Domů     Objevy
Koronavirus ze stresu? Vědci zkoumají populace netopýrů
Zdroj: Pixabay

V posledních 20 letech způsobily koronaviry vyskytující se v populacích volně žijících netopýrů hned tři velké epidemie, jež ochromily lidstvo.

V roce 2002 šlo o SARS, o deset let později se do centra pozornosti vědců dostal MERS (ačkoli ten se na člověka přenesl z velbloudů). Naposledy se jednalo o covid-19, který v roce 2020 způsobil celosvětovou pandemii a vyžádal si miliony životů.

Vědci proto letcům věnují stále větší pozornost, jelikož kromě koronavirů přenášejí také další nákazy – viry Marburg, Nipah nebo hantaviry.

Letci pod drobnohledem

Dřívější studie ukázaly, že hlavní příčinou těchto přenosů je změna ve využívání půdy. Právě na ní totiž netopýři nachází dostatek potravy, takže se více šíří, a dostávají do častějšího kontaktu s lidmi.

Nový výzkum vedený evoluční genetičkou Verou Warmuthovou ale v letošním roce odhalil další důležitý faktor. Čím více jsou „netopýří území“ narušována lidskou činností, tím častěji jsou tito létající savci nakažení nejrůznějšími koronaviry.

Potenciální riziko

V rámci potvrzení této teorie spojili experti terénní výzkum a statistickou metaanalýzu, v jejichž rámci nashromáždili informace o více než 26 tisících netopýrech tří stovek druhů. Získané poznatky posléze spojili s daty o využití půdy v místech, kde tato zvířata žijí.

Objeveno bylo hned několik lokalit, kde dochází k rizikového střetu netopýrů a člověka až příliš často. „Modely ukazují na několik oblastí, zejména na východě Spojených států a v Indii, kde by mohlo být důležité podrobněji monitorovat aktivitu netopýrů,“ upřesnil spoluautor studie, profesor Dirk Metzler.

Související články
Objevy Ostatní 22.11.2024
Paleontologové vědí, že spolu s mamuty pobíhali po povrchu naší planety i šavlozubé kočky, které je lovily. Ovšem téměř dvě stě let se mohli jen dohadovat, jak tito predátoři ve skutečnosti vypadali, a to na základě nálezů zkamenělých kostí, tesáků či občasné stopy. Nyní bylo ale objeveno v permafrostu Sibiře dokonale zachované tělo mláděte. Jedná […]
Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR našli během letoška čtyřicet nových sladkovodních virů, které napadají vodní mikroorganismy. První, který se jim podařilo izolovat a podrobně popsat, dostal jméno podle jihočeské metropole – Budvirus. Jedná se o takzvaný obří virus, který napadá jednobuněčné vodní řasy skrytěnky. Výzkumníci potvrdili, že tento virus má významnou roli v ekosystému, protože […]
Jsou pouhým okem neviditelné, bez chuti a bez zápachu. Nemáte šanci je v jídle postřehnout, přitom jde o vysoce nebezpečné karcinogeny. Z přírody se vymýtit nedají. Jistou naději ale dávají výzkumy biologických metod boje proti plísním, které aflatoxiny tvoří. Počátkem 60. let minulého století postihla britské chovatele drůbeže nečekaná rána. Ve velkém jim hynuly především krůty. Vypadalo to […]
Buňky jsou synonymem něčeho tak malého, že nestačí ani lupa, abychom si je mohli prohlédnout. Bez mikroskopu pro náš zrak neexistují. Jenže to není tak úplně pravda. Některé buňky jsou tak velké, že je lze pohodlně pozorovat pouhým okem. A to není jejich jediná zvláštnost. O setkání s jednobuněčnými obry věděla své jistá paní Marie Harrisová […]
Objevy Ostatní Technika 11.11.2024
Martin Ševeček z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze se svým týmem úspěšně otestoval materiály pokrytí jaderného paliva, které mohou poskytnout provozovatelům ekonomický benefit, a v krajním případě i dodatečný čas pro zvládnutí jaderné havárie. Poslední rok podroboval zkouškám různé varianty palivových proutků na MIT, jedné z nejlepších technických škol na planetě. Výsledky několika běžících […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz