Domů     Medicína
Proč je bolest v noci intenzivnější?
Zdroj: Pixabay

Bolest vnímáme negativně, jako něco nepříjemného, co nám nedovoluje podávat stoprocentní výkon v práci či při sportu. Bolesti zubu, hlavy, zad či kloubů jsou zkrátka obtěžující, a tak často saháme po lécích na bolest, abychom se jich zbavili. V noci nás tyto bolesti dokonce mohou probudit..

Mezinárodní asociace pro studium bolesti definuje bolest jako „nepříjemný smyslový a emocionální zážitek spojený se skutečným nebo potenciálním poškozením tkáně nebo se mu podobajícím.“ Ačkoliv ji většina lidí vnímá jako nepříjemnou a obtěžující, ve skutečnosti je bolest důležitá.

Jejím prostřednictvím nás mozek varuje, že něco není v pořádku. Chce nás tím chránit před nebezpečím, které nás ohrožuje. Protože se bolesti chceme vyhnout, nutí nás to nedělat věci, které tělu škodí.

Vlastní dotyk zmírní bolest

Psychologové upozorňují na další zajímavý fakt. Pokud jste někdy omylem rukou sáhli na rozpálená kamna, nejen, že jste okamžitě ucukli, ale určitě jste ji rovněž instinktivně sevřeli druhou rukou. Jde o akt, který pomáhá zmírnit bolest.

Když se rány dotkne někdo jiný, nemá to stejný efekt. Studie, provedená neurovědkyní Marjolen Kammersovou z University College London už v roce 2011, prokázala, že sjednocení dvou stejných částí těla vysílá do mozku různé signály o jejich teplotě, poloze a stavu, které mohou pocházet pouze z vlastního dotyku.

Na jejich základě je pak mozek schopen vyhodnotit situaci i rozsah škod, což přináší úlevu.

Zůstává ale nesporným faktem, že v noci pociťujeme bolest mnohem intenzivněji než ve dne. Odpověď na to, proč tomu tak je, hledali vědci pod vedením Inés Daguetové z Lyon Neuroscience Research Center. Výsledky své studie zveřejnili v září loňského roku v odborném časopise Brain.

Vyplývá z ní, že klíčovou roli v intenzivnějším vnímání bolesti během noci sehrávají cirkadiánní rytmy. Různé procesy v těle jsou synchronizovány s hlavními hodinami v mozku.

Zdroj: Pixabay

Z vším hledej cirkadiánními cykly

Tyto hlavní hodiny jsou ovlivněny podněty z prostředí, zejména světlem, a proto jsou cirkadiánní rytmy svázány s cyklem dne a noci, mají periodu o délce 20 až 24 hodin. Jejich špatné nastavení může mít za následek i nespavost, jak se přesvědčili například kosmonauti na Mezinárodní vesmírné stanici.

Inés Daugetová s kolegy provedla laboratorní výzkum, který prokázal, že nejintenzivněji je bolest vnímána ve čtyři hodiny ráno.

Souvisí to zřejmě s cyklickou změnou hladin hormonů v průběhu dne a noci. Například stresový hormon kortizol, který reguluje metabolismus živin, ale souvisí i s imunitním systémem a záněty, je nejvíce vylučován právě mezi čtvrtou a desátou hodinnou ranní.

Silnější vnímání bolesti může souviset i se spánkovou deprivací, která je v moderní společnosti běžná, a s níž narušení cirkadiánních cyklů také souvisí.

Anebo ne?

Jiní vědci, například Hadas Nahman-Averbuch a Christopher D. King, se však domnívají, že intenzivnější vnímání bolesti v noci spíše souvisí s tím, že jsme během spánku nejzranitelnější (vůči predátorům).

Intenzita bolesti tak musí být větší, aby nás probudila a varovala před hrozícím nebezpečím. Je však také možné, že v noci více vnímáme bolest, protože nám chybí rozptýlení jako přes den. Je ticho, tma a žádná interakce s ostatními, a tak se mysl může na bolest více soustředit.

Štítky:
Související články
Od loňska známe celkem přesnou odpověď: U štíhlého dospělého muže vědci napočítali celkem 36 bilionů buněk, u ženy 28 bilionů a u desetiletého dítěte 17 bilionů. Zjistili i počty jednotlivých typů buněk. Do mravenčí práce s počítáním buněk se pustil tým Iana A. Hattona z Institutu Maxe Plancka pro matematiku ve vědách, který sídlí v Lipsku. Dali […]
Kdo by nechtěl být zamilovaný, cítit motýly v břiše, neustále myslet na protějšek bez nutnosti spát či jíst. I když zamilovanost netrvá věčně, protože pro tělo je velmi vyčerpávající, přináší řadu zdravotních benefitů. Po fázi zamilovanosti následuje buď přetavení vztahu v dlouhodobý, nebo rozchod. A ten pořádně bolí, protože hormony, podílející se na pocitu zamilovanosti, […]
Dnes žijeme mnohem déle než lidé před pouhými 120 lety. Velký podíl na tom mělo zejména zlepšení lékařské péče a životních podmínek. Delší život ovšem nutně neznamená více let prožitých ve zdraví. V naší společnosti se však nachází mnoho 90 a více letých, u kterých to platí. Mají zdravější životní styl, nebo se liší jejich […]
Ve svém nejmenším provedení měří 11–13 milimetrů. Je tedy tak akorát drobný, aby se vešel do trávicího ústrojí. Řeč však není o žádné bakterii, ale o unikátním vynálezu vědců z Univerzity v Novém Jižním Walesu, který dokáže tisknout efektivní náhrady tkáně přímo v lidském těle. Nový chirurgický nástroj pojmenovali u protinožců jako F3DB, což je […]
Antibiotika jsou názorným dokladem toho, že ani nápad pečlivě okopírovaný od přírody nemusí v rukou člověka fungovat stejně dobře a vytrvale. Účinnost těchto léků už nějakou dobu povážlivě klesá, a tak se hledají náhrady. Kde? Samozřejmě zase v přírodě. Slabiny antibiotik jsou především upozorněním, že bychom měli patenty přírody zkoumat podrobněji a v širších souvislostech. […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz