Tuberkulóza patřila v minulosti k obávaným nemocem, měla na svědomí miliony obětí. I dnes jí celosvětově onemocní na 9 milionů lidí ročně a 1,5 milionu jich na ni zemře. Česká republika patří k zemím s nízkým výskytem této nemoci, ovšem nyní stojíme před novou hrozbou, a to multirezistentní formou onemocnění, na kterou běžné léky nezabírají..

O tuberkulóze hovoří Chammurapiho zákoník, Starý zákon i Hippokratés. Než spatřil světlo světa účinný lék, podléhala jí až polovina nakažených. Léčba přitom spočívala jen v klidu na lůžku, ideálně ve vysokohorském sanatoriu.

Ke změně došlo 17. října 1943, kdy americký mikrobiolog Albert Schatz (1920-2005) izoloval látku s názvem streptomycin. Zásluhy za objev, který učinil v laboratořích Rutgersovy univerzity v New Jersey, však byly připsány jen šéfovi laboratoře Selmanu Waksmanovi, který za to získal roku 1952 Nobelovu cenu.

Ač se následně Schatzovi dostalo uznání, Nobelovu cena za svůj objev nikdy nezískal. Léčba streptomycinem byla nicméně průlomovou, protože penicilin na tuberkulózu neúčinkoval. TBC má totiž specifickou buněčnou stěnu, kterou každá látka neprojde.

Jako první to dokázal právě streptomycin. Dnes už se na léčbu používají jiná antibiotika, která mají méně vedlejších účinků, nicméně streptomycin v arzenálu lékařů stále zůstává a patří i mezi základní léky Světové zdravotnické organizace.

Mírné příznaky lidé podceňují

Česká republika patří mezi země s nízkou incidencí tuberkulózy, což je dáno dlouhou historií boje s touto nemocí na našem území. V loňském roce jí u nás onemocnělo 362 lidí a 17 zemřelo. Tuberkulóza je infekční zánět napadající plíce, ve kterých se tvoří kaverny, dutiny vyplněné bakteriemi.

Počáteční příznaky tuberkulózy jsou přitom mírné, řada lidí je proto delší dobu ignoruje. Patří mezi ně suchý kašel, často bez vykašlávání krve, později mírně zvýšená teplota, únava, hubnutí a noční pocení, kdy postižený za noc propotí i dvě pyžama.

Očkování proti TBC u nás bylo plošně zrušeno v roce 2011, v zemích, kde se vykytuje více případů nemoci, jako je například Ukrajina, se plošně očkují novorozenci, neboť očkování je chrání před nejtěžšími formami nemoci.

Děti se často nakazí v rodinách od dospělých, mezi sebou nákazu nešíří. Aby se nakazil dospělý, musí být v kontaktu s nemocným dlouhodobě, případně alespoň 8 hodin. Nákaza se šíří v rodinách, pracovních kolektivech či mezi štamgasty hospod.

Převážně však mezi sociálně slabšími lidmi, alkoholiky či lidmi bez domova, u nás často i mezi cizinci.

Jediné centrum pro léčbu TBC

Nemocné s tuberkulózou je u nás ze zákona povinné léčit a hospitalizovat. Děje se tak v jediném centru, a to v pražské Thomayerově nemocnici. Hrozbou je nyní především multirezistentní tuberkulóza, která odolává běžné léčbě.

Martina Koziar Vašáková, předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti, vyzývá k tvorbě nových center pro léčbu tuberkulózy, například v Brně či Hradci Králové, když říká: „Loni jsme evidovali 17 případů multirezistentní tuberkulózy, i letos je již  kapacita centra v Thomayerově nemocnici naplněná.“.

K léčbě této formy tuberkulózy se využívají speciální antibiotika, která u nás ani nejsou registrovaná a je nutné je složitě dovážet. Podle profesorky Vašákové vyjde léčba jednoho pacienty s multirezistentní tuberkulózou asi na 100 000 korun měsíčně a může trvat až dva roky, které tento člověk stráví v nemocnici.

„Musíme žádat o dovoz, úhradu pacienta a souhlas s užitím neregistrovaného léku,“ doplňuje lékařka. Prevencí je podle ní udržování optimální hmotnosti, cvičení, vyhýbání se kouření a nošení respirátoru tam, kde hrozí riziko nákazy.

„Na tuberkulózu můžete zemřít, když ignorujete to, že se ve vašem těle něco děje,“ upozorňuje.