Transplantace jsou nadějí pro pacienty, jejichž vlastní orgán již nefunguje, jak by měl, a selhává. Dárcovských orgánů je však nedostatek, proto pro jejich přidělení musejí být splněny náročné podmínky.

Nadějí pro pacienty, kteří je nesplňují, jsou stále ještě experimentální xenotransplantace, tedy voperování zvířecího orgánu..

K první transplantací srdce z prasete člověku došlo v lednu 2022. Pacientem byl sedmapadesátiletý David Bennet, který by bez nového srdce zemřel. Na druhou stranu byl již příliš nemocný na to, aby dostal lidské srdce.

Jeho operace vzbudila kritiku, protože Bennett byl v minulosti trestaný za to, že pobodal muže, který kvůli tomu skončil na vozíku. „Netransplantovali jsme mu lidský orgán od dárce. Nikdo nezemřel, tento muž dostal prasečí srdce,“ obhájil medicínský zákrok profesor bioetiky z Newyorské univerzity Arthur Caplan.

Zákeřný cytomegalovirus

Bennett nicméně dva měsíce po operaci zemřel v důsledku prasečího viru zvaného cytomegalovirus. Transplantační chirurg Bartley Griffith, který Bennetta v Lékařském centru Marylandské univerzity operoval, později oznámil, že testy u pacienta prokázaly přítomnost prasečího viru, který zřejmě přispěl ke smrti nemocného muže.

„Osobně mám podezření, že virus spustil v jeho těle explozi cytokinů, bouřlivou reakci imunitního systému, v jejímž důsledku se Bennettovo nové srdce naplnilo tekutinou a dostalo se do těžkého a nevratného diastolického srdečního selhání,“ vysvětlil Griffith.

V návaznosti na problémy s cytomegalovirem vyvinuli vědci citlivější testy k vyšetření dárcovských orgánů na přítomnost tohoto viru, aby v budoucnu již nedocházelo k propuknutí infekce u příjemců. V červnu a červenci roku 2022 pak proběhly další dvě transplantace geneticky modifikovaných prasečích srdcí lidským příjemcům po mozkové smrti.

Obě byla udržována na ventilační podpoře po dobu 72 hodin, během nichž nedošlo k odmítnutí dárcovského srdce imunitním systémem příjemce.

Znovu a lépe

Ve středu 20. září 2023 transplantovali chirurgové z Lékařského centra Marylandské univerzity úspěšně upravené prasečí srdce osmapadesátiletému Lawrenci Faucettovi. Pacientovi, který byl v konečném stádiu srdečního onemocnění, bez operace hrozila jistá smrt.

Nebyl však vhodným příjemcem lidského srdce kvůli cévnímu onemocnění a komplikacím s vnitřním krvácením. Po operaci Faucette sám dýchá a jeho nové srdce funguje bez mechanické podpory.

Operoval ho stejný kardiochirurg jako Davida Bennetta, Bartley Griffith, který k tomu uvedl: „Doufáme, že se brzy dostane domů, aby si mohl užívat více času se svou ženou a zbytkem své milující rodiny.“ U xenotransplantací je velkým rizikem možnost odmítnutí zvířecího orgánu tělem příjemce.

Srdce, které Faucette dostal, pochází z prasete s deseti genetickými modifikacemi, které snižují pravděpodobnost odmítnutí. Lékaři mu také podávají nový speciální lék, který blokuje bílkovinu podílející se na aktivaci imunitních reakcí. Věří, že nové srdce tak bude Faucettovi sloužil ještě hodně dlouho.