Domů     Medicína
Ledviny: Účinnou filtraci? Máme!
Zdroj: Shutterstock

Jsou efektivní čističkou našeho organismu, která funguje prakticky bez ustání. V případě zdravého člověka dokážou přefiltrovat až dva tisíce litrů krve denně. Každý desátý Čech však aktuálně bojuje s jejich (ne)fungováním – což tisíce lidí odkázala na dialýzu..

1950

Počátek ledvinového transplantačního „boomu“ odstartoval v 50. letech minulého století americký lékař Richard H. Lawler (1895–1982). Pacientkou číslo nula se stala 44letá Ruth Tuckerová, jejíž operace si vyžádala 45 minut precizní chirurgické práce.

Ačkoli vše dopadlo přesně podle plánu, na propuštění do domácího ošetřování si Tuckerová musela počkat další měsíc. S novým orgánem se posléze sžívala zhruba rok, než byla nucena Lawlera a jeho tým vyhledat znovu.

Jak se totiž ukázalo, její imunitní systém odmítal novou ledvinu přijmout. I přesto Tuckerová s ledvinou fungovala dalších pět let, což si americký chirurg nedokázal vysvětlit. „Je možné, že transplantace odstranila zátěž z druhé nemocné ledviny,“ prohlásil Lawler o dvě dekády později.

Na jeho úspěch později navázali bostonští kolegové v čele s Josephem Murrayem (1919–2012). Ten za průkopnickou operaci obdržel v roce 1990 Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství.

2011

Každý desátý dospělých Čech trpí chronickým onemocněním ledvin – a ani o tom neví. Podle odborníků je to způsobeno tím, že ledviny obvykle nebolí, a o jejich selhání se pacient dozví až v okamžiku, kdy si vyslechne diagnózu v podobě dialýzy.

Tu k roku 2011 absolvovalo na 6000 pacientů, dalších zhruba 3750 jedinců žilo s transplantovanou ledvinou. „Pacienti léčení pro selhání ledvin na dialýze mají v průměru desetkrát vyšší riziko srdečních onemocnění.

Až čtyřikrát stoupá toto riziko u pacientů, kteří mají jen mírně sníženou funkci ledvin,“ popsal přednosta kliniky nefrologie Všeobecné fakultní nemocnice Vladimír Tesař. Za příčinu onemocnění lidského „filtračního systému“ označil vysoký tlak, cholesterol anebo cukr v krvi.

Zdroj: Shutterstock

2012

Chicagským lékařům se podařilo uskutečnit zákrok, který by mohl v budoucnosti znamenat revoluci v transplantování. Žijícímu pacientovi byla v jeho rámci odebrána selhávající transplantovaná ledvina, kterou následně odborníci voperovali dalšímu zájemci – u toho ovšem začala po dvou dnech znovu fungovat.

I přesto, že šlo o ojedinělý zákrok, pro lékaře jde o potvrzení domněnky, že by ledviny, a další lidské orgány určené k transplantaci, mohly být využívány vícekrát. Obvykle přitom platí, že jakmile pacientovi začne nový orgán selhávat, je odejmut a vyhozen.

Na čekací listině se ale v tu samou chvíli nachází tisíce pacientů, a mnoho z nich se nikdy nedočká. Tato „metoda“ by proto mohla být rychlým a efektivním řešením. Experti ovšem upozorňují, že jde o poměrně vzácné případy, a informace o tom, jak se pacienti s recyklovaným orgánem cítí, chybí.

Zdroj: Freepik

2021

Pozornost transplantologů se v novém desetiletí zaměřila zejména na vepře. I přesto, že se jeví jako ideální kandidáti, narážejí odborníci na mnoho potíží – zejména na odmítání orgánů z důvodu vysokého obsahu cukru v buňkách zvířat.

Vědcům se ale díky unikátní metodě podařilo napojit prasečí ledvinu na tělo zesnulého, a dva dny pozorovat její činnost. „Fungovala naprosto normálně, nebyla tam okamžitá odmítavá reakce, které jsme se obávali,“ uvedl vedoucí výzkumu při newyorské klinice NYU Langone Health Robert Montgomery.

Ještě před samotným zákrokem totiž prasečí ledvina prošla cílenou genetickou úpravou, jejímž cílem byla cukrová eliminace.

2022

Převratný objev zahýbal světem medicíny i v loňském roce. Tehdy se totiž lékařům z Cambridgeské univerzity v Londýně podařilo změnit krevní skupinu hned u tří dárcovských ledvin, čímž by se v budoucnosti mohly šance na získání nového orgánu značně zvýšit – a to především pro jedince, kterým v žilách kolují vzácnější krevní skupiny.

K průlomové změně využili londýnští experti speciální zařízení, které následně připojili k ledvině, čímž umožnili průchod okysličené krve orgánem – to, aby se lépe uchoval pro své následné další využití.

Dárcovská ledvina byla nakonec propláchnuta krví napuštěnou enzymem, jehož úkolem bylo změnit krevní skupinu na univerzální nulu. To ale není vše, čeho vědci hodlají na tomto poli dosáhnout. S pomocí dalšího přístroje totiž hodlají zjistit, jak bude pozměněná ledvina reagovat na krevní skupinu daného pacienta.

Související články
Medicína Objevy 3.9.2025
Často propíraným tématem poslední doby je léčba kmenovými buňkami. Jedná se o nediferencované buňky, které je možné získat třeba z tukové tkáně a které mají hojivé schopnosti, jichž lze za určitých okolností úspěšně využívat Jak velký potenciál mají, dokazují aktuální výsledky práce vědců z Masarykovy univerzity v Brně. Kmenové buňky se vyznačují takzvanou autokrinní funkcí, […]
Kolem 40. roku života si lidé začínají knihy, noviny a mobily držet na délku natažené paže, aby byli schopni přečíst text. Důvodem je „stařecká vetchozrakost“ neboli presbyopie. Pro zatvrzelé odpůrce brýlí na čtení máme dobrou zprávu, byly schváleny kapky do očí, které příznaky této oční vady mírní. Důvodem rozvoje presbyopie je degenerace materiálu oční čočky. […]
Nejnovější výzkum odhalil, že ženy trpící „Alzheimerem“ mají až o 20 % nižší hladiny omega mastných kyselin v krvi než ženy, které touto formou demence netrpí. Alzheimerova choroba se u nich přitom vyskytuje až dvakrát častěji než u mužů, u kterých ovšem stejný vzorec potvrzen nebyl. Může změna stravovacích návyků oddálit nástup nemoci? Jako Alzheimerova […]
Medicína Příroda 24.8.2025
V posledních letech si výzkumníci všímají stále rostoucí hrozby panzootik, tedy chorob, které jsou schopné přeskakovat mezi různými biologickými druhy. Jedním z nejvýraznějších příkladů je v tomto ohledu vysoce patogenní ptačí chřipka H5N1, která se šíří nejen mezi ptáky, ale i mezi savci. Panzootika, která překračuje druhové bariéry a postihuje různé živočišné druhy, celkem podstatně […]
Astrocyty, buňky hvězdicovitého tvaru s dlouhými výběžky, patří mezi tak zvané neuroglie, což je podpůrná tkáň, která spolu s neurony tvoří nervový systém. Gliové buňky představují asi 90 % všech buněk v nervovém systému, kde zastávají mnoho funkcí. Nyní se ukazuje, že pro naši paměť jsou astrocyty zřejmě mnohem důležitější, než se zdálo. Lidský mozek […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz