Dostat člověka na Měsíc, to je oč tu běží… A dlouho připravovaná mise Artemis II. má NASA tento sen znovu splnit. To ale není to jediné, čím se program hodlá zapsat do dějin.

Od chvíle kdy noha Neila Armstronga (1930–2012) ve skafandru, poprvé vstoupila na prašný povrch Měsíce, uplynulo 54 let. Společně s Buzzem Aldrinem (*1930) a Michaelem Collinsem (1930–2021) pokořili v rámci mise Apollo 11 nejúžasnější vesmírný milník lidstva.

Jsme vítězové!

Vesmírný závod odvěkých soupeřů USA a SSSR byl v tu chvíli ukončen. Zároveň však ukázal, že lidstvo dokáže téměř cokoli, pokud vynaloží dostatečné úsilí. Teď, o půl století později, má program Apollo doplnit/nahradit Artemis (v řecké mytologie to byli sourozenci), ambiciózní plán pojmenovaný po řecké bohyni lovu a Měsíce.

V jeho rámci hodlá NASA demonstrovat nejen nové technologie a systémy, ale také položit základy pro budoucí misi na Mars.

11/24

Cílem programu, jehož náklady by se podle generálního inspektora NASA, Paula K. Martina, měly do roku 2025 vyšplhat na 93 miliard dolarů, je uskutečnit průlet kolem Měsíce. Konkrétně po tzv.

dráze volného návratu. To znamená, že vesmírná loď Orion vstoupí na oběžnou dráhu naší jediné přirozené družice, dále však proletí zhruba 10 tisíc kilometrů nad povrchem její odvrácené strany. Na zpáteční cestu se vrátí vlivem zemské gravitace.

Celkem by si měla cesta vyžádat 8–10 dní, přičemž od Země by se měla nosná raketa Space Launch System odlepit v listopadu příštího roku.

Houstone, tady Měsíc!

Kontakt se Zemí bude probíhat prostřednictvím systému Optical Communications System (O2O), a to z důvodu získání co nejobsáhlejších záběrů. „Ty pořízené z Měsíce během programu Apollo byly, jak si jistě vzpomínáte, zrnité a nepříliš kvalitní,“ uvedl manažer Steven Horowitz.

Díky revoluční technologii budou navíc zachycené snímky a videa odesílány na Zemi v reálném čase. Laserová komunikace dále poslouží k přenosu ohromného množství vědeckých dat, pečlivě zaznamenávány budou také údaje nezbytné pro řízení letu a informace o zdravotním stavu posádky.

Podle NASA vše nasvědčuje tomu, že by optická komunikace v budoucnosti mohla být pro cesty na Měsíc klíčová. Agentura proto souběžně uvažuje o vybudování satelitního internetu jménem LunaNet.

S Wi-Fi až na Měsíc?

Konkrétní návrhy na podobu a fungování „vesmírného internetu“ již čile probíhají za zavřenými dveřmi v Goddardově středisku vesmírných letů NASA v Marylandu. Základem LunaNetu bude síť DTN (Delay/Disruption Tolerant Networking), jejímž úkolem bude zajistit, aby data bez problému prošla sítí a dorazila do cíle.

A to i v okamžiku, kdy dojde k jakýmkoli výpadkům signálu. Astronauti budou internet využívat prostřednictvím mnoha uzlů a komunikovat s posádkou na Měsíci stejným způsobem, jakým se na Zemi momentálně využívá Wi-Fi.

Zároveň bude LunaNet disponovat přístrojem pro měření vesmírného počasí z důvodu včasné detekce potenciálně nebezpečné sluneční aktivity (například slunečních erupcí), která by mohla ohrozit vybavení i životy astronautů.

Jedinečné kvarteto…

To ale není to jediné, s čím NASA hodlá dobýt svět. Značnou pozornost si vysloužila především čtyřčlenná posádka, která svou skladbou zbořila veškeré zajeté americké stereotypy. Vstříc Měsíci totiž agentura vyšle také ženu, elektroinženýrku a astronautku Cristinu Kochovou (*1974), držitelku rekordu v kategorii „nepřetržitého pobytu ve vesmíru“.

Na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) totiž v roce 2019 strávila 328 dnů. Velení lunární mise bylo svěřeno do rukou zkušeného vojenského pilota Gregoryho Wisemana (*1975), kterého v roce 2014 proslavil pobyt na ISS v rámci Expedic 40 a 41. Role pilotů byla rozdělena mezi kanadského astronauta Jeremyho Hansena (*1976) a Victora Glovera (*1976), vůbec prvního Afroameričana, který kdy stanul ve vesmíru.

Výzkumný pobyt?

Pokud se plánované mise podaří označit za úspěšné, má NASA připravený ještě jeden trumf, měsíční základnu jménem Artemis Base Camp. Podle dosud nashromážděných informací by mělo stanoviště sestávat z ubytovací kapacity pro čtyři osoby, energetické infrastruktury, zařízení pro likvidaci odpadu a přistávací plochy pro hostující posádky.

Rovněž by sloužilo jako „domov“ lunárního roveru, který by astronautům posloužil ke snadnější přepravě po měsíčním povrchu. Za jednoho z kandidátů, kde by se tábor mohl nacházet, byl v roce 2006 označen kráter Shackleton.