Domů     Objevy
Koronavirus ze stresu? Vědci zkoumají populace netopýrů
Zdroj: Pixabay

V posledních 20 letech způsobily koronaviry vyskytující se v populacích volně žijících netopýrů hned tři velké epidemie, jež ochromily lidstvo.

V roce 2002 šlo o SARS, o deset let později se do centra pozornosti vědců dostal MERS (ačkoli ten se na člověka přenesl z velbloudů). Naposledy se jednalo o covid-19, který v roce 2020 způsobil celosvětovou pandemii a vyžádal si miliony životů.

Vědci proto letcům věnují stále větší pozornost, jelikož kromě koronavirů přenášejí také další nákazy – viry Marburg, Nipah nebo hantaviry.

Letci pod drobnohledem

Dřívější studie ukázaly, že hlavní příčinou těchto přenosů je změna ve využívání půdy. Právě na ní totiž netopýři nachází dostatek potravy, takže se více šíří, a dostávají do častějšího kontaktu s lidmi.

Nový výzkum vedený evoluční genetičkou Verou Warmuthovou ale v letošním roce odhalil další důležitý faktor. Čím více jsou „netopýří území“ narušována lidskou činností, tím častěji jsou tito létající savci nakažení nejrůznějšími koronaviry.

Potenciální riziko

V rámci potvrzení této teorie spojili experti terénní výzkum a statistickou metaanalýzu, v jejichž rámci nashromáždili informace o více než 26 tisících netopýrech tří stovek druhů. Získané poznatky posléze spojili s daty o využití půdy v místech, kde tato zvířata žijí.

Objeveno bylo hned několik lokalit, kde dochází k rizikového střetu netopýrů a člověka až příliš často. „Modely ukazují na několik oblastí, zejména na východě Spojených států a v Indii, kde by mohlo být důležité podrobněji monitorovat aktivitu netopýrů,“ upřesnil spoluautor studie, profesor Dirk Metzler.

Související články
Jen v Česku si míchu poraní až tři stovky lidí ročně. Následky narušení tohoto křehkého spletence nervových vláken jsou zpravidla nevratné. Anebo ne? Kristýna Kárová z Ústavu experimentální medicíny AV ČR se možnostmi regenerace axonů po míšním poranění intenzivně zabývá. Potřebuju podrbat na nose, vyhodnotí mozek a vyšle motorickou drahou míchy signál do svalů ruky, […]
Na dně moře u japonského pobřeží bylo objeveno gigantické naleziště klíčových prvků pro výrobu baterií do elektromobilů, ložisko niklu a kobaltu. První vrty u ostrova Minami-Torišima budou zahájeny příští rok. Využívání ložiska v průmyslovém měřítku má být zahájeno v roce 2026. Podle nadace The Nippon Foundation, která v posledních měsících zkoumala mořské dno u ostrova […]
Bezmála tři století víme, že blesk je elektrický výboj. Stále ale není jasné, jak přesně vzniká, a není možné jej předpovědět. Přispět k vyřešení bouřkové hádanky by mohl model elektrizace oblačnosti, na jehož vývoji pracuje Jana Popová z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR. Většinou blesky vznikají v bouřkovém oblaku, který se nazývá cumulonimbus. Známe ho […]
V době spuštění obsadil 40. příčku mezi pětistovkou nejvýkonnějších superpočítačů světa. Teď český superpočítač Salomon definitivně opouští datový sál IT4Innovations národního superpočítačového centra, které je součástí VŠB – Technické univerzity Ostrava. Výzkumných projektů bylo za dobu provozu Salomonu v období 15. září 2015 až 13. prosince 2021 celkově 1 085, spotřebovaly celkem 1 024 milionů jádrohodin výpočetního času a […]
Ta zpráva mohla vyděsit tisíce lidí, kteří zamíří v létě na Jadran. Kvůli oteplování moře se u pobřeží Černé Hory, zejména v moři u pláží v okolí Budvy, objevili mnohoštětinatci známí jako ohniví červi. Prý jsou jedovatí. Prý pouhý dotyk může lidem způsobit zdravotní obtíže. Mnohoštětinatec Hermodice carunculata, přezdívaný jako ohnivý červ kvůli zbarvení, způsobil […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz