Majitelé psů jistě alespoň jednou zažili situaci, kdy jejich mazlíček sežral vlastní výkal, případně výkal jiného psa, kočky nebo králíka. I když jsme ze psů učinili své životní souputníky, určité činnosti, které přirozeně dělají, stále nejsme schopni akceptovat.

A požírání vlastních výkalů k nim rozhodně patří. Proč to vlastně psi dělají?.

Podle studie, publikované v roce 2018 v Journal of Veterinary Medicine and Science, v níž bylo zkoumáno 1400 psích mazlíčků a jejich vztah k pojídání vlastních exkrementů, snědlo v jejím průběhu minimálně jednou svůj výkal 23 % psů.

Celých 16 % jich pak patřilo k častým požíračům hovínek, protože se toho dopustili minimálně šestkrát za dobu trvání studie. Dobrou zprávou je, že psům konzumace vlastních výkalů nezpůsobuje žádné zdravotní problémy.

Stav zvaný koprofagie, tedy požírání vlastních výkalů, je u psů považován za přirozené chování. Není proto potřeba za ním hledat snahu o doplnění chybějících nutrientů ve stravě či o upoutání pozornosti.

Místo toho se veterináři domnívají, že koprofagie u psů pramení z jejich evolučního spojení s vlky. Vlčí matky totiž požírají výkaly svých mláďat až do tří let jejich věku. Dělají to proto, aby je ochránily před střevními parazity.

Inspirace vlky

Veterinář Nicholas Dodman, emeritní profesor na Tufts University Cummings School of Veterinary, k tomu říká: „V čerstvém psím exkrementu ještě nejsou vajíčka nejrůznějších parazitů infekční. Kdyby je vlčí samice nechaly být, parazité by v nich vyrostli a mohli by infikovat mláďata.

Jejich pozřením tomu vlčí matky zabrání.“ A dodává: „Je větší pravděpodobnost, že mláďata přežijí, když jsou zdravá, než když jsou jejich těla zamořená parazity.“ Toto chování zřejmě psi kopírují, i když již ušli dlouhou cestu od vlčího doupěte.

Dodman zároveň vysvětluje, že i když se nám pojídání exkrementů našimi psími miláčky jeví jako nechutné, nepředstavuje pro psy, a tím pádem ani pro lidi, žádné riziko. Podle studie z roku 2018 jsou některá plemena náchylnější ke koprofagii než jiná, nejvyšší míru vykazovali shetlandští ovčáčtí psi (41 %), nejmenší pak pudli.

Podle studie, kterou provedl Dodman se svými kolegy v roce 2019 na 4 000 psech a jejíž výsledky zveřejnil v Journal of Veterinary Behaviour, má na tendenci pojídat vlastní výkaly vliv i pohlaví psů. Vědci zjistili, že vlastní hovínka jí 11 % samců, ale až 16 % fen.

Koprofagie byla také dvakrát častější u kastrovaných psů než u těch, kteří kastrováni nebyli.

Nejen vlastní, ale i kočičí

Psi však rádi jedí i výkaly jiných zvířat, například koček nebo králíků. „Dělají to, protože jim to chutná,“ vysvětluje Melissa Bainová, veterinární behavioristka z UC David Veterinary Medicine, která se podílela na studii z roku 2018. „Kočky jedí stravu s vysokým obsahem vlákniny, takže jejich stolice může být pro psy obzvláště lahodná,“ dodává Bainová.

Ta se také zabývala tím, zda přípravky, které mají koprofagii u psů zabránit, opravdu fungují. Zjistila, že se jejich účinnost pohybuje od 0 do 2 %, takže se do nich nevyplatí investovat.

Jediné, co podle ní alespoň trochu fungovalo, byly granule Hills RD nebo Purina OM, protože obsahují 14 až 16 % vlákniny, což je mnohem víc než běžné komerční granule pro psa. Výsledkem konzumace těchto granulí je stolice konzistencí se podobající lepence, kterou psy nechtějí pozřít.

Ovšem nejúčinnější metodou, jak psovi zabránit v konzumaci vlastních výkalů, je nedat mu k tomu příležitost. To znamená, sebrat psí exkrement ihned poté, co jej pes vytvoří.