Domů     Příroda
Změna klimatu ničí houby i bakterie žijící v lesní půdě
Zdroj: Pixabay

V lesní půdě se nacházejí houby a bakterie, které sehrávají klíčovou roli v boji proti klimatické změně, protože napomáhají ukládání uhlíku z atmosféry do ní. Jenže tento lesní mikrobiom je globálním oteplováním sám ohrožován, na což upozorňují vědci z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR..

Ve své studii, publikované v odborném žurnálu Nature Reviews, poukazují čeští vědci na to, že sucho a vysoké teploty vedou k přemnožování škůdců a k požárům, které ohrožují lesy i jejich mikrobiom. V největším nebezpečí jsou přitom symbiotické houby, které pomáhají stromům získávat živiny a zároveň jsou důležité pro ukládání uhlíku v půdě.

Houby přitom špatně snášejí jak rostoucí teploty, tak sucho, které oslabuje jejich hostitelské stromy.

Houby a bakterie v lesní půdě

Petr Baldrian z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR k tomu říká: „Houby a bakterie žijící v půdě jsou pro fungování lesů stejně důležité jako stromy a další nadzemní organismy a při plánování managementu lesů je nutno brát zřetel i na jejich potřeby.“ K omezení negativních vlivů globálních změn na lesní mikrobiom je podle něj třeba nalézt strategie tzv.

chytrého lesnictví, které zachovají diverzitu a funkci společenstva půdních organismů.

Zdroj: Pixabay

Důležitou roli v tom sehrává zachování části mrtvého dřeva po těžba v lese, i když je takové lesní hospodaření nákladnější. Baldrian k tomu podotýká: „To je výzva pro lesníky i pro ty, kteří o lesích rozhodují.

Pokud ale nic nezmění, zvyšuje se riziko poškození porostů v důsledku extrémních podmínek, například horka, sucha nebo přemnožení škůdců.“ Jedním z opatření, které by mohlo tyto půdní bakterie a houby ochránit, je i průběžná těžba namísto sklízení celých porostů holosečí, k čemuž dochází dnes.

Proč je lesní mikrobiom důležitý?

Díky průběžné těžbě totiž v lesním porostu vždy zůstane určitý podíl dospělých stromů, pod nimiž se mohou vyvíjet nové generace bakterií a hub. Význam lesních ekosystémů je přitom značný, pokrývají až 30 % zemského povrchu, což je 42 milionů kilometrů čtverečních, a ukládají 45 % uhlíku, který se nachází v suchozemských ekosystémech.

Navíc působí i jako významný zásobník uhlíku, který zachytí 7,6 gigatuny oxidu uhličitého ročně. Je proto potřeba je chránit!

Skupina vědců kolem Petra Baldriana se podílí na projektu financovaném Evropskou unií zvaném HoliSolils, jehož cílem je vytvořit harmonizovaný rámec pro monitorování půdy. Identifikuje a testuje postupy hospodaření s půdou, jejichž cílem je zmírnit změnu klimatu a udržet poskytování různých služeb ekosystémy, které jsou nezbytné pro lidské živobytí a blahobyt.

Projekt vyvíjí nástroje pro monitorování půdy, zpřesňuje hodnocení skleníkových plynů, zvyšuje účinnost opatření k jejich zmírňování a podobně.

Štítky:
Související články
Šimpanzi bonobo mají pověst mírumilovného druhu, který se snaží konfliktům co nejvíce vyhýbat, a když už k nim dojde, řeší je sexem. Závěry nové studie však ukazují, že bonobové moc dobře vědí, co to je agresivita, a že se v tomto ohledu mnohdy chovají hůře než jejich bratranci šimpanzi učenliví. Na počátku 20. století si […]
Šest protonů v jádře, schopnost vytvářet čtyři vazby, za pozemských teplot a tlaků pevné skupenství, tak takový je uhlík. Právě on je základním stavebním kamenem veškerého života, jak jej na naší planetě známe. Nové výzkumy však ukazují, že nejen on je teoreticky schopen vytvářet živé organismy. Podle čerstvé studie by na jiných světech mohly fungovat […]
Nejlepší přítel člověka? Pes, chtělo by se říct. Ale existují živočichové, které mají náš druh ještě raději než čtyřnozí chlupáči. Takovým je třeba veš… Na naší evoluční cestě od prvních primátů podobným opicím přes australopitheky až po moderní lidi s s vysoce vyspělým mozkem nám dělal společnost mimořádně věrný společník: Pediculus humanus, jinak známý jako […]
Většina lidí je zvyklá žít v nízkých nadmořských výškách, kde je dostatek kyslíku, naopak při pobytu ve vysokých horách pak může mít potíže s dýcháním. Čelí tak zvané výškové nemoci, která se projevuje nevolností, zmateností a otoky plic a mozku. Existují ovšem dvě populace, které jsou zvyklé a plně adaptované na život ve výškách nad […]
Vědci nalezli v třetihorním baltském jantaru důkazy, že nejen vzhled hmyzu, ale také jeho chování je konzervováno desítky milionů let. Přibližně před 40 miliony let se termití pár druhu Electrotermes affinis zrovna věnoval námluvám, když uvízl v lepkavé pryskyřici stromu a navždy zůstal uvězněn ve zkamenělém jantaru. Tato dosud jediná známá fosilie páru termitů poskytla vědcům […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz