Kdyby proti sobě v celostátních volbách kandidovaly dvě strany, z nichž jedna by měla v programu teplo a druhá naopak chladno, zcela jistě by s přehledem zvítězila ta první. Jenže, jak naznačují závěry některých studií, chladná strana má pro lidské zdraví mnohem zajímavější program, než by se na první pohled mohlo zdát..
Teplomilní Středoevropané se v poslední době tetelí blahem, průměrné teploty nejen v centrální části starého kontinentu stoupají a horkých dní neustále přibývá. Co může být krátkodobě příjemné, může však mít zhoubný dlouhodobý vliv. A to jak na biodiverzitu, tak i na lidské zdraví.
Že chlad může prodlužovat lidský život, naznačily už některé předchozí výzkumy. Nyní vědci z německé Kolínské univerzity přicházejí s vysvětlením, proč by tomu tak mohlo být. Nižší teploty totiž snadněji nastartují procesy, při kterých se z buněk vyhánějí poškozené bílkoviny.
Právě poškozené bílkoviny v neuronech jsou často spojovány z neurogenerativními chorobami jako je ALS, Alzheimerova nebo Parkinsonova nemoc. V poslední době odborníci dokonce hovoří o epidemii těchto chorob.
Tudíž zjištění, jak teplota ovlivňuje progresi těchto nemocí, je významným krokem vpřed, pokud jde o hledání způsobů, jak je potenciálně zpomalit nebo dokonce zastavit.
Ne, vědci nenavrhují posadit lidi, u kterých se neurogenerativní nemoci rozvíjejí, do ledničky a pak čekat, co to s nimi udělá. Nový objev spíše umožní vymýšlet nové a účinnější léčebné způsoby. „Extrémně nízké teploty jsou škodlivé, ale mírné snížení tělesné teploty může mít pro organismus blahodárné účinky,“ píší vědci ve svém zveřejněném článku.
„Přestože účinky nízké teploty na dlouhověkost byly popsány již před více než sto lety, o tom, jak nízká teplota ovlivňuje délku života a zdraví, toho víme jen málo.“.
Badatelé při svých experimentech využili buňky hlístice háďátka obecného a také kultivované lidské buňky. Byť to možná leckoho překvapí, právě s tímto červíkem mají lidé spoustu společného. Zejména to, jak se v jeho organismu shlukují proteiny, proto mezi výzkumníky bývá oblíbeným živočichem.
Ti tak i za pomoci háďátka zjistili, že nižší teplota vede k odstranění shluků bílkovin, které se hromadí ve zvířecích a buněčných modelech amyotrofické laterální sklerózy (ALS) a Huntingtonovy choroby.
K tomu sloužily struktury zvané proteazomy, které rozkládají bílkovinný odpad. K tomu, aby se aktivovaly a začaly odstraňovat potenciálně nebezpečné nahromaděné bílkoviny, stačil jen mírný pokles teploty.
Tým také zjistil, že proteazomy lze stimulovat pomocí genetické manipulace, takže regulace okolní teploty nakonec není nutná. „Celkově tyto výsledky ukazují, jak si v průběhu evoluce chlad zachoval vliv na regulaci proteazomu a s tím souvisejícími terapeutickými důsledky pro stárnutí a nemoci spojené se stárnutím,“ říká biolog David Vilchez z univerzity v německém Kolíně nad Rýnem.
O vztahu mezi nižšími teplotami a stárnutím organismu je stále co objevovat. Průměrná vnitřní teplota lidského těla se například v průběhu posledních desetiletí snížila, což může mít vliv na prodlužování délky života.
Výzkumníci doufají, že díky mnohem bližšímu a podrobnějšímu výzkumu toho, co přesně stojí v pozadí zjištěných procesů, by se lidstvo mohlo dočkat zdravějšího stárnutí. „Věříme, že tyto výsledky bude možné aplikovat i na další neurodegenerativní onemocnění související s věkem a také na jiné živočišné druhy,“ uzavřel Vilchez.
