Neurovědci si již dlouho kladli otázku, zda jsou kojenci a batolata, kteří se ještě nenaučili mluvit, případně se u nich řeč teprve vyvíjí, schopni logického uvažování. Na její zodpovězení se ve své studii zaměřili odborníci z Pompeu Fabra University ve španělské Barceloně..

Logické myšlení je základní kognitivní proces, který jedincům umožňuje činit racionální a informovaná rozhodnutí. Jedná se o schopnost analyzovat, hodnotit a vyvozovat závěry na základě argumentů a důkazů.

Zahrnuje v sobě kritické myšlení, deduktivní uvažování a analytické myšlení. Lze ho uplatnit v různých oblastech života při řešení problémů, rozhodování, v komunikaci i učení. Je to nástroj sloužící k ověření správnosti myšlenkových postupů.

Tým odborníků pod vedením Lucy Lorenza Bonattiho z Pompeu Fabra University, kde je ředitelem Centra pro mozek a kognici, analyzoval, jaké strategii pro řešení nejistot dávají batolata přednost, zda asociaci či eliminaci.

První strategie by znamenala, že v případě, kdy dítě slyší nové slovo, které může odkazovat na dva neznámé předměty, které vidí, si tento termín v duchu spojí s každým z nich. Následně ho propojí s předmětem, ke kterému se název lépe hodí.

Asociační a eliminační strategie

V případě eliminační strategie využije dítě logické uvažování k tomu, aby odstranilo alternativu. Pokud batole například uvidí dva objekty (A a B) a zaslechne neznámý výraz, o kterém ví, že není A, protože jméno A zná, zjistí, že je to jméno B. Podle závěrů studie právě tato strategie u batolat převládá.

Výzkumný tým provedl dva experimenty s devatenáctiměsíčními batolaty. Prvního testu se zúčastnilo 26 jednojazyčných a 35 dvojjazyčných dětí, druhého pak 19 dětí dorozumívajících se pouze jedním jazykem a 14 bilingvních dětí.

V prvním experimentu se děti nejprve musely podívat na dva předměty, které znaly, například lžící a sušenku, a když slyšely slovo lžíce, měly ji správně přiřadit k jednomu z nich. Následně jim byly ukázány jiné dva předměty, z nichž jeden znali, například jablko, a druhý, který neznaly, třeba vrtačku.

Pak slyšely slovo odpovídající známému předmětu (jablko), který měly identifikovat. Poté se test opakoval s tím, že slyšené slovo odpovídalo neznámému předmětu, vrtačce.

Batolata uvažují logicky

V druhém experimentu byly dítěti ukázány dva předměty, například auto a gumová kachnička, každý spojený se zvukem, který vydává. Následně byly oba předměty zakryty, aby je batole nevidělo. Poté byl odkryt pouze jeden předmět, druhý byl schovaný pod poklopem.

Dítě muselo eliminací uhodnout, který předmět chyběl. V dalším testu byly použity stejné předměty, jejichž pozice se nezměnila. Dítě uslyšelo zvuk spojený s jedním z předmětů a bylo analyzováno, zda se podívalo správným směrem.

Kinga Anna Bohus, která se na studii výrazně podílela, k tomu říká: „Zkoumali jsme přítomnost konceptu logického myšlení u devatenáctiměsíčních batolat. Test jsme prováděli u jednojazyčných i bilingvních děti, abychom vyloučili vliv jazykových dovedností.

Hodnotili jsme, kam během testování směroval pohled dětí. U obou skupin dětí byly prokázány stejné znaky logického myšlení, které jsou vlastní i starším dětem a dospělým lidem.“ Přirozené logické myšlení by přitom mohlo být přítomno i před dosažením věku 19 měsíců, stále však neexistuje dostatek vědeckých důkazů, které by prokázaly jeho přítomnost v dřívějším věku.