Domů     Příroda
Proč spí koně ve stoje?
Zdroj: Pixabay

Pokud jste někdy prošli kolem ohrady s koňmi, jistě jste si všimli, že většina jich několikrát za den dřímá ve stoje. Koně uléhají ke spánku opravdu jen zřídkakdy, ovšem jen a pouze vleže si skutečně odpočinou..

Koně spí ve stoje, aby byli připraveni na útok predátora. Čeleď koňovitých má dlouhou historii, která si jako obranu proti predaci vyvinula spaní ve stoje na kopytech. Karen Waiteová, specialistka na koně z Michigan State University, k tomu říká:

„Díky stání mohou na predátora zaútočit kopyty a zároveň jim to dává větší šanci na útěk, než kdyby leželi.“ Protože jsou to velká zvířata, na zvednutí se ze země potřebují čas a energii, a ani jedno při útoku nemají.

Totéž platí i pro další velké kořistní býložravce jako jsou zebry, bizoni, sloni a žirafy. Ti všichni jsou schopni spát ve stoje.

Užitečný statický aparát

Anatomie koní jim umožňuje stát na nohou a přitom dřímat. Člověk by to nezvládl, spadl by na zem. Koně ovšem ne, přivřou oči, uvolní a sníží hlavu, povolí pysky a váhu přenesou na přední končetiny. Jednu zadní přitom uvolní tak, že ji pokrčí a opřou kopyto špičkou o zem.

Jejich končetiny jsou vybaveny tak zvaným statickým aparátem, který uzamkne klouby, takže se nohy samovolně nepokrčí. Svaly se v této pozici uvolní a mohou si odpočinout, protože nohy nyní plní opěrnou funkci podobně jako sloupy.

Zdroj: Pixabay

Na rozdíl od lidí nepotřebují koně spát nepřetržitě několik hodin, stačí jim kratší intervaly. V závislosti na tom, jak moc se cítí v bezpečí, se liší délka jejich spánku. Za den mohou naspat několik minut i několik hodin.

Větší potřebu spánku mají hříbata, mladí a staří koně. Ovšem alespoň jednou za den (minimálně jednou za několik dní) si kůň potřebuje na chvíli lehnout a hluboce usnout, aby se dostal do REM fáze spánku, která je životně důležitá pro regeneraci mozku i celého těla.

REM spánek je důležitý

Sarah Matlocková, která se zaměřuje na chování koní na Coloradské státní univerzitě, k tomu podotýká: „Koně stráví většinu času spánkem ve stoje, ale ve skutečnosti nedosáhnou plného REM spánku, když stojí.“ Během REM fáze spánku u lidí dochází k rychlým pohybům očí pod víčky a zdají se sny.

V tu chvíli jsou naše svaly paralyzovány, abychom se nezranili. Mozek během ní také konsoliduje a zpracovává nové informace a ukládá je do dlouhodobé paměti. Lidé, kteří nemají dostatek REM spánku se potýkají s problémy s koncentrací, se změnami nálad, slabým imunitním systémem a pomalejším růstem buněk.

Koním stačí 5 hodin spánku denně, přičemž většinu z toho zvládnou ve stoje, kdy spí hlubokým spánkem bez snů. Ale aby byl kůň dostatečně odpočatý, potřebuje podle Matlockové, alespoň 25 minut REM spánku denně, což se mu podaří pouze vleže.

Pokud toho nedosáhne, bude se potýkat s nedostatkem spánku, což u něj může zvyšovat riziku pádu. Matlocková k tomu říká: „Takoví koně bývají často špatně diagnostikováni s narkolepsií, protože mohou usnout, i když na nich jezdec jede.“.

Bezpečí především

Aby se koně cítili bezpečně, potřebují kolem sebe volný prostor, aby měli v případě ohrožení kam utéct. A protože jsou to stádní zvířata, uklidňuje je, když jsou obklopeni jinými koni. Ovšem i v populacích divokých koní platí, že zatímco si jich většina lehne, aby dosáhla REM fáze spánku, vždy alespoň jeden kůň zůstane stát, aby mohl sledovat potenciální predátory.

Matlocková to komentuje: „Pokud se ve svém prostředí necítí bezpečně, nebo nejsou obklopeni jinými koňmi, případně jsou-li izolováni, pak je méně pravděpodobné, že si lehnou ke spánku.“.

Přečtěte si také: Čím krmit koně v zimě a kolik toho sní?

Štítky:
Související články
Vědecký tým z Ostravské univerzity, Biologického centra Akademie věd ČR a dalších evropských a amerických institucí odhalil zásadní změnu v energetickém metabolismu parazita Vickermania ingenoplastis, který je v laboratoři chován již od roku 1971.   Tato změna spočívá ve ztrátě schopnosti mitochondrií vyrábět energii tradičním způsobem, což představuje unikátní adaptaci na umělé laboratorní podmínky.​ Přirozené […]
Objevy Příroda 19.5.2025
Klimatická změna rychle proměňuje arktickou tundru, potvrdila rozsáhlá mezinárodní studie, kterou publikoval časopis Nature. Vědci po čtyři desetiletí sledovali více než 2 000 rostlinných společenstev napříč Arktidou a zjistili, že změny nejsou jednotné – zatímco některé oblasti zaznamenaly přírůstek druhů, jiné naopak ztrácely svou biologickou rozmanitost. Mezi výzkumníky, kteří se na projektu podíleli, byl i […]
Objevy Příroda 19.5.2025
Půlroční expedice doktorského studenta z Biologického centra AV ČR a Jihočeské univerzity na tropickém ostrově Nová Guinea přinesla jedinečný objev. František Vejmělka jako první zdokumentoval jednoho z největších myšovitých hlodavců světa – velekrysu Mallomys istapantap. Tento tajemný noční tvor obývá chladné mlžné horské pralesy a pláně v nadmořských výškách 3700 metrů a pro vědu byl znám pouze z několika […]
Příroda 18.5.2025
Nově analyzovaná fosilie Archaeopteryxe, získaná Fieldovým muzeem v Chicagu v roce 2022, přinesla zcela nové poznatky o tom, jak se první ptáci naučili létat. Tento exemplář, původně pocházející z Bavorska, je prvním, u kterého byly identifikovány specializované terciální peří na části horních končetin. Tato pera vytvářejí aerodynamický přechod mezi křídlem a tělem, což je adaptace […]
Že osiřeli, je na šimpanzích znát i v dospělosti. Obzvlášť na to doplácejí samci, mívají horší postavení ve skupině a méně potomků. Trauma osiření je dokonce vidět na magnetické rezonanci, jelikož trvale mění strukturu mozku.   Šimpanzi jsou ve zvířecí říši nápadní nezvykle dlouhým dětstvím, které trvá 13 až 15 let. Důvod je podobný jako u […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz