Domů     Objevy
Češi studují Tchaj-wan kvůli geologické minulosti Česka
Jan Zelenka
od Jan Zelenka 24.4.2023

Skoro na druhé straně planety, a přesto „blízko“ domovu. Čeští vědci už druhým rokem studují seismicky a tektonicky velmi aktivní pohoří na Tchaj-wanu, kde v současné době probíhají procesy velmi podobné těm, jež v geologické minulosti vedly ke vzniku pohoří Vnějších Západních Karpat na východě České republiky.

Výsledky získané na tomto vzdáleném tropickém ostrově tedy bude možné v budoucnu využít i v Česku.

Střední a východní část ostrova Tchaj-wan tvoří až 3 952 m vysoké hory, táhnoucí se převážně v severojižním směru. Vznikají od třetihor tektonickými posuny i doprovodnou horotvornou činností způsobenou kolizí filipínské oceánské desky s jihočínskou deskou.

Vědci z Ústavu struktury a mechaniky hornin Akademie věd ČR (ÚSMH AV ČR) a z Ústavu geologických věd Masarykovy univerzity (MU) zkoumali letos v březnu ve spolupráci s kolegy z tchajwanské National Central University a National Changhua University současné tektonické zlomy a také s nimi související sesuvy, které vznikly při zemětřeseních v nedávné době, takzvané koseismické sesuvy.

Výzkum těchto jevů probíhá za použití moderních strukturně-geologických, sedimentologických a geomorfologických metod a je realizován v rámci dvoustranného projektu podpořeného Grantovou agenturou České republiky a tchajwanskou National Science and Technology Council.

Foto: ÚSMH AV ČR

Měření dynamiky zlomů

Pohyby zemských desek podél zlomů vyvolávají zemětřesení, a proto je důležité tyto pohyby sledovat. Mezinárodní vědecký tým proto v rámci pilotní studie nainstaloval na dvou zdejších seismicky aktivních zlomech unikátní přístroje, které umožňují bezkontaktní trojrozměrné měření i velmi malých pohybů na zkoumaných zlomech.

„Výsledky systematického dlouhodobého měření umožní lépe poznat dynamiku přípovrchového chování těchto zlomů. Hlavním cílem je možnost identifikovat varovné signály blížícího se zemětřesení,“ uvedl vedoucí výzkumného týmu Dr. Ivo Baroň z ÚSMH AV ČR. Vysvětlil, že jedním z těchto varovných signálů může být právě zvýšený pohyb na zlomech nebo změny jeho rychlosti.

Jeden zlom, na němž začali měřit, je hlavní částí expozice  muzea Chelungpu Fault Park, které je věnováno poslednímu katastrofickému zemětřesení na Tchaj-wanu v roce 1999. Tehdy byla při zemětřesení o síle 7,6 Richterovy škály poničena velká část ostrova a zahynuly při něm nejméně 2000 lidí a dalších 11 000 utrpělo zranění.

Nyní je výchoz využíván pro vzdělávání veřejnosti o zemětřeseních a ochraně proti nim. Další sledovaný zlom prochází areálem základní školy ve městě Wan´aan na rozhraní Euroasijské litosférické desky a desky Filipínského moře (Chishangský zlom) ve východní části Tchaj-wanu.

Foto: ÚSMH AV ČR

Foto: ÚSMH AV ČR

Přístroje z Brna a Barcelony

Uvedené zlomy jsme zkoumali pomocí nejmodernějších metod studia, jakými jsou anizotropie magnetické susceptibility nebo metody přesného měření mikrometrických pohybů na zlomech,“ doplnil doc. Rostislav Melichar, spoluřešitel projektu z Masarykovy univerzity.

Získané poznatky nám pomohou lépe porozumět vztahům mezi dynamikou tektonických zlomů a souvisejícími sesuvy, které byly nově objeveny v geologicky podobném, ale v současné době seismicky daleko klidnějším horstvu Vnějších Západních Karpat,“ řekl Dr. Filip Hartvich, ředitel ÚSMH, a rovněž člen výzkumného týmu.

Připomněl, že nový přístroj na měření pohybů na zlomech byl vyvinut spolu s kolegy z Vysokého učení v Brně a Institute of Material Science v Barceloně v rámci nedávno ukončeného projektu GAMA 2 4GEO podpořeného Technologickou agenturou ČR.

Oboustranná spolupráce mezi českými a tchajwanskými vědci se nezaměřuje jen na bádání na Tchaj-wanu. Tento mezinárodní tým zkoumal v loňském roce v České republice pohyby na zlomech ve Vnějších Západních Karpatech, a to v Lidečku na Vsetínsku a v Mikulově.

Mimo jiné chtěli vědci zjistit, zda za vznikem zdejších sesuvů stojí výrazné deště nebo zemětřesení. Podle nich je možné porovnávat výsledky ze zkoumání seismicky aktivního horstva na Tchaj-wanu se zjištěními v České republice a vyvodit z nich užitečné závěry. Tento výzkum stále pokračuje.

Foto: ÚSMH AV ČR

O Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR

Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR, v.v.i. je pracoviště zaměřené na studium struktury a vlastností horninového prostředí, hornin, odvozených materiálů a speciálních kompozitních materiálů. Zkoumá přírodní i indukované jevy a procesy působící na chování, vývoj a stabilitu hornin v jejich přirozeném uložení v zemské kůře a širokou škálu anorganických a organických materiálů jak na místě, tak vytvořených v laboratorních podmínkách.

Uplatňuje pokročilé monitorovací i laboratorní metody výzkumu s cílem formulovat vědecké poznatky a stanovit podmínky jejich využití v praxi.

reklama
Související články
Tým vědců z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR zveřejnil výsledky rozsáhlého výzkumu v oblasti veřejného zdraví – jeho cílem bylo mapování výskytu viru SARS-CoV-2 v prostředcích pražské hromadné dopravy, během pandemie COVID-19. Za tímto účelem zároveň vyvinul speciální biosenzory, jejichž využití přineslo nové poznatky v boji proti infekčním chorobám „Biosenzory se ukazují jako slibný nástroj […]
Začalo to vlastně mimochodem. Před časem jsme psali článek o „Průlomu v léčbě koktavosti: Americká studie dává naději…“, a reagoval na něj biofyzik, profesor RNDr. Josef Pešák, CSc. Několik telefonátů vystřídalo pozvání do Olomouce a to vyústilo v návštěvu a povídáním na téma balbutismus (koktavost)… Dodnes široce používaná efektivní léčba koktavosti neexistuje, funguje především na bázi logopedické […]
LIDAR je nová technologie snímkovaní, která dokáže nahlížet i skrz vzrostlý prales a jiný porost. Zejména ve Střední a Jižní Americe v posledních letech přinesla řadu nových objevů, jež značně poopravily naše chápání toho, jak rozsáhlé civilizace tam vlastně kdysi žily. Jak LIDAR funguje? LIDAR je zkratka pro Light Detection and Ranging. Jedná se o […]
Zdravotní problémy významně ovlivnily kariéru jednoho z nejoblíbenějších skladatelů klasické hudby. Prameny jeho vlasů nyní umožnily vědcům zkoumat jejich příčiny. A dokonce vedly k odhalení rodinného tajemství. Ludwig van Beethoven zemřel dne 26. března 1827.Toužil, aby po smrti bylo jeho tělo zkoumáno a popsáno jeho osobním lékařem Johannem Adamem Schmidtem. Ten však zemřel 18 let […]
V boji proti HIV zatím medicína nedosáhla velkých úspěchů. Připsat si může jen pár vyléčených, označované podle míst nemocnic jako berlínský, londýnský a düsseldorfský pacient. Všichni vyléčení trpěli současně rakovinou, a tak podstoupili transplantaci kostní dřeně – s vadou v genu nových buněk. Ta je zachránila, ale jde o metodu s tolika komplikacemi, že se […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz