Domů     Příroda
Některá mýdla činí člověka pro komáry přitažlivějším!
Zdroj: Wiki Commons by Muhammad Mahdi Karim

Komáři využívají k nalezení svých obětí jejich tělesný zápach, teplotu, pohyb a vydechovaný oxid uhličitý. Pachu jedinců, kteří se jim líbí, jsou věrni dlouhodobě. Nejnovější výzkum však dává naději i těmto lidem.

Malá změna způsobí, že přestanou tyto malé krvelačné bestie přitahovat..

Komár Aedes aegypti se vyskytuje celosvětově a zaměřuje se na lidi. Zároveň je přenašečem mnoha virů, včetně žluté zimnice, horečky dengue, viru Zika a chikungunya. Jediná samička během svého 3 až 6 týdnů trvajícího života bodne hned několik lidí, s frekvencí každé čtyři dny.

Krev teplokrevných savců saje, aby získala bílkoviny potřebné k produkci nové várky vajíček. Samičky komára Aedes aegypti vyhledávají své lidské hostitele pomocí smyslových podnětům včetně vydechovaného oxidu uhličitého (CO2), tělesného tepla a pachu kůže.

Pach kůže prozradí člověka

Zatímco CO2 a teplo jsou podněty, které znamenají teplokrevného živočicha, pach kůže poskytuje komáří samičce informaci, zda se jedná o člověka nebo o zvíře. Je dobře známým faktem, že někteří lidé jsou pro komáry přitažlivější než jiní.

Zatímco jeden na sobě po letní noci nemá ani štípanec, druhý spoustu. Nejrozšířenějším vysvětlením rozdílů v přitažlivosti pro komáry mezi jednotlivými lidmi je, že různé pachy kůže produkované různými lidmi souvisí s jedinečnou kožní mikroflórou.

Konkrétní chemický mechanismus této rozdílné přitažlivosti pro komáry však zůstával nejasný. Na jeho hledání se zaměřil výzkum, jehož výsledky zveřejnili v loňském roce vědci z Rockefellerovy univerzity v New Yorku.

Pach lidské kůže je směsí mnoha organických sloučenin, jejichž složení ještě nebylo vyčerpávajícím způsobem popsáno. Také není jasné, jak konzistentní zůstává v průběhu času u jednotlivce. Vědci z Rockefellerovy univerzity se tomu rozhodli přijít na kloub.

Provedli experiment, při kterém požádali 64 dobrovolníků, aby na předloktí nosili nylonovou punčochu, která do sebe nasávala pach kůže konkrétního člověka. Následně je umístili do pastí na konci dlouhé trubice, do které vzápětí vpustili desítky samiček komára Aedes aegypti.

„Komáři se rojili ke shodným objektům, které pro ně byly zjevně nejatraktivnější. Bylo to vidět na první pohled,“ říká k tomu spoluautorka studie Maria Elena De Obaldia.

Za vším stojí karboxylové kyseliny

Experiment odhalil hned 8 pro komáry vysoce atraktivních jedinců. Když vědci přistoupili k identifikaci sloučenin, které byly obsaženy ve vzorcích těchto jedinců, zatímco u těch pro komáry nejméně přitažlivých chyběly, odhalili, že se jednalo o karboxylové kyseliny.

Tyto mastné molekuly jsou podle neurobioložky Leslie Vossgallové z Rockefellerovy univerzity, hlavní autorky studie, součástí přirozené hydratační vrstvy kůže a lidé je produkují v různém množství. „Zdravé bakterie, které žijí na lidské kůži, tyto kyseliny spotřebovávají a vytvářejí část pachového profilu naší kůže,“ podotýká Vossgallová.

Výzkum probíhal v rozpětí několika let a prokázal, komáři se na své oblíbence zaměřují dlouhodobě. Nezabrání jim v tom dokonce ani poškození čichového ústrojí, jak se vědci v rámci této studie dozvěděli.

Absence receptoru pro CO2 nesnížila přitažlivost lidí pro komáry, absence receptoru pro estery, alkoholy a ketony se u nich ztratila preference lidí nad zvířaty, přesto pro ně lidé zůstali silně přitažliví.

Při absenci receptoru na detekci kyseliny mléčné, hlavního zápachu lidské kůže, zůstali i tak částečně přitahováni lidmi.

Mýdlo mění pravidla hry

Naději lidem, kteří jsou pro komáry extrémně přitažliví, přinesl výzkum, kteří provedli v květnu letošního roku vědci na americké univerzitě Virginia Tech. Zjistili totiž, že se tato přitažlivost dá ovlivnit tím, jakým mýdlem se člověk umyje.

„Aplikace květinových a ovocných vůní na tělo znamená, že komárům voníme jako květina i člověk zároveň,“ říká vedoucí studie Clément Vinauger. Komáři totiž konzumují především nektar z květů, samičky pak sají i krev.

„Je to, jako kdybyste se probudili a ucítili něco, co voní jako káva a muffiny dohromady. Velmi přitažlivé,“ dodává Vinauger.

Zdroj: Pixabay

Čtyři dobrovolníci se v rámci studie myli čtyřmi v Americe populárními značkami mýdel, a to Dial, Dove, Native a Simple Truth. Účinky mýdel se u jednotlivých lidí lišily v důsledku interakce mezi jedinečným pachem kůže každého člověka a vůní mýdla.

Vinauger to vysvětluje: „Je pozoruhodné, že tentýž člověk, který je pro komáry extrémně přitažlivý, když je nemytý, se může s jedním mýdlem stát pro komáry ještě přitažlivějším a s jiným mýdlem se pak pro ně stane odpudivým.“.

Kokos komáry odpuzuje

Samičky komárů přistávaly na vzorcích látek poskytnutých dobrovolníky. Testu nebyli vystaveni samotní dobrovolníci, aby se vyloučil vliv vydechovaného oxidu uhličitého, který je pro komáry dalším důležitým vodítkem při hledání obětí.

Výsledky byly překvapivé. Mýdla Dove, Dial a Simple Truth zvýšila atraktivitu některých dobrovolníků pro tento krvelačný hmyz, ovšem ne všech. Oproti tomu odér mýdla značky Native komáry spíše odpuzoval.

Je to zřejmě proto, že mělo kokosovou vůni, neboť kokosové výpary jsou pro komáry přirozeně odpudivé.

Více se dočtete v časopise 21. století číslo 8/2023, které vyšlo 17. července.

Štítky:
Související články
Dusík tvoří přibližně 78 % zemské atmosféry, přesto většina forem života na naší planetě potřebuje k přežití přijímat ze vzduchu kyslík, zatímco takto přijatý dusík prochází našim tělem nevyužit. Ačkoliv je kyslík vnímán jako symbol života, dýchání čistého kyslíku po delší dobu by nás mohlo zabít! Vzduch na naší planetě tak přestavuje ten nejlépe namíchaný […]
Příroda 14.9.2025
V říši hmyzu vědci objevili zcela neobvyklou strategii rozmnožování, která jakoby snad ani nepocházela z tohoto světa. Královny středomořských mravenců druhu Messor ibericus totiž dokážou produkovat samce jiného druhu, Messor structor, a to bez účasti otců prostřednictvím zvláštního mechanismu připomínajícího klonování. Nový výzkum publikovaný v časopise Nature popsal tento fenomén jako xenoparitu, tedy reprodukci, při […]
Roztomilý medvídek, který však rozhodně medvědem není, protože se jedná o vačnatce, je národní ikonou Austrálie. Jeho populace se však v posledních desetiletích snižují, ohrožuje je ztráta přirozeného stanoviště, přírodní katastrofy, škůdci i urbanizace. Největší hrozbu však pro ně představuje šířící se epidemie chlamydií. Podaří se koaly zachránit? Chlamydie jsou mikroskopické organismy, které parazitují uvnitř […]
Česko zná nejlepší ekologický projekt roku 2025. Vítězem 17. ročníku soutěže E.ON Energy Globe se stal projekt Ptačích parků, který v sedmi lokalitách pomáhá chránit ohrožené druhy ptáků a dalších živočichů, obnovuje mokřady, krajinu a zároveň nabízí prostor pro vzdělávání i odpočinek veřejnosti. Ptačí parky uspěly v konkurenci více než dvou stovek přihlášených. O vítězi rozhodla […]
Příroda 8.9.2025
Chovatelé zoologické zahrady v tuzemském hlavním městě dosáhli v nedávné době hned několika výrazných úspěchů. Jako první české zoo se té pražské podařil odchov zoborožce běloocasého. Ještě větším lákadlem pro návštěvníky ale nejspíš budou hravá koťata jaguarundi s ryšavým zbarvením Chov zoborožce běloocasého je důležitý z toho prostého důvodu, že ho v přírodě rychle ubývá. Respektive ubývá […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz