V posledních 20 letech způsobily koronaviry vyskytující se v populacích volně žijících netopýrů hned tři velké epidemie, jež ochromily lidstvo.
V roce 2002 šlo o SARS, o deset let později se do centra pozornosti vědců dostal MERS (ačkoli ten se na člověka přenesl z velbloudů). Naposledy se jednalo o covid-19, který v roce 2020 způsobil celosvětovou pandemii a vyžádal si miliony životů.
Vědci proto letcům věnují stále větší pozornost, jelikož kromě koronavirů přenášejí také další nákazy – viry Marburg, Nipah nebo hantaviry.
Letci pod drobnohledem
Dřívější studie ukázaly, že hlavní příčinou těchto přenosů je změna ve využívání půdy. Právě na ní totiž netopýři nachází dostatek potravy, takže se více šíří, a dostávají do častějšího kontaktu s lidmi.
Nový výzkum vedený evoluční genetičkou Verou Warmuthovou ale v letošním roce odhalil další důležitý faktor. Čím více jsou „netopýří území“ narušována lidskou činností, tím častěji jsou tito létající savci nakažení nejrůznějšími koronaviry.
Potenciální riziko
V rámci potvrzení této teorie spojili experti terénní výzkum a statistickou metaanalýzu, v jejichž rámci nashromáždili informace o více než 26 tisících netopýrech tří stovek druhů. Získané poznatky posléze spojili s daty o využití půdy v místech, kde tato zvířata žijí.
Objeveno bylo hned několik lokalit, kde dochází k rizikového střetu netopýrů a člověka až příliš často. „Modely ukazují na několik oblastí, zejména na východě Spojených států a v Indii, kde by mohlo být důležité podrobněji monitorovat aktivitu netopýrů,“ upřesnil spoluautor studie, profesor Dirk Metzler.