Jsou efektivní čističkou našeho organismu, která funguje prakticky bez ustání. V případě zdravého člověka dokážou přefiltrovat až dva tisíce litrů krve denně. Každý desátý Čech však aktuálně bojuje s jejich (ne)fungováním – což tisíce lidí odkázala na dialýzu..
1950
Počátek ledvinového transplantačního „boomu“ odstartoval v 50. letech minulého století americký lékař Richard H. Lawler (1895–1982). Pacientkou číslo nula se stala 44letá Ruth Tuckerová, jejíž operace si vyžádala 45 minut precizní chirurgické práce.
Ačkoli vše dopadlo přesně podle plánu, na propuštění do domácího ošetřování si Tuckerová musela počkat další měsíc. S novým orgánem se posléze sžívala zhruba rok, než byla nucena Lawlera a jeho tým vyhledat znovu.
Jak se totiž ukázalo, její imunitní systém odmítal novou ledvinu přijmout. I přesto Tuckerová s ledvinou fungovala dalších pět let, což si americký chirurg nedokázal vysvětlit. „Je možné, že transplantace odstranila zátěž z druhé nemocné ledviny,“ prohlásil Lawler o dvě dekády později.
Na jeho úspěch později navázali bostonští kolegové v čele s Josephem Murrayem (1919–2012). Ten za průkopnickou operaci obdržel v roce 1990 Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství.
2011
Každý desátý dospělých Čech trpí chronickým onemocněním ledvin – a ani o tom neví. Podle odborníků je to způsobeno tím, že ledviny obvykle nebolí, a o jejich selhání se pacient dozví až v okamžiku, kdy si vyslechne diagnózu v podobě dialýzy.
Tu k roku 2011 absolvovalo na 6000 pacientů, dalších zhruba 3750 jedinců žilo s transplantovanou ledvinou. „Pacienti léčení pro selhání ledvin na dialýze mají v průměru desetkrát vyšší riziko srdečních onemocnění.
Až čtyřikrát stoupá toto riziko u pacientů, kteří mají jen mírně sníženou funkci ledvin,“ popsal přednosta kliniky nefrologie Všeobecné fakultní nemocnice Vladimír Tesař. Za příčinu onemocnění lidského „filtračního systému“ označil vysoký tlak, cholesterol anebo cukr v krvi.
2012
Chicagským lékařům se podařilo uskutečnit zákrok, který by mohl v budoucnosti znamenat revoluci v transplantování. Žijícímu pacientovi byla v jeho rámci odebrána selhávající transplantovaná ledvina, kterou následně odborníci voperovali dalšímu zájemci – u toho ovšem začala po dvou dnech znovu fungovat.
I přesto, že šlo o ojedinělý zákrok, pro lékaře jde o potvrzení domněnky, že by ledviny, a další lidské orgány určené k transplantaci, mohly být využívány vícekrát. Obvykle přitom platí, že jakmile pacientovi začne nový orgán selhávat, je odejmut a vyhozen.
Na čekací listině se ale v tu samou chvíli nachází tisíce pacientů, a mnoho z nich se nikdy nedočká. Tato „metoda“ by proto mohla být rychlým a efektivním řešením. Experti ovšem upozorňují, že jde o poměrně vzácné případy, a informace o tom, jak se pacienti s recyklovaným orgánem cítí, chybí.
2021
Pozornost transplantologů se v novém desetiletí zaměřila zejména na vepře. I přesto, že se jeví jako ideální kandidáti, narážejí odborníci na mnoho potíží – zejména na odmítání orgánů z důvodu vysokého obsahu cukru v buňkách zvířat.
Vědcům se ale díky unikátní metodě podařilo napojit prasečí ledvinu na tělo zesnulého, a dva dny pozorovat její činnost. „Fungovala naprosto normálně, nebyla tam okamžitá odmítavá reakce, které jsme se obávali,“ uvedl vedoucí výzkumu při newyorské klinice NYU Langone Health Robert Montgomery.
Ještě před samotným zákrokem totiž prasečí ledvina prošla cílenou genetickou úpravou, jejímž cílem byla cukrová eliminace.
2022
Převratný objev zahýbal světem medicíny i v loňském roce. Tehdy se totiž lékařům z Cambridgeské univerzity v Londýně podařilo změnit krevní skupinu hned u tří dárcovských ledvin, čímž by se v budoucnosti mohly šance na získání nového orgánu značně zvýšit – a to především pro jedince, kterým v žilách kolují vzácnější krevní skupiny.
K průlomové změně využili londýnští experti speciální zařízení, které následně připojili k ledvině, čímž umožnili průchod okysličené krve orgánem – to, aby se lépe uchoval pro své následné další využití.
Dárcovská ledvina byla nakonec propláchnuta krví napuštěnou enzymem, jehož úkolem bylo změnit krevní skupinu na univerzální nulu. To ale není vše, čeho vědci hodlají na tomto poli dosáhnout. S pomocí dalšího přístroje totiž hodlají zjistit, jak bude pozměněná ledvina reagovat na krevní skupinu daného pacienta.