Domů     Medicína
Je klíč k dlouhověkosti skrytý v nízkých teplotách?
Martin Janda 17.6.2023

Kdyby proti sobě v celostátních volbách kandidovaly dvě strany, z nichž jedna by měla v programu teplo a druhá naopak chladno, zcela jistě by s přehledem zvítězila ta první. Jenže, jak naznačují závěry některých studií, chladná strana má pro lidské zdraví mnohem zajímavější program, než by se na první pohled mohlo zdát..

Teplomilní Středoevropané se v poslední době tetelí blahem, průměrné teploty nejen v centrální části starého kontinentu stoupají a horkých dní neustále přibývá. Co může být krátkodobě příjemné, může však mít zhoubný dlouhodobý vliv. A to jak na biodiverzitu, tak i na lidské zdraví.

Že chlad může prodlužovat lidský život, naznačily už některé předchozí výzkumy. Nyní vědci z německé Kolínské univerzity přicházejí s vysvětlením, proč by tomu tak mohlo být. Nižší teploty totiž snadněji nastartují procesy, při kterých se z buněk vyhánějí poškozené bílkoviny.

Právě poškozené bílkoviny v neuronech jsou často spojovány z neurogenerativními chorobami jako je ALS, Alzheimerova nebo Parkinsonova nemoc. V poslední době odborníci dokonce hovoří o epidemii těchto chorob.

Tudíž zjištění, jak teplota ovlivňuje progresi těchto nemocí, je významným krokem vpřed, pokud jde o hledání způsobů, jak je potenciálně zpomalit nebo dokonce zastavit.

Ne, vědci nenavrhují posadit lidi, u kterých se neurogenerativní nemoci rozvíjejí, do ledničky a pak čekat, co to s nimi udělá. Nový objev spíše umožní vymýšlet nové a účinnější léčebné způsoby. „Extrémně nízké teploty jsou škodlivé, ale mírné snížení tělesné teploty může mít pro organismus blahodárné účinky,“ píší vědci ve svém zveřejněném článku.

„Přestože účinky nízké teploty na dlouhověkost byly popsány již před více než sto lety, o tom, jak nízká teplota ovlivňuje délku života a zdraví, toho víme jen málo.“.

Badatelé při svých experimentech využili buňky hlístice háďátka obecného a také kultivované lidské buňky. Byť to možná leckoho překvapí, právě s tímto červíkem mají lidé spoustu společného. Zejména to, jak se v jeho organismu shlukují proteiny, proto mezi výzkumníky bývá oblíbeným živočichem.

Ti tak i za pomoci háďátka zjistili, že nižší teplota vede k odstranění shluků bílkovin, které se hromadí ve zvířecích a buněčných modelech amyotrofické laterální sklerózy (ALS) a Huntingtonovy choroby.

K tomu sloužily struktury zvané proteazomy, které rozkládají bílkovinný odpad. K tomu, aby se aktivovaly a začaly odstraňovat potenciálně nebezpečné nahromaděné bílkoviny, stačil jen mírný pokles teploty.

Tým také zjistil, že proteazomy lze stimulovat pomocí genetické manipulace, takže regulace okolní teploty nakonec není nutná. „Celkově tyto výsledky ukazují, jak si v průběhu evoluce chlad zachoval vliv na regulaci proteazomu a s tím souvisejícími terapeutickými důsledky pro stárnutí a nemoci spojené se stárnutím,“ říká biolog David Vilchez z univerzity v německém Kolíně nad Rýnem.

O vztahu mezi nižšími teplotami a stárnutím organismu je stále co objevovat. Průměrná vnitřní teplota lidského těla se například v průběhu posledních desetiletí snížila, což může mít vliv na prodlužování délky života.

Výzkumníci doufají, že díky mnohem bližšímu a podrobnějšímu výzkumu toho, co přesně stojí v pozadí zjištěných procesů, by se lidstvo mohlo dočkat zdravějšího stárnutí. „Věříme, že tyto výsledky bude možné aplikovat i na další neurodegenerativní onemocnění související s věkem a také na jiné živočišné druhy,“ uzavřel Vilchez.

Související články
Usnout včas, spát celou noc, probudit se svěží – pro mnohé sen. Doslova. Ve světě, kde se večerní ticho mění v modré světlo displejů a hlava neumí přestat přemýšlet ani v jednu ráno, se kvalitní spánek stává luxusem. Jenže spánek není jen odpočinek. Je to chvíle, kdy se tělo opravuje, mozek uklízí, srdce zklidňuje, imunita […]
Historie Medicína 10.7.2025
Antropologové z Národního muzea ve spolupráci s Kriminalistickým ústavem Policie ČR, Ústavem soudního lékařství ÚVN, archiváři a knihovníky oznámili významný objev, a to, že identifikovali ostatky Jana Františka Löwa z Erlsfeldu (1648–1725), předního barokního lékaře, šlechtice a čtyřnásobného rektora Univerzity Karlovy. Tento úspěch přichází symbolicky právě v roce, kdy uplynulo 300 let od jeho úmrtí a zároveň 100 let od […]
Dlouhá léta bylo slepé střevo považováno za zbytečný evoluční přežitek – orgán, který je nám prakticky k ničemu, ale umí potrápit, když se zanítí. Nové vědecké poznatky však ukazují, že je zřejmě důležitější, než se zdálo. Proč ho potřebujeme? Slepé střevo vzniklo u člověka tím, že tenké střevo neústí do tlustého přímo na jeho počátku, […]
Žádná novinka to vlastně není, určité druhy hmyzu se k léčení používaly už ve starověku a tato zkušenost se leckde uchovala dodnes v lidové tradici. Jenže medicína si musela pár století počkat na vývoj metod schopných potvrdit nebo vyvrátit tradované účinky. Výsledky jsou zajímavé…   Stalo se za I. světové války: S americkými jednotkami se v roce 1917 […]
Mluví se o nich jako o svatém grálu. Lék Ozempic, primárně určený na léčbu diabetu 2. typu, a další podobného typu se ukázaly jako spása pro všechny lidi s nadváhou a obezitou. Prootže se po nich hubne. Ukazuje se, že chrání i před kardiovaskulárními onemocněními, a dokonce by si měly poradit i s Alzheimerovou nemocí. […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz