Domů     Vesmír
Nedostatek plutonia ohrožuje budoucí kosmické mise
Martin Janda 6.5.2023

Sondy pro výzkum vnitřních částí Sluneční soustavy si na nedostatek energie obvykle nestěžují. Dopady činnosti Slunce jsou zde natolik intenzivní, že aparátům vypuštěným ze Země stačí rozvinout své solární panely a mohou bez obav plnit své zadané úkoly.

Od Marsu dále od Slunce však sluneční svit slábne natolik, že pro pohony sond je třeba hledat jiné možnosti. Zpravidla je využíván radioizotopový termoelektrický generátor, který funguje na bázi oxidu plutonočitého..

Plutonium patří mezi relativně mladé prvky. Objeveno bylo teprve v roce 1940, když vědci bombardovali izotop U238 neutrony. V přírodě se v podstatě nevyskytuje, nanejvýš lze nalézt jen jeho ultrastopové množství v uranových rudách, kde mohou jednotlivé atomy vzniknout z U238 po záchytu neutronu a následných dvou rozpadech β.

Plutonium je radioaktivní a velmi toxický prvek. Však také některé tajné služby jej využívají jako vražedný nástroj, například ruská FSB s ním má nemálo zkušeností. Má ale i podstatně užitečnější využití.

Právě plutonium nebo oxid plutoničitý je využíván jako energetický zdroj v kosmických sondách. Plutoniové generátory zásobovaly či zásobují energií sondy Galileo, Cassini nebo New Horizons, laboratoř Perseverance a udržovaly několik let v provozu vědecké přístroje, zanechané na Měsíci kosmonauty v rámci projektu Apollo.

V poslední době se ve vědecké obci stále častěji hovoří o misi k Uranu. Kolem této planety zatím prolétla jen sonda Voyager 2, jiný pozemský aparát ji zatím nezkoumal. Každá meziplanetární mise je komplikovaná a v případě Uranu se přidává ještě další problém. Tím je právě nedostatek plutonia.

Jeho zásoby totiž nejsou neomezené a výroba je drahá. NASA má část svých zásob vyhrazenou pro misi Dragonfly, tedy dronu, který bude létat v atmosféře Saturnova měsíce Titanu. Americké plutonium má sloužit i evropskému marsovskému roveru Rosalind Franklin a část plutonia je také rezervována pro zatím nespecifikovanou misi v rámci programu New Frontier.

Všechny tyto mise NASA prodebatovala s americkým ministerstvem energetiky, které slíbilo navýšit do roku 2026 výrobu plutonia na 1,5 kilogramu ročně.

Případná mise k Uranu, po které vědecká obec volá, by však potřebovala větší množství. Zpráva z desetiletého průzkumu planetárních věd doporučila NASA zahájit práce na misi již ve fiskálním roce 2024, aby bylo možné sondu vypustit v roce 2031 nebo 2032, což by umožnilo využít trajektorii, po které by se sonda dostala k planetě už za 13 let.

„Plán pro start v roce 2031 nebo 2032 není podle mého názoru v současné době dosažitelný,“ podotkl vedoucí programu NASA pro radioizotopové energetické systémy Len Dudzinski. Mise, jak je v současné době navrhována, by vyžadovala tři jednotky generátorů nové generace, které NASA vyvíjí.

Podle Dubinského slov by bylo možné misi na Uran zahájit podle tohoto plánu, jen pokud by vyžadovala pouze jeden generátor. Je tedy pravděpodobnější, na misi k Uranu si budeme muset nějakou dobu ještě počkat.

Související články
Že vesmír je poněkud děsivé místo, ukazuje několik posledních astronomických objevů. V květnu astronomové oznámili pozorování hvězdy, která právě polyká jednu ze svých vlastních planet. Krátce předtím jiný tým popsal černé díry, které trhají hvězdy na kusy a pohlcují je v procesu známém jako slapový rozvrat. Nyní mezinárodní skupina astronomů oznámila, že pozoruje jeden z […]
Země a jejích sedm sestřiček se od svého zrodu drží pomyslných máminých sukní. Možná se jejich orbity v minulosti měnily, možná pohltily některé ze svých sourozenců, ale z dálky Sluneční soustava působí jako vzorová hvězdná rodina. Nedá se ovšem vyloučit, že kdysi dávno v raných fázích vývoje Sluneční soustavy gravitační kulečník mohl některou z planet […]
Pete Conrad byl třetím člověkem na Měsíci, zemřel v roce 1999 při havárii motocyklu, který sám řídil. Manželka Nancy na jeho počest spustila Conrad Challange, prestižní mezinárodní soutěž, v rámci které mohou mladí lidé z celého světa soutěžit o to, kdo navrhne nejužitečnější inovaci pro vesmírný program. Letos v ní uspěla pětice studentů z Čech. […]
Americká sonda Juno zkoumá Jupiter už od roku 2016. Největší planeta Sluneční soustavy je bezesporu zajímavým tělesem, ale to samé platí i o jejích oběžnicích. Proto sonda čas od času zaměří svou pozornost na některou z nich. Kdyby na Jupiterově měsíci Io žili nějací kartografové, byly by ze své práce zoufalí. Extrémní vulkanismus tohoto tělesa, […]
Astronomové objevili dosud nejhmotnější hvězdnou černou díru v Mléčné dráze. Prozradila ji obíhající hvězda, která se kvůli ní při svém pohybu podivně „kymácí“. Neunikla tak pozornosti mise Gaia Evropské kosmické agentury. K ověření hmotnosti černé díry byla použita data z dalekohledu Very Large Telescope Evropské jižní observatoře (ESO VLT) a dalších pozemních observatoří, podle nichž […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz