Domů     Vesmír
Dobrodružná pouť k Jupiteru
Zdroj: Wikimedia Commons

Po 14 let odhaloval americký vesmírný průkopník jménem Galileo tajemství související s planetou Jupiter. Byl to tedy právě on, kdo jako první odhalil, že pod ledovou krustou měsíce Europa se nachází voda v kapalném skupenství. Tím ale jeho triumfy zdaleka nekončily.

V neděli 21. října 2003, přesně před 20 lety, však jeho mise dospěla ke svému zdárnému konci.

Své poslední okamžiky strávila sonda Galileo nad atmosférou Jupiteru, do které se posléze dobrovolně zřítila. Zbytky doznívajícího signálu přijala NASA Goldstone Visitor Center v Kalifornii ve 19:43:14 UT.

Máme problém!

Ale zpět na začátek. Velkolepá cesta sondy, pojmenované po toskánském astronomovi a fyzikovi Galileu Galileim (1564–1642), započala v říjnu roku 1989. Namísto k Jupiteru si to ale nejprve namířila směrem k Venuši, aby následně procestovala pás planetek mezi Marsem a Jupiterem.

Výzkumné dobrodružství šlo zpočátku podle plánu, dokud se v dubnu roku 1991 neobjevil problém. Stalo se tak v době, kdy se letový tým připravoval na rozevření hlavní parabolické antény o průměru 4,8 m. Tehdy totiž došlo k zadření mechanismu, a anténa se otevřela pouze z části.

70 %

Expertům z NASA začaly v té chvíli krušné časy. Po řadu měsíců totiž byla jejich pozornost směrována pouze na jediný defekt, který se různými způsoby snažili na dálku opravit. Nejprve sondu natočili tak, aby sluneční světlo anténu nepřetržitě zahřívalo.

Nakonec však obrátili a zvolili metodu spočívající v podchlazení ve stínu. Motory rozevírající konstrukci antény byly opakovaně zapínány a vypínány v naději, že se zablokované zařízení přeci jen pod jistým tlakem uvolní.

Vše ale bezvýsledně. Galileo proto byl odkázán výhradně na pomocnou anténu s malým ziskem, což znamenalo značné omezení datové přenosové rychlosti mezi sondou a Zemí.

Zároveň bylo nutné, aby technici a kontroloři letu přepracovali způsob vzájemné komunikace. Úpravy byly ale provedeny natolik efektivně, že předpokládané splnění mise stále čítalo zhruba 70 %.

Esa v „rukávu“

I přes počáteční komplikace se v říjnu roku 1991 sondě podařilo nasnímat planetku č. 951 Gaspra. Výsledek byl ve své době unikátem, jelikož až do té doby žádné podobné snímky neexistovaly.

O necelé dva roky později Galileo učinil další triumf, když se přiblížil k planetce č. 243 Ida. Nejenže se mu podařilo ji vyfotografovat, ale zároveň objevil také její drobný satelit.

V červenci 1994 pak jako jediný provedl přímé pozorování dopadu komety Shoemaker-Levy 9 na Jupiter. V té době činila jeho vzdálenost od největší planety soustavy 240 milionů kilometrů.

Mise splněna!

Celkový snímek Jupiteru zachytil teprve 11. října 1995, kdy se nacházel ve fázi přibližování. Samotná fotografie přitom byla uložena na magnetické pásce záznamníku, která se však v okamžiku odvysílání na Zemi zasekla.

Po pár dnech se problém podařilo vyřešit. Do „cílové rovinky“ dorazila sonda 7. prosince téhož rok, a rovnou měla napilno. Kromě průletu kolem měsíců Europa a Io, ale také kolem samotného Jupiteru, musela navíc přijímat a ukládat údaje odeslané sestupovým pouzdrem.

Teprve hodinu po ukončení vzájemné komunikace provedla sonda brzdící manévr, po kterém přešla na oběžnou dráhu kolem planety, čímž se stala její první umělou družicí.

P. S.:

Zatímco původně byla mise naplánována pouze do prosince roku 1997, nakonec došlo k jejímu prodloužení do roku 2003. Důvodem pro následné nasměrování sondy do atmosféry Jupiteru byl především nedostatek paliva do manévrovacích motorků.

Aby NASA předešla nežádoucímu zřícení na některý z měsíců, byl nakonec ze všech variant zvolen kontrolovaný pád na Jupiter.

Související články
Země a jejích sedm sestřiček se od svého zrodu drží pomyslných máminých sukní. Možná se jejich orbity v minulosti měnily, možná pohltily některé ze svých sourozenců, ale z dálky Sluneční soustava působí jako vzorová hvězdná rodina. Nedá se ovšem vyloučit, že kdysi dávno v raných fázích vývoje Sluneční soustavy gravitační kulečník mohl některou z planet […]
Pete Conrad byl třetím člověkem na Měsíci, zemřel v roce 1999 při havárii motocyklu, který sám řídil. Manželka Nancy na jeho počest spustila Conrad Challange, prestižní mezinárodní soutěž, v rámci které mohou mladí lidé z celého světa soutěžit o to, kdo navrhne nejužitečnější inovaci pro vesmírný program. Letos v ní uspěla pětice studentů z Čech. […]
Americká sonda Juno zkoumá Jupiter už od roku 2016. Největší planeta Sluneční soustavy je bezesporu zajímavým tělesem, ale to samé platí i o jejích oběžnicích. Proto sonda čas od času zaměří svou pozornost na některou z nich. Kdyby na Jupiterově měsíci Io žili nějací kartografové, byly by ze své práce zoufalí. Extrémní vulkanismus tohoto tělesa, […]
Astronomové objevili dosud nejhmotnější hvězdnou černou díru v Mléčné dráze. Prozradila ji obíhající hvězda, která se kvůli ní při svém pohybu podivně „kymácí“. Neunikla tak pozornosti mise Gaia Evropské kosmické agentury. K ověření hmotnosti černé díry byla použita data z dalekohledu Very Large Telescope Evropské jižní observatoře (ESO VLT) a dalších pozemních observatoří, podle nichž […]
Při pohledu na hvězdný pár v srdci úchvatného oblaku plynu a prachu astronomy čekalo překvapení. Hvězdné páry jsou si obvykle velmi podobné, jako dvojčata, ale v případě HD 148937 se jedna hvězda zdá být mladší a na rozdíl od druhé je magnetická. Nová data Evropské jižní observatoře (ESO) naznačují, že v systému byly původně hvězdy […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz