Domů     Příroda
Biosmršť 2023 ovládl pajasan žláznatý a slunéčko východní
Jan Zelenka 22.6.2023

Do druhého ročníku bleskového mapování nepůvodních druhů živočichů a rostlin v ČR, které koordinovali vědci z Výzkumného ústavu rostlinné výroby a Botanického ústavu AV ČR, se zapojilo téměř 200 dobrovolníků.

Z více než 400 pozorování se podařilo získat informace o 23 nepůvodních druzích. Česká republika byla v počtu pozorování jednou z nejaktivnějších zemí, které se do pozorování zapojily. .

Mapování nepůvodních druhů živočichů a rostlin probíhalo v 10 zemích Evropy ve dnech 26.-28. května. Česká republika byla v počtu pozorování jednou z nejaktivnějších zemí a oproti minulému roku došlo k nárůstu zapojení veřejnosti o tři čtvrtiny.

Podobně jako v loňském roce byly v ČR nejvíce pozorovanými druhy pajasan žláznatý (87) a slunéčko východní (100). Dobrovolníci také často zaznamenali lupinu mnoholistou a husici nilskou. Na evropské úrovni byl nejčastěji zaznamenán invazní dub červený, následoval pajasan žláznatý a slunéčko východní.

Častý výskyt pajasanu a slunéčka v ČR vědce nepřekvapil. Pajasan se velice snadno šíří, plodný strom produkuje statisíce snadno létavých a klíčivých semen. Roste velmi rychle, je nenáročný na půdní podmínky, odolný vůči suchu či zasolení a za jednu sezonu po vyklíčení je schopen dorůst dvoumetrové výšky.

Navíc velmi rychle zmlazuje a odnožuje z kořenů, proto je bez použití herbicidů téměř nezničitelný. To vše znesnadňuje jeho likvidaci a pomáhá mu vytlačovat původní druhy. V posledních letech je velmi často k vidění podél silnic a železnic. Ve městech se často šíří i v okolí parků, kam byl původně vysazován.

Foto: Wikipedia/Matthieu Sontag

Získávat data o rozšíření nepůvodních druhů je důležité i s ohledem na plánování případných zásahů. Před několika dny schválila vláda první Akční plán proti šíření invazních druhů, který zahrnuje opatření přispívající k omezení šíření invazních nepůvodních druhů.

Zapojení veřejnosti do jejich monitoringu je jednou z klíčových oblastí. Organizátoři Biosmršti proto budou i nadále ve spolupráci s veřejností při mapování nepůvodních druhů pokračovat. Již nyní připravují příští ročník.

Se zapojením ale nemusí dobrovolníci čekat do příštího roku. Velké množství druhů nyní začíná kvést a je správný čas pro jejich pozorování. Mapování živočišných a rostlinných druhů, při kterém mohou děti i dospělí získat nové poznatky o přírodě a zároveň pomoci vědě, může být zajímavá prázdninová aktivita při výletech v ČR i zahraničí.

Stačí druh vyfotit a zaznamenat do některé z aplikací, jako je např. iNaturalist. Aplikace zároveň uživatelům slouží jako pomocník pro správné určení druhu.

Pro vybrané druhy lze využít specializované aplikace jako Raci v ČR či Avif (ptáci). Veřejnost se nemusí omezovat pouze na vybraný seznam druhů jako při Biosmršti, je možné zaznamenat jakýkoliv druh a tím se nejen poučit o místní fauně a flóře, ale také přispět k rozšíření znalostí o jejich aktuálním výskytu.

Související články
Příroda 18.6.2026
V temných hlubinách oceánu, kam nikdy nepronikne sluneční světlo, našli vědci něco mimořádného. Na dně jihovýchodního Indického oceánu se rozprostírá obrovské „velrybí pohřebiště“ – místo, kde se po miliony let hromadily kostry velryb. A přestože jde na první pohled o říši smrti, ve skutečnosti zde bují překvapivě bohatý život. Mezinárodní tým vědců objevil tuto podmořskou […]
Příroda 17.6.2026
Šakali nepatří k šelmám, které by si lidé se starým kontinentem spojovali. Nicméně zde žijí – a co víc, v posledních dekádách se Evropou šíří. Z oblastí, pro něž byl v minulosti jejich výskyt typický, tedy z Balkánu a Černomoří, pronikají do dalších regionů. V současnosti lze na šakaly obecné narazit v zemích, jako jsou […]
Stromy sehrávají důležitou roli při ukládání uhlíku, jehož přebytek v atmosféře ve formě CO2 vede ke změně klimatu. Nejnovější studie však naznačuje, že stromy nemusí být schopny ukládat tolik uhlíku, jak se doufalo. Vědci zjistili, že fotosyntéza totiž ne vždy vede k růstu dřeva, který uhlík váže. Spalováním fosilních paliv, jako je uhlí, ropa či […]
V chladných oblastech Sibiře a severní Kanady se vyskytuje sysel Parryův. Ve zkamenělých výkalech předchůdců těchto syslů, kteří obývali kanadský permafrost, objevili výzkumníci DNA dávných zvířat, včetně dnes již vyhynulých mamutů… „Prohledávání syslích výkalů (neboli koprolitu) se může zdát  ‚méně atraktivní‘ než vykopání mamutího klu,“ domnívá se Tyler Murchie, výzkumník v oboru paleogenomiky na kanadské […]
Když se řekne masožravá rostlina, vybaví si většina lidí právě mucholapku, která jako jediná suchozemská rostlina loví drobné živočichy prudkým pohybem pasti. Jak to ale dělá? Mucholapkou podivnou (Dionaea muscipula) byl fascinován už zakladatel evoluční biologie Charles Darwin (1809–1882). Sklapnutí její pasti bylo totiž tak rychlé, že si myslel, že snad rostlina disponuje svaly. Třetí […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz