Galaxie GS-9209 se nachází předlouhých 25 miliard světelných let od Země. Je to jedna z nejvzdálenějších galaxií, které si kdy lidstvo prohlédlo. V jejím středu se nachází supermasivní černá díra, která podle nových pozorování je mohutnější, než se dosud předpokládalo. A právě tato mohutnost brání vzniku nových hvězd..

Tým vědců z Edinburské univerzity použil k pozorování galaxie vesmírný dalekohled Jamese Webba (JWST), který odhalil nové podrobnosti o historii galaxie GS-9209. „Nová šetření nám poskytují první skutečně detailní pohled na vlastnosti raných galaxií a podrobně mapují historii této galaxie, která dokázala vytvořit tolik hvězd jako naše Mléčná dráha za pouhých 800 milionů let po velkém třesku,“ řekl.

Podle něj supermasivní černá díra v jejím středu byla do jisté míry překvapením. Její existence tak potvrzuje teorii, že podobné mohutné objekty jsou zodpovědné za zastavení tvorby hvězd.

Ačkoli má galaxie GS-9209 zhruba tolik hvězd jako naše domovská galaxie a její celková hmotnost se rovná 40 miliardám Sluncí, má jen desetinou velikosti Mléčné dráhy. Podle vědců se jedná o nejstarší známý příklad galaxie, která přestala tvořit hvězdy.

Supermasivní černé díry totiž mohou zastavit tvorbu hvězd, protože při jejich růstu se uvolňuje obrovské množství vysokoenergetického záření, které může ohřívat a vytlačovat plyn z galaxií. A aby mohla vzniknout nová hvězda, je k tomu zapotřebí právě množství prachu a plynu, které se poté zhroutí pod vlastní gravitací.

„Skutečnost, že černá díra je tak masivní, znamená, že musela být v minulosti velmi aktivní,“ řekl Carnall. „Všechna tato energie vycházející z černé díry v centru galaxie by vážně narušila celou galaxii a zabránila by plynu, aby se zhroutil a vytvořil nové hvězdy.“.