Domů     Objevy
Biosenzory jako nástroj veřejného zdraví?
Kromě Fyzikálního ústavu se na výzkumu podílelo také Biologické centrum AV ČR, Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity, tchajwanská Academia Sinica, ELI ERIC a Dopravní podnik hl. m. Prahy.

Tým vědců z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR zveřejnil výsledky rozsáhlého výzkumu v oblasti veřejného zdraví – jeho cílem bylo mapování výskytu viru SARS-CoV-2 v prostředcích pražské hromadné dopravy, během pandemie COVID-19. Za tímto účelem zároveň vyvinul speciální biosenzory, jejichž využití přineslo nové poznatky v boji proti infekčním chorobám.

„Biosenzory se ukazují jako slibný nástroj pro monitorování přítomnosti virů a infekčních rizik ve veřejném prostoru, což umožňuje rychlé a efektivní nastavení adekvátních opatření pro snížení možnosti šíření nákazy,“ popsala vedoucí týmu Hana Lísalová.

Výzkum je o to cennější, že jeho výsledky byly nedávno zveřejněny také v prestižním vědeckém časopise Journal of Travel Medicine.

Do boje s infekcí

Pečlivá práce hned několika významných pracovišť nakonec potvrdila potenciál biosenzorů jako nástroje pro detekci virů ve veřejném prostředí. Konkrétně se zaměřila na detekci viru ve stovkách různorodých složitých vzorků, které byly připraveny ze stěrů z povrchů ve veřejné dopravě.

Výzkum přitom plynule navázal na předchozí práci týmu publikovanou v ACS Applied Materials and Interfaces, která přinesla návrh nového biosenzorového konceptu a prokázala jeho účinnost při detekci viru SARS-CoV-2 v klinických vzorcích pacientů s COVID-19. Nyní tým rozšířil svou metodu na významně různorodější vzorky stěrů z povrchů exponovaných míst ve veřejném prostoru.

Místo činu? MHD!

„V rámci testování vzorků odebraných v MHD bylo několik pozitivních na záchyt viru SARS-CoV-2. Následně nás zajímalo, zda se jedná o infekční virus, či již inaktivované virové částice. Infektivitu viru jsme ověřovali kultivačními pokusy v naší BSL3 laboratoři,“ uvedl Václav Hönig z Biologického centra AV ČR. Podle něj musí laboratoř s touto klasifikací splňovat velmi přísná kritéria na biologickou bezpečnost. Jen díky tomu v ní lze studovat i vysoce rizikové patogeny.

Detekční revoluce

Studie se zaměřila také na srovnání výsledků detekce SARS-CoV-2 pomocí biosenzoru a standardní metody PCR. Výsledky prokázaly, že kombinace dvou citlivých a spolehlivých metod založených na různých detekčních principech může mnohem přesněji monitorovat rizika šíření virů ve veřejném prostoru než použití pouze jedné.

Lidstvo tedy nyní stojí na prahu revoluce… A to konkrétně ve způsobu, jakým monitoruje a detekuje viry ve veřejných prostorách. Biosenzory by totiž mohly připravit cestu k dalším průlomům v oblasti veřejného zdraví.

Související články
Přesnější a rychlejší mapování znečištění vodních ploch i lepší ovládání pasivních hladinových plavidel tažených lodí byly hlavní cíle projektů kooperace robotických dronů vyvíjených Skupinou multirobotických systémů FEL ČVUT (MRS) a autonomně řízených lodí. Výsledky představili výzkumníci před pár dny u břehů vodní nádrže Orlík. Nad hladinu a okolní louky se vzneslo během soustřední v minulých dnech […]
Sto let vzbuzuje italská zkamenělina plaza úžas, zejména svou výjimečně zachovalou kůží, která se u fosilií starých 280 milionů let takřka nevidí. Psalo se o ni v knihách i článcích, až nyní ji ale vědci poprvé prozkoumali nejmodernější technologií. O překvapení nebylo nouze – a nepatřila vždy k nejpříjemnějším. Už od svého objevu v Itálii roku 1931 […]
Ve svém nejmenším provedení měří 11–13 milimetrů. Je tedy tak akorát drobný, aby se vešel do trávicího ústrojí. Řeč však není o žádné bakterii, ale o unikátním vynálezu vědců z Univerzity v Novém Jižním Walesu, který dokáže tisknout efektivní náhrady tkáně přímo v lidském těle. Nový chirurgický nástroj pojmenovali u protinožců jako F3DB, což je […]
Byla to senzace, když v roce 2003 na indonéském ostrově Flores našli vědci kosterní pozůstatky asi metr vysokého humanoida. Právě kvůli výšce se mu začalo přezdívat hobit. Kdo byli tito lidé ale zač? Trpěli záhadnou nemocí, v jejímž důsledku se zmenšili, jak si experti myslí? Oficiálně jde o člověka floreského (Homo floresiensis), mnohem více se však uchytilo […]
V každém krajském městě sbírali vědci klíšťata v parcích a zjišťovali, nakolik jsou pro člověka nebezpečná. Nyní vyhodnotili výsledky za loňskou sezonu a vyplynulo z nich, že klíšťata v městských parcích jsou infikovaná víc než ta v přírodě. U každého čtvrtého klíštěte byly nalezeny bakterie způsobující lymeskou borreliózu. V řadě parků pak bylo borrelií infikováno i více než 30 […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz