pro přežití, především kde najít potravu. Některé druhy si však v dlouhodobé paměti uchovávají i své zvířecí a lidské známé, a to klidně desítky let po odloučení. Skupina slonů se blíží k muži stojícímu v mělké vodě. Obklopí ho a opatrně se ho dotýkají svými choboty. Na dojemném virálním videu z roku 2021 […]
Objevy Příroda 10.2.2025
Vlastně je to pochopitelné: Tmavé barvy pohlcují příliš mnoho tepla ze slunečního záření, což v případě srsti nebo peří může rychle vést k přehřátí těla. Na změnu klimatu tak někteří živočichové reagují tím, že raději nechají své syté barvy vyblednout. Jenže pak je možné, že nebudou mít potomstvo. Zvířata mají jen omezené možnosti, jak se vyrovnávat se […]
Příroda 8.2.2025
Letos bude mít premiéru druhá řada seriálu Last of Us, ve kterém parazitická houba mění lidi v zombie. To, co je pro lidi televizní zábavou, je však pro některé nebohé pavouky krutou realitou. V severním Irsku biologové objevili houbu, která parazituje na pavoucích, přičemž ovládá jejich chování. Podle vědců, kteří svou práci publikovali v odborném […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz