Zhotovování ostrých kamenných nástrojů bylo antropology dlouho považováno za znak evoluce hominidů neboli předchůdců člověka. Nyní zjistili, že podobnou dovednost mají i makakové jávští..

Tvorba kamenných nástrojů je spojována především s pravěkými kulturami doby kamenné. Ty kámen využívaly k vytváření celé řady nástrojů, včetně hrotů šípů, kopí či žernovů neboli mlýnků na obilí. Vyráběly je nejčastěji broušením nebo štípáním kamene.

Štípané kamenné nástroje byly zhotovovány z materiálů jako je rohovec, chalcedon, obsidián, čedič či křemenec. Pomocí úderu kamenného otloukače docházelo k odlomení úštěpu z jádra.

Výroba nástrojů štípáním kamene

Případně byly z jádra odštěpovány hrubé úštěpy, které byly dále opracovávány pomocí jemných úderů nebo technikou tlakového odlupování pomocí špičky parohu či kousku mědi. Později vznikaly i vysoce specializované čepele, které se využívaly k tvorbě škrabadel, nožů či srpů.

K nejstarším kamenným nástrojům patří ty, jež byly nalezeny mezi roky 2011 až 2014 u jezera Turkana v Keni. Jsou datovány do doby před 3,3 miliony lety. Předchází tak vzniku rodu Homo asi o milion let.

Je Lucy autorkou prvních kamenných nástrojů?

Tyto nástroje zřejmě zhotovil Australopithecus afarensis, jehož nejlépe zachovanou fosilií je Lucy. Ta žila v Africe v době, do níž jsou datovány tyto nejstarší kamenné nástroje. Jejich výroba nevyžaduje kulturní přenos, a tak je možné, že byla technika jejich tvorby znovu vynalézána dalšími kulturami.

Nástroje tak mohly být dílem druhu Kenyantropus platyops, který žil před 3,2 až 3,5 miliony let. Jeho ostatky byly nalezeny v roce 1999 při výzkumu lokality Lomekwi na západním břehu jezera Turkana v severní části Keni. Jejich autorem však mohli být i zástupci rodu Paranthropus.

Rod Homo využíval oblázky

Nejstarší kamenné nástroje rodu Homo zhotovovala tak zvaná kultura Oldovan, která je nejstarší paleolitickou kulturou. K výrobě nástrojů využívala říční oblázky, do kterých bylo udeřeno těžkým předmětem, aby vznikly úštěpy s ostrými hranami a často i ostrou špičkou.

Nejstarší nálezy jsou staré 2,6 milionu let, objeveny byly na archeologickém nalezišti Gona v Etiopii. Pozdější nálezy pochází z území celé Afriky, tradičně jsou spojovány s Homo habilis, zpočátku také s Homo erectus, je však možné, že je vyráběl i Paranthropus robustus.

Makakové používají kamenné nástroje

Vědci z Institutu Maxe Plancka pro evoluční antropologii nedávno objevili artefakty zhotovené makaky jávskými z národního parku Pang Nga v Thajsku, které se podobají kamenným nástrojům vyrobeným ranými hominidy.

Makakové používají ostré kamenné vločky, k nerozeznání od kamenných nástrojů pocházejících z archeologických nalezišť ve východní Africe, k rozbíjení tvrdých skořápek ořechů. Tyto malé opice s šedohnědou srstí, dosahující délky asi 55 centimetrů a vážící kolem 4 až 5 kilogramů, jsou denními tvory a zdržují se především na stromech.

Jsou schopné až 5 metrů dlouhých skoků, k čemuž jim pomáhá dlouhý ocas měřící 40 až 65 cm.

Klíčový bod evoluce člověka

„Schopnost záměrně vytvářet ostré kamenné vločky je považována za klíčový bod ve vývoji hominidů. Naše studie ukazuje, že výroba kamenných nástrojů není jedinečná pro lidi a naše předky,“ říká hlavní autor studie, Tomos Proffitt, a dodává:

„Skutečnost, že tito makakové používají kamenné nástroje ke zpracování ořechů, není překvapivá, protože podobné nástroje využívají také k získání přístupu k různým měkkýšům. Zajímavé je, že při tom náhodně vytvoří vlastní významný archeologický záznam, jež je téměř k nerozeznání od některých artefaktů vytvořených hominidy.“.

Chovali se hominidé stejně jako makakové?

Nástroje zhotovené makaky nabízejí nový pohled na to, jak mohla technologie jejich výroby začít u našich předků. Její původ mohl i u nich souviset se snahou rozbít ořechy. Jak vysvětluje Lydia Luncz, která se na studii rovněž významně podílela:

„Louskání ořechů pomocí kamenných kladiv a kovadlin, podobně jako to dnes dělají někteří primáti, předcházelo s největší pravděpodobností záměrné výrobě kamenných nástrojů.“ Nástroje sloužící k rozbíjení ořechů, využívané hominidy, tak zřejmě byly podstatně starší než současné nejstarší archeologické záznamy. Výzkumnice věří, že se je do budoucna podaří nalézt.

Více si přečtete v 21. století číslo 6/2023, které vyšlo 17.5.