Velmi často se mluví o tom, jak jsou zdravý jídelníček a dostatek pohybu důležité pro naše fyzické zdraví. Nyní se ukazuje, že zdravý životní styl je významný i pro duševní zdraví člověka. Studie provedená vědci z University of Cambridge a dalších významných světových univerzit naznačuje, že se podstatným způsobem podílí na snížení rizika rozvoje deprese..
Jako deprese je označována závažná, dlouhotrvající poruchy psychiky, projevující se snížením až vymizením schopnosti prožívat potěšení, pokleslými náladami jedince a patologickým smutkem. Jedná se o duševní poruchu, která se léčí antidepresivy, jinak se může proměnit v život ohrožující stav.
Podle Světové zdravotnické organizace trpí depresí přibližně jeden z dvaceti dospělých, což představuje významnou zátěž pro veřejné zdravotnictví prakticky ve všech zemích světa.
Co ovlivňuje rozvoj deprese?
Za vznikem deprese stojí kombinace biologických faktorů a faktorů životního stylu. Ve své studii, zveřejněné v časopise Nature Mental Health, se mezinárodní tým výzkumníků, mimo jiné z University od Cambridge a Fudan University, zaměřil právě na výzkum vlivu faktorů životního stylu, genetiky, struktury mozku a také imunitního a metabolického systému na rozvoj deprese.
Aby vědci lépe porozuměli vztahu mezi těmito faktory a depresí, obrátili se na britskou Biobanku, biomedicínskou databázi a výzkumný zdroj, obsahující anonymizované genetické, životní a zdravotní informace o mnoha jedincích.
Výzkumníci se zabývali zkoumáním údajů od téměř 290 000 lidí, z nichž 13 000 trpělo depresí, sledovaných po dobu devíti let. Na základě toho je jim podařilo identifikovat 7 faktorů zdravého životního stylu spojených s nižším rizikem vzniku deprese.
Byly to: mírná konzumace alkoholu, zdravá strava, pravidelná fyzická aktivita, zdravý a dostatečně dlouhý spánek, žádné kouření, častá sociální interakce s jinými a zaměstnání, které je sedavé jen zčásti nebo vůbec.
Dobrým spánkem a sociálními kontakty proti depresi
Z výše zmíněných měl na sníženi rizika deprese největší vliv dobrý noční spánek v rozsahu sedmi až devíti hodin, zmírnil ho až o 22 %. Udržování a rozvíjení sociálních vztahu snížilo riziko o 18 %, mírná konzumace alkoholu o 11 %, zdravá strava o 6 %, pravidelná fyzická aktivita o 14 %, nekouření o 20 % a absence sedavého zaměstnání o 13 %.
Na základě toho, kolik faktorů zdravého životního stylu jedinec dodržoval, pak byl odborníky přiřazen do jedné ze tří skupin: nepříznivý, středně příznivý a příznivý životní styl.
Jedinci ve střední skupině měli asi o 41 % nižší pravděpodobnost, že se u nich rozvine deprese než ti, kteří byli ve skupině s nepříznivým životním stylem. U jedinců s příznivým životním stylem bylo riziko rozvoje deprese nižší dokonce o 57 %.
Tým poté zkoumal i DNA účastníků a každému přiřadil skóre genetického rizika. To bylo založena na počtu genetických variant, které daný jedinec nesl, o nichž se ví, že mají známou souvislost s rizikem deprese.
Zdravý životní styl snižuje riziko deprese více než genetické vlivy
Lidé s nejnižším skóre genetického rizika měli o 25 % nižší pravděpodobnost rozvoje deprese ve srovnání s těmi s nejvyšším skóre. Vliv genetiky na vznik deprese je tedy mnohem nižší než dopad životního stylu.
Ten je tak pro prevenci deprese klíčový bez ohledu na genetické riziko. Profesorka Barbara Sahakian z katedry psychiatrie na University od Cambridge k tomu říká: „Většinu zmiňovaných faktorů zdravého životního stylu máme pod kontrolou.
Je dobré vědět, že snaha o jejich zlepšení může mít pozitivní vliv i na duševní zdraví člověka.“.
Vědci šli ve své studii ještě dále, zkoumali snímky z magnetické rezonance (MRI) téměř 33 000 účastníků a našli řadu oblastí v mozku, jako je plášť (pallium), který pokrývá koncový mozek, thalamus, amygdala a hipokampus, u nichž došlo k nárůstu jejich objemu ve spojitosti se zdravým životním stylem.
Dále hledali markery v krvi, které by indikovaly problémy s imunitním systémem či metabolismem. Patří mezi ně například C-reaktivní protein, který je v těle produkován v reakci na stres, a triglyceridy, primární forma tuku, kterou tělo používá k ukládání energie na pozdější dobu.
Zdravý životní styl je důležitý pro fyzické i psychické zdraví
Z předchozích studií vyplývá například vazba mezi zvýšeným stresem a horší regulací hladiny cukru v krvi, což může vést ke zhoršení imunity a urychlit poškozování buněk v těle. Nedostatečná fyzická aktivita a nedostatek spánku zase mohou snížit schopnost těla reagovat účinně na stres.
Osamělost a nedostatek sociálních vazeb zvyšují riziko infekce, a tím i markery imunitní nedostatečnosti. Podle zjištění mezinárodního týmu vědci je jasná korelace mezi zdravým životním stylem a dobře fungující imunitou a metabolismem.
Naopak špatný životní styl zhoršuje naše imunitní reakce i fungování metabolismu, což zvyšuje riziko rozvoje deprese. Dr Christelle Langley, rovněž z katedry psychiatrie na University of Cambridge, podotýká:
„Zvykli jsme si myslet na zdravý životní styl jako na důležitý pro naše fyzické zdraví, ale ukazuje se, že je stejně důležitý i pro naše duševní zdraví, a to nejen pro správné fungování našeho mozku a kognici, ale také nepřímo podporou zdravějšího imunitního systému a lepšího metabolismu.“.
