Domů     Medicína
Nové léky díky bakteriím ze zubů neandertálců
Zdroj: Public Domain Pictures

Antibiotická rezistence, tedy zvyšující se odolnost bakterií vůči dostupným antibiotikům, by se v polovině století mohla stát největší globální zdravotní hrozbou. Vědci proto přemýšlí, jak antibiotika nahradit, přičemž svůj zrak upínají do minulosti. Jednou z nadějí by mohli být mikrobi ze zubního plaku neandertálců..

Ve svém výzkumu se na to zaměřil tým Christiny Warinnerové, biomolekulární archeoložky z Harvardovy univerzity. Vědci při něm využili vlastnosti zubního kamene, který uchovává DNA po tisíciletí, čímž poskytuje údaje o biodiverzitě a schopnostech dávných mikrobů.

Díky novým technikám se jim podařilo analyzovat geny z několika miligramů neandertálského zubního kamene, tedy fosilizovaného plaku.

Bakterie ze zubního plaku

Využití této zatím nejpřesnější metody jim pomohlo odhalit miliardy krátkých fragmentů DNA a s nimi stovky bakteriálních druhů, které se uvnitř zubního plaku neandertálců skrývaly. „Zubní kámen je jedinou částí těla, která běžně fosilizuje ještě za života,“ upozorňuje Warinnerová.

Ta spolu se svými spolupracovníky analyzovala zubní kámen 12 neandertálců, 34 lidí z minulých století a 18 moderních lidí, které mezi sebou porovnali. Nalezli 459 bakteriálních genomů, z nichž 75 % spadalo do kategorie ústních bakterií, které známe i dnes.

Zdroj: Wiki Commons

Ovšem ne všechny druhy bakterií neandertálců byly identické s těmi dnešními. U sedmi neandertálců objevili vědci například dva druhy bakterií z rodu chlorobi, přičemž tyto zelené sirné bakterie se neshodovaly s těmi současnými.

Jsou však zřejmě příbuzné s bakterií Chlorobium limicola, která se vykytuje ve vodních zdrojích v jeskyních. V ústech dnešních lidí ji však již nenajdeme. Christina Warinnerová k tomu říká: „Pralidé, kteří žili v prostředích jeskyní, získali tento typ bakterie pitím tamní vody“.

Poté, co naši předkové jeskyně opustili, přestaly se tyto bakterie v lidských ústech vyskytovat.

Ztracené enzymy jako naděje pro lidstvo

To však není nejdůležitějším objevem, kteří odborníci učinili. Podařilo se jim totiž rovněž odhalit biosyntetické genové klastry, což jsou shluky genů potřebné k vytvoření určitých sloučenin. Bakterie je používají k výrobě enzymů, které řídí většinu biochemických procesů v těle všech živých organismů.

Některé z těchto sloučenin již dnešní bakterie nevytvářejí. Vědci je proto vložili do dnešních bakterií Chlorobium limicola, čímž je přiměly vytvářet tyto evolucí dávno ztracené enzymy.

Právě ty by přitom mohly být velmi užitečné při zkoumání nových látek použitelných proti bakteriím rezistentním vůči antibiotikům. Vědkyně Warinnerová k tomu podotýká: „Bakterie jsou zdrojem prakticky všech našich antibiotik.

V posledních několika letech jsme přitom neobjevili žádné nové významné třídy antibiotik. A tak antibiotika docházejí. Nové metody nám však dávají možnost hledat genové klastry vytvářející antibiotika v minulosti.“.

Štítky:
Související články
Medicína 14.7.2025
V roce 2023 zemřelo v důsledku užívání tabáku celosvětově více než 7 milionů lidí. Tabák zůstává hlavním rizikovým faktorem úmrtí u mužů, kde způsobil 5,59 milionu úmrtí. U žen se pak umístil na sedmém místě s 1,77 milionu úmrtí. Tabák stojí za přibližně každou osmou smrtí na světě a v některých zemích počet úmrtí prudce […]
Usnout včas, spát celou noc, probudit se svěží – pro mnohé sen. Doslova. Ve světě, kde se večerní ticho mění v modré světlo displejů a hlava neumí přestat přemýšlet ani v jednu ráno, se kvalitní spánek stává luxusem. Jenže spánek není jen odpočinek. Je to chvíle, kdy se tělo opravuje, mozek uklízí, srdce zklidňuje, imunita […]
Historie Medicína 10.7.2025
Antropologové z Národního muzea ve spolupráci s Kriminalistickým ústavem Policie ČR, Ústavem soudního lékařství ÚVN, archiváři a knihovníky oznámili významný objev, a to, že identifikovali ostatky Jana Františka Löwa z Erlsfeldu (1648–1725), předního barokního lékaře, šlechtice a čtyřnásobného rektora Univerzity Karlovy. Tento úspěch přichází symbolicky právě v roce, kdy uplynulo 300 let od jeho úmrtí a zároveň 100 let od […]
Dlouhá léta bylo slepé střevo považováno za zbytečný evoluční přežitek – orgán, který je nám prakticky k ničemu, ale umí potrápit, když se zanítí. Nové vědecké poznatky však ukazují, že je zřejmě důležitější, než se zdálo. Proč ho potřebujeme? Slepé střevo vzniklo u člověka tím, že tenké střevo neústí do tlustého přímo na jeho počátku, […]
Žádná novinka to vlastně není, určité druhy hmyzu se k léčení používaly už ve starověku a tato zkušenost se leckde uchovala dodnes v lidové tradici. Jenže medicína si musela pár století počkat na vývoj metod schopných potvrdit nebo vyvrátit tradované účinky. Výsledky jsou zajímavé…   Stalo se za I. světové války: S americkými jednotkami se v roce 1917 […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz