Domů     Příroda
Jak (a proč) dokážou světlušky zářit do noci?
Zdroj: Unsplash/Rajesh Rajput

Asi málokdo se aspoň jednou v životě nesetkal s okouzlující září světlušek neboli svatojánských mušek. A kdo je nezahlédl naživo, určitě aspoň viděl animovaný seriál Broučci. Ale lucerničky s sebou světlušky nenosí. Na svícení mají zajímavý trik..

Světlušky září do tmy díky chemické reakci uvnitř svých těl. Tento typ produkce světla se nazývá bioluminiscence, a metoda, kterou přitom používají právě světlušky, je možná jejím nejznámějším příkladem.

Když se kyslík zkombinuje s vápníkem, adenosintrifosfátem a luciferinem (biologický pigment) za přítomnosti luciferázy, tedy bioluminiscenčního enzymu, vzniká světlo.

Ale je to světlo studené, třeba na rozdíl od žárovky, která při svícení produkuje hodně tepla. Pokud by totiž se světelný orgán světlušky rozpálil jako žárovka, pak by to tento hmyz zkrátka nepřežil.

Tak trochu jako Viagra

Světlušky ovládají začátek a konec chemické reakce a tím tedy i délku své světelné produkce přidáním kyslíku k ostatním chemikáliím, nezbytným k výrobě světla, což se děje v jejím světelném orgánu umístěném na zadečku.

Když je kyslík k dispozici, světlo se rozzáří, a pokud není, zhasne. Kyslík je transportován z vnějšku těla do vnitřních buněk prostřednictvím trachejí, které mají podobu bohatě rozvětvených trubic, jež jsou v posledním úseku již nesmírně tenké.

Dlouhou dobu bylo záhadou i pro vědce, jak některé druhy světlušek zvládnou tak vysokou frekvenci rozsvícení a zhasnutí, vzhledem k relativně pomalému transportu kyslíku.

Ale nedávno přišli na to, že důležitou roli při kontrole záblesků světlušek hraje oxid dusnatý (pro zajímavost: je to stejný plyn, jehož zvýšenou produkci v lidském těle stimuluje užívání známého léku Viagra).

Varovné signály

Když světluška nesvítí, nevzniká žádný oxid dusnatý. V této situaci je kyslík vázán na povrch buněčných organel produkujících energii, tedy mitochondrií. Není tak volný pro další transport k zásobování světelného orgánu.

Světlušky tak podle entomologů řídí své blikání tím, že regulují, kolik kyslíku jde do jejich orgánů, produkujících světlo. A proč tento hmyz vlastně svítí?

K tomu existuje několik různých důvodů. Larvy produkují krátké sekvence světla a jsou primárně aktivní během noci. Při svícení dochází k produkci obranných steroidů v jejich tělech a ty mají nepříjemnou chuť, takže larvy vlastně signalizují dravcům, že by si na nich nepochutnali a bude lepší nechat je na pokoji.

Dospělé světlušky mají zábleskové vzory jedinečné pro jejich druh a používají je k identifikaci jiných členů svého druhu, stejně jako k rozlišení mezi oběma pohlavími.

Čím zářivější, tím lepší

Dobrým příkladem je druh Photinus pyralis, nejběžnější světluška v Severní Americe. Samec letí za soumraku nevysoko nad zemí a každých 5 sekund vytvoří záblesk, trvající 1 vteřinu. Pokud samice, čekající v nízké vegetaci, uvidí samce, který ji zaujme, počká 2 sekundy, než udělá svůj vlastní kratičký světelný signál.

Samičky totiž nemají křídla a tak je vidíme zářit pouze na zemi, zatímco samečci se pohybují ve vzduchu. Podle několika studií si samice světlušek vybírají partnery v závislosti na specifických vzorcích záblesků.

Ukázalo se totiž, že jejich vyšší frekvence u samců, stejně jako zářivější světlo, jsou pro samice atraktivnější. Některé druhy světlušek přitom mohou zářit řadu hodin během noci, zatímco jiné svítí třeba jen 20 minut během soumraku.

Autor: Kateřina M. Košutová

Související články
Příroda 18.4.2025
Rostlina známá jako irský mech, jinak také puchratka kadeřavá, nyní zažívá své chvíle slávy. Je novou superpotravinou se zázračnými účinky, kterou doporučuje řada celebrit a tiktokerů. Je ale humbuk kolem této červené mořské řasy skutečně oprávněný? Puchratka kadeřavá (Chondrus crispus) je poměrně drobná mořská řasa, která dorůstá jen asi 20 cm. Vyrůstá ze základny uchycené […]
Příroda 17.4.2025
Každý den každý z nás vdechuje kyslík, který z velké části pochází z moří a oceánů. Ano, hlavním producentem tohoto plynu není deštný prales, ale drobné mikroskopické řasy a fytoplankton. A ten je teď v extrémním nebezpečí… Nová vědecká studie přichází s alarmujícím zjištěním: mikroplasty narušují schopnost těchto organismů fotosyntetizovat, což může mít dalekosáhlé důsledky […]
Desetitisíce sklenic uspořádaných v obřích lednicích. Konstantní teplota -18 °C. A uchované odrůdy pšenice až z roku 1917. Česká genová banka, jejíž provoz zajišťuje odborný tým CARC (Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu), uchovává rostlinné dědictví české země pro výživovou bezpečnost i biodiverzitu a velikostí patří mezi 10 největších v Evropě.   Podle Organizace pro výživu a […]
A nejen po zdi… Gekoni se klidně procházejí po stropě nebo se přichytí na skle terária hlavou dolů, jako by na ně nepůsobila gravitace. Jejich superschopnosti se snaží napodobit technici při konstrukci robotů a dalších vynálezů.   Gekoni umí nejen přilnout ke svislým povrchům včetně zcela hladkých, jako jsou dlaždice a sklo, ale také se […]
Příroda 13.4.2025
Zažité představy o jednom z nejznámějších dinosaurů, Tyrannosaurovi rexovi, se znovu otřásají. Byl to opravdu děsivý a chytrý predátor, jak tvrdila některá nedávná zjištění, nebo jen veliké, svalnaté monstrum s omezeným intelektem? Nová studie se kloní k původní teorii, že T. rex nebyl tak chytrý, jak některé práce dříve naznačovaly. Poněkud kontroverzní studie z roku […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz