Opravit poškozený mozek představuje největší medicínskou výzvu posledních dekád. Vědci z Kalifornské univerzity v San Diegu však nedávno učinili první krůček k velké revoluci…

Skupina neurologů vedená Markem Tuszynskim totiž během svého výzkumu dospěla k závěru, že jakmile se mozkové buňky poškodí, vrací se zpět do embryonálního stavu.

Díky tomu však získávají schopnost znovu rozvíjet nová spojení, která ovšem za správných podmínek mohou přispět k rozvoji ztracených mozkových funkcí. „Ještě před 20 lety jsme považovali dospělý mozek za statický, plně rozvinutý a vlastně neměnný,“ reagoval na zjištění americký odborník.

Novým směrem…

„Pomocí neuvěřitelných nástrojů moderní neurovědy, molekulární genetiky, virologie a masivní výpočetní síly jsme poprvé dokázali identifikovat, jak se celá sada genů v mozkové buňce dospělých obnovuje, aby tak mozek regenerovala.

To nám dává základní vhled do toho, jak se dokáže mozek uzdravovat,“ dodal neurolog.

Byla to zejména práce profesora Freda Cage ze Salkova ústavu pro biologická studia v Kalifornii, která odbornému týmu vytyčila směr. Ukázala totiž, že nové mozkové buňky neustále vznikají v hipokampu i v tzv. subventrikulární zóně – a to po celý život.

…vstříc poznání

Tuszynskiho tým ale profesorův koncept posléze radikalizoval. Schopnost mozku opravit se anebo obnovovat totiž podle něj není omezená pouze na výše zmíněné oblasti. Jakmile se poškodí mozková buňka v dospělé mozkové kůře, vrátí se do méně zralého stavu. Ačkoli to na první dobrou nezní příliš přívětivě, je tomu přesně naopak.

I v tomto stadiu je totiž schopna znovu pěstovat axony, neboli výběžky nervových buněk s jejichž pomocí si neurony předávají informace. „Podle mého názoru je to nejdůležitější výsledek studie a pro mě je přímo šokující,“ popsal Tuszynski.

Pátrání pokračuje

Aby se však mohl mozek tímto způsobem uzdravit, je třeba mu zajistit vhodné prostředí. A právě to má být předmětem dalšího výzkumu. Vědci proto začali prostřednictvím myší a potkanů zkoumat, jak při poranění míchy takových podmínek v těle dosáhnout.

Pokud by se je totiž podařilo pochopit a následně popsat, s největší pravděpodobností by došlo k otevření dveří vedoucích k regeneraci nervových buněk i u lidí – a to nejen při onemocněních mozku ale i při léčbě poškozené míchy.