Domů     Příroda
Dávní žraloci vnímali hořkou chuť
Zdroj: Pixabay

Vědci se dlouhou dobu domnívali, že vnímání hořké chuti je vlastní pouze kostnatým rybám. Nejnovější výzkum německých vědců však ukázal, že hořkou chuť s velkou pravděpodobností rozpoznávaly už před mnoha miliony lety také chrupavčité paryby, tedy žraloci a rejnoci..

Hořká chuť je obecně považována za signál, varující před potenciálně nebezpečnými potravinami, toxiny a jedy. Mnohé přirozené látky s trpkou chutí totiž vyrábějí rostliny jako pesticidy, aby odradily bakterie a hmyz.

Bohužel právě tyto látky, které některým druhům zeleniny a ovoce dodávají hořkou chuť, jsou jejich tajemstvím: ve vysokých dávkách mohou být nebezpečné, ale v malém množství mohou být dokonce zdraví prospěšné. Člověk je však instinktivně shledává podezřelými.

Hořké látky obsažené v citrusových plodech, například v grapefruitu, působí proti zánětům, brokolice, zelí či kapusta zase proti nádorům. Podobně působí i trpké substance, které se nalézají v zeleném čaji, čistém kakau, červeném víně a kávě.

Adam Drewnowski z University Johnse Hopkinse v Baltimoru k tomu říká: „Fytonutrienty (živiny rostlinného původu obsažené v ovoci a zelenině) pomáhají předcházet nádorům, protože narušují buňky: jsou zdravé právě proto, že jsou toxické.“.

Receptor vnímání hořké chuti

Nyní se výzkumný tým vědců z Univerzity v Kolíně nad Rýnem ve spolupráci s kolegy s Leibnitzova institutu pro biologii potravinových systémů ve Freisingu zaměřil na zkoumání, zda i dávní žraloci mohli vnímat hořkou chuť.

V minulosti se molekulární výzkum týkající se žraloků příliš neprováděl, protože měli natolik rozsáhlé genomy, že jejich sekvenování bylo složité a trvalo dlouho. Pokrok v těchto technikách však umožnil Dr. Maiku Behrensovi a Tatjaně Langové z Leibnizova institutu a profesorce Sigrun Korschingové z Ústavu genetiky Univerzity v Kolíně nad Rýnem zaměřit se na hledání receptorů hořké chuti u chrupavčitých paryb.

Ocún, zdroj: Pixabay

Tento receptor patří k tak zvaným chuťovým receptorům typu 2 (T2R), díky kterým rovněž lidé vnímají hořké a potenciálně toxické potraviny. Dvanáct ze sedmnácti studovaných genomů chrupavčitých paryb obsahovalo geny pro chuťové receptory typu 2, přičemž u každého druhu byl přítomen pouze jeden gen T2R. Výzkumníci pojmenovali tento jediný gen T2R1. Skutečnost, že byl nalezen pouze jediný tento gen, naznačuje, že jde o původní formu těchto receptorů hořké chuti, která nebyla změněna duplikací genů a následnou odlišnou specializací výsledných receptorů.

Paryby rozpoznávaly hořkou chuť už před 500 miliony lety

„Tato zjištění nám dávají nový pohled na vývoj těchto receptorů: Můžeme se podívat téměř 500 milionů let zpět na molekulární a funkční původ celé rodiny receptorů hořké chuti, protože tak starý je poslední společný předek chrupavčitých a kostnatých ryb,“ vysvětluje Sigrun Korschingová.

Dále vědci zavedli gen T2R žraloka bambusového (Chiloscyllium plagiosum) a žraloka kočičího (Scůoprhinus canicula) do imortalizovaných buněčných linií.

Podle výsledků mohli tito žraloci vnímat některé hořké chutě, které jsou dnes schopni rozpoznávat lidé, například kolchicin (prudký jed z ocúnu, v malých dávkách využívaný k léčbě revmatismu) nebo žlučové kyseliny.

Z 94 hořkých látek, které jsou lidé schopni rozeznat, aktivuje žraločí receptory 11 z nich. Některé je dokonce schopná vnímat i živoucí fosilie latimérie podivná (Latimeria chalumnae), o níž si odborníci mysleli, že vyhynula před 70 miliony lety.

Štítky:
reklama
Související články
Na nejmenším kontinentu světa se nachází závratné množství jedovatých tvorů, jako jsou pavouci, hadi, medúzy, chobotnice, mravenci či ptakopyskové. Proč jich tolik hostí právě Austrálie? „Austrálie se stala samostatnou pevninou před asi 100 miliony let, kdy se oddělila od jižního super kontinentu Gondwana,“ říká Kevin Arbuckle, docent evoluční biovědy na Swansea University ve Velké Británii. […]
Evropská rada pro výzkum je první evropskou organizací pro podporu špičkového badatelského výzkumu. O grant ji mohou požádat vědci jakékoliv národnosti s 7 až 12 lety zkušeností. Letos uspěli hned dva vědci z Čech. Evropská rada pro výzkum (ERC, European Research Council) byla zřízena Evropskou komisí v únoru 2007 s cílem finančně podpořit vědecký výzkum […]
Je svatým grálem teoretické fyziky. Tzv. teorie všeho by měla vysvětlit všechny základní fyzikální jevy takříkajíc v jednom balíku. Ale tato očekávání jsou dost možná přehnaná… „I kdybychom si představovali, že lidstvo nakonec objeví ‚teorii všeho‘ zahrnující všechny jednotlivé částice a síly, výpovědní hodnota této teorie bude pro vesmír jako celek pravděpodobně marginální,“ nechal se […]
Uhlí, které ze všech zfosilních paliv znečišťuje životní prostředí nejvíce, je pro lidské zdraví mnohem škodlivější, než se dosud myslelo. Emise z uhlí jsou spojeny s dvojnásobným rizikem úmrtí ve srovnání s jemnými částicemi z jiných zdrojů. Nová studie publikovaná tento týden v časopise Science zjistila, že počet úmrtí souvisejících s emisemi z uhelných elektráren […]
Válečný konflikt s sebou zpravidla nepřináší nic pozitivního, jen zmar a spoustu promarněných lidských životů. Často ho provází stres, který má, stejně jako nedostatek potravy, neblahé důsledky na lidskou plodnost. Vědcům se ale podařilo najít zvíře, jehož mláďatům naopak násilné střety mezi konkurenčními skupinami prospívají. Jak je to možné? Lidská historie je plná nejrůznějších násilných […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz