Domů     Příroda
Vědci vytvořili unikátní mapy lesního mikroklimatu
Zdroj: Pixabay

Vědci z Botanického ústavu Akademie věd ČR připravili detailní mapy lesního mikroklimatu pro území národních parků Šumava, České Švýcarsko a Saské Švýcarsko. Poskytují tak správám parků mnohem přesnější podklady pro ochranu ohrožených druhů i samotných lesních ekosystémů, protože teplotní a vlhkostní podmínky konkrétní lokality mají zásadní vliv na prosperitu rostlin na stanovišti..

Klimatická data, která se používala doposud, ať už se jedná o přímá staniční měření, nebo odvozené klimatické mapy, představují idealizovanou situaci za standardních podmínek na otevřeném stanovišti ve výšce dvou metrů nad krátce pokoseným trávníkem.

Klima však ovlivňuje řada lokálních efektů, které mapy odvozené z měření na meteorologických stanicích nezohledňují – ať již jde o stabilnější lesní mikroklima, proudění chladného vzduchu do údolí či rozdíly teplot mezi jižními a severními svahy kopců.

Teplotní a vlhkostní podmínky konkrétní lokality přitom mají zásadní vliv na přežívání, růst a šíření rostlin na daném stanovišti.

„Rostliny v lesním podrostu jsou vystaveny zcela odlišným teplotám a vlhkostem než ty, které rostou na nedaleké louce. Z našich měření vyplývá, že lesy zmírňují extrémní výkyvy teplot a vytvářejí na velmi jemné škále mozaiku kontrastních mikroklimatických podmínek,“ říká jeden z autorů map, Matěj Man z Oddělení geoekologie Botanického ústavu AV ČR.

Aby vědci tuto jemnou mozaiku mohli zmapovat, založili síť několika stovek měřicích stanic pro sledování mikroklimatu v lesích národních parků Šumava, České Švýcarsko a Saské Švýcarsko.

Jak se měří klima?

Vzdušnou a půdní teplotu, kterou vědci měřili v 15minutových intervalech na více než 500 lokalitách, zkombinovali s daty z leteckého a satelitního snímání. To jim umožnilo odvodit mapy mikroklimatu v rozlišení 5 metrů pro celé území národních parků.

„Nové detailní mapy lesního mikroklimatu jsou důležité zejména pro plánování ochrany a managementu území, která jsou cenná právě kvůli unikátnímu mikroklimatu. Dobrým příkladem jsou chladné rokle Českého Švýcarska s výskytem horských biotopů a vzácných druhů v jinak nízko položené a spíše teplé polabské krajině,“ doplňuje další z autorů map, Josef Brůna z Oddělení geoekologie Botanického ústavu.

Nejnižší průměrné roční teploty se v chladných roklích pohybují kolem 6,3 °C, což je srovnatelné s roční průměrnou teplotou například ve Stockholmu.

Tvorba takto podrobných mikroklimatických map je možná díky rozvoji autonomních mikroklimatických dataloggerů v posledních letech. Dataloggery TMS firmy TOMST, na jejichž vývoji se podíleli i vědci z Botanického ústavu, umožňují zaznamenávat průběh teplot a půdní vlhkosti až po dobu deseti let bez nutnosti externího napájení.

Používají se pro vědecká monitorování mikroklimatu po celém světě a byly oceněny Technologickou agenturou ČR v roce 2014 v kategorii „Užitečnost řešení“. Se zvýšením dostupnosti měřicí techniky výrazně narostl i počet míst s měřením teploty a vlhkosti v rozmanitých ekosystémech v extrémních prostředích.

Mapy lesního mikroklimatu NP České a Saské Švýcarsko jsou volně dostupné online. Mapy jsou vypočteny pro hydrologické roky (od 1. listopadu do 31. října) 2018/19, 2019/20, a 2020/21. Pro každý rok jsou dostupné mapy průměrné, maximální a minimální teploty vzduchu ve dvou metrech a v patnácti centimetrech na zemí, průměrná teplota půdy osm centimetrů pod zemí a počet dnů se sněhovou pokrývkou. Tvorba mikroklimatických map byla podpořena Technologickou agenturou ČR.

Související články
Příroda 1.12.2024
Jsou to děsivé úkazy. Hurikán i tajfun bere životy, ničí majetek a pustoší. Jediná spolehlivá ochrana před nimi je útěk. Nová zjištění navíc naznačují, že těchto jevů bude přibývat. Tam, kde je atmosféra, tam je i její proudění. A to dokáže leckdy nabýt až pekelných rozměrů. Například na Neptunu jsou větry schopné překročit i rychlost […]
Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR našli během letoška čtyřicet nových sladkovodních virů, které napadají vodní mikroorganismy. První, který se jim podařilo izolovat a podrobně popsat, dostal jméno podle jihočeské metropole – Budvirus. Jedná se o takzvaný obří virus, který napadá jednobuněčné vodní řasy skrytěnky. Výzkumníci potvrdili, že tento virus má významnou roli v ekosystému, protože […]
Ostatní Příroda 21.11.2024
Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR společně s portugalskými odborníky odlovili dvě dosud největší ryby, které byly kdy uloveny ve sladkých vodách Portugalska. Jednalo se o sumce velké, z nichž jeden měřil 222 cm a vážil 76,5 kg a druhý měl 228 cm a 91,5 kg. Sumec velký (Silurus glanis) je přitom ve vodách  jižní Evropy […]
Ostatní Příroda 20.11.2024
Když u břehů Mauriciu poprvé přistála evropská loď, námořníci se mohli potrhat smíchy: Jídlo jim tam chodilo samo naproti! Ptáci velcí jako krocani se dali bezelstně ubíjet, neutíkali a svá vejce nechávali ležet na zemi. Tím blbounu nejapnému začaly odtikávat hodiny – o století později už jako druh neexistoval. Nejbližším žijícím příbuzným doda zůstává holub […]
Ostatní Příroda 19.11.2024
Mořští biologové strávili 20 let zkoumáním hlubokomořského tvora, kterého pojmenovali Bathydevius caudactylus, aby nyní potvrdili, že se jedná o zcela nový, dosud neobjevený druh. Mořský plž, obývající hlubiny východního severního Tichého oceánu, připomíná průhlednou kapuci a jako ochranu před predátory využívá bioluminiscenci. Na rozdíl od běžných mořských plžů, kteří žijí na mořském dně případně u […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz