Domů     Medicína
Proč je bolest v noci intenzivnější?
Zdroj: Pixabay

Bolest vnímáme negativně, jako něco nepříjemného, co nám nedovoluje podávat stoprocentní výkon v práci či při sportu. Bolesti zubu, hlavy, zad či kloubů jsou zkrátka obtěžující, a tak často saháme po lécích na bolest, abychom se jich zbavili. V noci nás tyto bolesti dokonce mohou probudit..

Mezinárodní asociace pro studium bolesti definuje bolest jako „nepříjemný smyslový a emocionální zážitek spojený se skutečným nebo potenciálním poškozením tkáně nebo se mu podobajícím.“ Ačkoliv ji většina lidí vnímá jako nepříjemnou a obtěžující, ve skutečnosti je bolest důležitá.

Jejím prostřednictvím nás mozek varuje, že něco není v pořádku. Chce nás tím chránit před nebezpečím, které nás ohrožuje. Protože se bolesti chceme vyhnout, nutí nás to nedělat věci, které tělu škodí.

Vlastní dotyk zmírní bolest

Psychologové upozorňují na další zajímavý fakt. Pokud jste někdy omylem rukou sáhli na rozpálená kamna, nejen, že jste okamžitě ucukli, ale určitě jste ji rovněž instinktivně sevřeli druhou rukou. Jde o akt, který pomáhá zmírnit bolest.

Když se rány dotkne někdo jiný, nemá to stejný efekt. Studie, provedená neurovědkyní Marjolen Kammersovou z University College London už v roce 2011, prokázala, že sjednocení dvou stejných částí těla vysílá do mozku různé signály o jejich teplotě, poloze a stavu, které mohou pocházet pouze z vlastního dotyku.

Na jejich základě je pak mozek schopen vyhodnotit situaci i rozsah škod, což přináší úlevu.

Zůstává ale nesporným faktem, že v noci pociťujeme bolest mnohem intenzivněji než ve dne. Odpověď na to, proč tomu tak je, hledali vědci pod vedením Inés Daguetové z Lyon Neuroscience Research Center. Výsledky své studie zveřejnili v září loňského roku v odborném časopise Brain.

Vyplývá z ní, že klíčovou roli v intenzivnějším vnímání bolesti během noci sehrávají cirkadiánní rytmy. Různé procesy v těle jsou synchronizovány s hlavními hodinami v mozku.

Zdroj: Pixabay

Z vším hledej cirkadiánními cykly

Tyto hlavní hodiny jsou ovlivněny podněty z prostředí, zejména světlem, a proto jsou cirkadiánní rytmy svázány s cyklem dne a noci, mají periodu o délce 20 až 24 hodin. Jejich špatné nastavení může mít za následek i nespavost, jak se přesvědčili například kosmonauti na Mezinárodní vesmírné stanici.

Inés Daugetová s kolegy provedla laboratorní výzkum, který prokázal, že nejintenzivněji je bolest vnímána ve čtyři hodiny ráno.

Souvisí to zřejmě s cyklickou změnou hladin hormonů v průběhu dne a noci. Například stresový hormon kortizol, který reguluje metabolismus živin, ale souvisí i s imunitním systémem a záněty, je nejvíce vylučován právě mezi čtvrtou a desátou hodinnou ranní.

Silnější vnímání bolesti může souviset i se spánkovou deprivací, která je v moderní společnosti běžná, a s níž narušení cirkadiánních cyklů také souvisí.

Anebo ne?

Jiní vědci, například Hadas Nahman-Averbuch a Christopher D. King, se však domnívají, že intenzivnější vnímání bolesti v noci spíše souvisí s tím, že jsme během spánku nejzranitelnější (vůči predátorům).

Intenzita bolesti tak musí být větší, aby nás probudila a varovala před hrozícím nebezpečím. Je však také možné, že v noci více vnímáme bolest, protože nám chybí rozptýlení jako přes den. Je ticho, tma a žádná interakce s ostatními, a tak se mysl může na bolest více soustředit.

Štítky:
Související články
Vědě se i v roce 2025 podařilo dosáhnout mnoha pozoruhodných úspěchů, které změnily naše chápání lidského zdraví, v některých případech i způsob, jakým je dnes poskytována péče. Vědci přišli na to, jak předcházet nemocem či zlepšit léčbu rakoviny, případně zlepšit péči o pacienty s různými onemocněními. Seznamte se s 9 nejpůsobivějšími objevy roku 2025: Nehormonální […]
Medicína 16.2.2026
Boj s viry má jedno velké úskalí – viry totiž mutují. Dalo by se říct, že se učí pronikat brněním, které proti nim lidé vytvořili. Odborníky zajímalo, do jaké míry se podařilo přizpůsobit viru HIV. Dokáže si poradit s přelomovým lékem, anebo si na něm „vyláme zuby“? Onemocněním AIDS a virem HIV, který ho způsobuje, […]
Vědci z Harvardovy univerzity zveřejnili závěry studie provedené na 130 000 účastnících, které hovoří jasně. Lidé, kteří si denně dopřávají několik šálků kávy či čaje obsahujících kofein, respektive tein, mají nižší riziko rozvoje demence ve vyšším věku, stejně jako o něco lepší kognitivní výkon než ti, kteří se těmto nápojům vyhýbají… Ze závěrů studie zveřejněných […]
Medicína Objevy 12.2.2026
Mozek epileptika někdy připomíná burzu těsně před krachem. Na první pohled se zdá, že se nic zvláštního neděje. Čísla běží, grafy kolísají, nervové buňky si vyměňují signály v přesně daném rytmu. Jenže pod povrchem se hromadí napětí. Malé výkyvy, které běžný mozek bez potíží ustojí, se postupně sčítají. A pak stačí drobný impuls jako stres, […]
Nejde o nic výjimečného – na poli ortopedie jsou výměny kloubů za vhodnou náhradu poměrně běžnou záležitostí. Ovšem s těmito zákroky je spojeno nebezpečí zánětů, které pacientům přináší řadu komplikací například v podobě bolestí či otoků. Vést přitom mohou dokonce až k sepsi nebo amputaci. Klíčem v boji proti této hrozbě je její včasné odhalení, […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz