Domů     Objevy
Koronavirus ze stresu? Vědci zkoumají populace netopýrů
Zdroj: Pixabay

V posledních 20 letech způsobily koronaviry vyskytující se v populacích volně žijících netopýrů hned tři velké epidemie, jež ochromily lidstvo.

V roce 2002 šlo o SARS, o deset let později se do centra pozornosti vědců dostal MERS (ačkoli ten se na člověka přenesl z velbloudů). Naposledy se jednalo o covid-19, který v roce 2020 způsobil celosvětovou pandemii a vyžádal si miliony životů.

Vědci proto letcům věnují stále větší pozornost, jelikož kromě koronavirů přenášejí také další nákazy – viry Marburg, Nipah nebo hantaviry.

Letci pod drobnohledem

Dřívější studie ukázaly, že hlavní příčinou těchto přenosů je změna ve využívání půdy. Právě na ní totiž netopýři nachází dostatek potravy, takže se více šíří, a dostávají do častějšího kontaktu s lidmi.

Nový výzkum vedený evoluční genetičkou Verou Warmuthovou ale v letošním roce odhalil další důležitý faktor. Čím více jsou „netopýří území“ narušována lidskou činností, tím častěji jsou tito létající savci nakažení nejrůznějšími koronaviry.

Potenciální riziko

V rámci potvrzení této teorie spojili experti terénní výzkum a statistickou metaanalýzu, v jejichž rámci nashromáždili informace o více než 26 tisících netopýrech tří stovek druhů. Získané poznatky posléze spojili s daty o využití půdy v místech, kde tato zvířata žijí.

Objeveno bylo hned několik lokalit, kde dochází k rizikového střetu netopýrů a člověka až příliš často. „Modely ukazují na několik oblastí, zejména na východě Spojených států a v Indii, kde by mohlo být důležité podrobněji monitorovat aktivitu netopýrů,“ upřesnil spoluautor studie, profesor Dirk Metzler.

Související články
Suché akademické definice říkají: Priming je experimentální rámec, ve kterém zpracování počátečního stimulu ovlivní odpověď na stimul následující. Jak tuto obtížně stravitelnou větu pochopit? Představte si, že uvidíte na dovolené v Maroku varování před hady. Jdete si tak křovinatou krajinou v podhůří Atlasu, když v tom sebou trhnete – zahlédli jste hada! Vzápětí se ale zasmějete – jednalo […]
Výzkumný tým Pavla Plevky z institutu CEITEC Masarykovy univerzity popsal strukturu a replikační cyklus bakteriofága, který si dokáže bez problémů poradit s bakterií, proti níž přestávají působit existující antibiotika. Je to obrovská naděje pro lidi s oslabenou imunitou nebo chronickým onemocněním, jimž hrozí vážné infekce. Bakteriofágy jsou viry, které se množí v bakteriálních buňkách. Když […]
Mimořádný objev se podařil vědcům z olomouckého pracoviště Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR. Ve spolupráci s německými kolegy z Leibniz Institute of Plant Genetics and Crop Plant Research identifikovali u rostliny čirok pyl s unikátními vlastnostmi. Výzkum by v budoucnu mohl pomoci se šlechtěním odolnějších zemědělských plodin. O objevu informuje prestižní časopis The New […]
Pěti nejdůležitějšími archeologickými areály Pražského hradu, které jsou z naprosté většiny veřejnosti nepřístupné, provede zájemce mobilní aplikace Pražský hrad archeologický. Seznámí je s historií jednotlivých památek a ukáže jim i to, jak se prostor vyvíjel v průběhu staletí. Více než 150 let trvající archeologický výzkum Pražského hradu za sebou zanechal mimo jiné zcela nový pohled […]
Slovo „plast“ dnes nemá dobrý zvuk. Počátkem minulého století to ale bylo úplně jinak. Objev první pevné hmoty vytvořené člověkem znamenal převrat v chemii a obrovský posun ve vývoji průmyslu. A také v osudu syna obyčejného vlámského ševce. Na belgické vesnici Sint-Martens-Latem nebylo nic zajímavého, dokud se tu na přelomu 19. a 20. století nezačali usazovat malíři. […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz