Mrtvice u nás ročně postihne zhruba 25 000 lidí. Někteří se zcela uzdraví, jiní se musejí naučit znovu chodit, mluvit nebo jíst, další zůstanou do konce života ochrnutí. Téměř každý pátý do tří měsíců zemře.

O tom, jak rozpoznat příznaky, co dělat, a hlavně že mrtvici není radno podceňovat, jsme si vpředvečer Světového dne proti mozkové mrtvici, který je stanoven na 29. října, povídali s doc. MUDr. Alešem Tomkem, Ph.D., primářem Neurologické kliniky 2. LF UK a Fakultní nemocnice v Motole.

Cévní mozkové příhody neboli mrtvice jsou třetí nejčastější příčinou úmrtí v Česku, přesto se o nich nemluví s dostatečným důrazem, stejně jako o příznacích. Co určuje FAST test?

Mezi základní projevy patří oslabení/ochrnutí končetin na jedné straně těla, ochrnutá polovina obličeje (obvykle se projevuje známým povislým koutkem) a poruchy řeči (pacient má problém se vyjádřit, zaměňuje slova a působí zmateně).

Právě u těchto příznaků se často používá zahraniční poučka FAST: face (obličej), arm (paže), speech (řeč) a na závěr time (čas), který je při léčbě mrtvice klíčový.

Co bývá příčinou?

K mrtvici dochází tehdy, když se naruší krevní oběh v mozku – přestane do něj proudit krev. Nejčastější příčinou je krevní sraženina, která ucpe cévu v mozku. Téměř 90 % případů je tzv. ischemická mrtvice (jde o nedokrvení mozku), 10 % všech mrtvic je krvácivých kvůli prasknutí mozkové tepny.

Při ischemické mrtvici dojde k přerušení průtoku okysličené krve v části mozku, což má za následek odumírání mozkových buněk. Oblasti řízené ze zasažených částí mozku – tedy například centra řeči, zraku a pohybu – pak přestávají fungovat.

Právě proto hraje při mozkové příhodě takovou roli čas – bez krve (a kyslíku) vydrží mozkové buňky asi jen pět minut, pak začnou ve velkém odumírat. Pacient by tedy měl co nejdříve vyhledat lékařskou pomoc, v opačném případě hrozí trvalé poškození mozku, a tím i ztráta řeči, zraku nebo hybnosti.

Kolik času má člověk, u kterého se objevily příznaky?

Pokud lékař přijme pacienta do 90 minut, má takový pacient více než 50% šanci na vyléčení. Do 4,5 hodin může lékař podat trombolýzu, při které se sraženina rozpustí, do šesti hodin je možné provést katetrizační odstranění krevní sraženiny – trombektomii, laicky řečeno se sraženina „vysaje“.

V současné době je možné léčit některé pacienty pomocí trombolýzy až do devíti hodin a trombektomie až do 24 hodin. Nelze ale dopředu určit, u jakého pacienta bude tento typ léčby možný a zda léčba bude zcela úspěšná.

Pokud pacient dorazí do nemocnice pozdě, zbývá už pouze léčit komplikace a čekat, jak moc bude mozek poškozen.

Dá se mrtvici nějak předejít?

Každý člověk by měl alespoň základně dbát o své zdraví. Je dobré znát svoje tělo a všímat si, pokud je něco najednou jinak. Základem je prevence, pravidelné kontroly u lékaře, které mohou odhalit zdravotní problém už ve svém zárodku.

Zdravý životní styl s dostatkem vyvážené stravy, pohybu a pobytu na čerstvém vzduchu je součástí prevence a může riziko mozkové příhody významně snížit.

Hraje u onemocnění roli genetická zátěž a existují nějaké rizikové skupiny?

Jako u spousty jiných onemocnění lékaře jistě zajímá, zda se cévní mozková příhoda objevila u někoho z pacientovy rodiny. Genetická zátěž hraje určitě roli, významnou pak pouze v případě, že přímý příbuzný prodělal mrtvici před 50. rokem života.

Riziko mrtvice je vyšší u diabetiků, kuřáků, lidí s nadváhou, s vysokým tlakem, cholesterolem a poruchami srdečního rytmu. To také souvisí s životním stylem.

Co má dělat člověk, který sám na sobě (či na někom ve svém okolí) zpozoruje příznak mrtvice?

Obecně platí, že pokud člověk zaznamená byť i jeden příznak, měl by okamžitě zavolat záchranku. Vždy doporučujeme, aby lidé využívali záchrannou službu a nepokoušeli se pacienta do nemocnice dopravit svépomocí.

Ne v každém zařízení je specializované centrum určené k léčbě mozkové mrtvice a mohlo by se stát, že se pak bude pacient zase převážet jinam. Záchranáři vědí, kam přesně (a do jakého centra) nemocného odvézt. A vzhledem k tomu, že se při mrtvici hraje o čas, doporučuji volat linku 155.

Zvyšuje se každým rokem počet lidí, které mrtvice postihne?

Celosvětově počet případů narůstá, ale zároveň klesá počet úmrtí. V Česku mrtvice ročně potká až 25 000 lidí, z čehož zhruba 17 % navzdory léčbě do tří měsíců zemře. Počet úmrtí ale dlouhodobě klesá, což je pozitivní trend a může mimo jiné znamenat, že lidé příznaky nepodceňují a do nemocnice se dostávají opravdu brzy.

A také že se zdravotní péče o pacienty s mrtvicí stále zlepšuje. Pokud mluvíme o tuzemském prostředí, tak zde je léčba mrtvice (a dalších onemocnění mozku) na vysoké úrovni. Řekl bych, že se zlepšuje i osvěta, týkající se nemoci, a lidé si spadlý koutek nebo potíže s mluvením automaticky spojují s mrtvicí, což je dobře.

Může se cévní mozková příhoda opakovat?

Ti, kteří mrtvici prodělali, jsou ohroženější, a faktem je, že u části z nich hrozí, že se mrtvice bude opakovat. Nejohroženější jsou během pěti let po prodělané příhodě.

Jaká je kvalita života lidí, kteří prodělali mrtvici? Mohou se dostat do stavu před nemocí?

Ano, ale v tomto případě jde opravdu o čas. Pokud se pacient dostane do nemocnice brzy (ideálně do 90 minut, maximálně 4,5 hodiny po vypuknutí příznaků), je pravděpodobné, že ho příhoda nijak zásadně nepoznamená.

I tak to nelze zcela zobecňovat, každý případ je individuální. Při větších poškozeních mozku je však běžné, že se pacient musí znovu učit zcela základní věci: jíst, číst a psát, chodit… Tyto skutečnosti však závisí na míře poškození mozku a někdy nejsou bohužel možné.

Věří lidé ve spojení s onemocněním nějakým mýtům?

Někdy se setkávám s tím, že si lidé myslí, že mrtvice postihuje pouze seniory. Ano, největší počet případů je mezi seniory, ale nedá se to tvrdit zcela genericky, postihuje i lidi podstatně mladší, výjimkou nejsou ani děti.

A pak si také mnozí myslí, že pokud příznaky mrtvice zmizí, není se čeho bát. Nemusí to nic znamenat, ale i v takovém případě by měl člověk vyhledat lékařskou pomoc. Je lepší vyloučit všechna rizika než litovat, že jsem nejednal včas.

Jan Zelenka