Domů     Objevy
Češi studují Tchaj-wan kvůli geologické minulosti Česka
Jan Zelenka 24.4.2023

Skoro na druhé straně planety, a přesto „blízko“ domovu. Čeští vědci už druhým rokem studují seismicky a tektonicky velmi aktivní pohoří na Tchaj-wanu, kde v současné době probíhají procesy velmi podobné těm, jež v geologické minulosti vedly ke vzniku pohoří Vnějších Západních Karpat na východě České republiky.

Výsledky získané na tomto vzdáleném tropickém ostrově tedy bude možné v budoucnu využít i v Česku.

Střední a východní část ostrova Tchaj-wan tvoří až 3 952 m vysoké hory, táhnoucí se převážně v severojižním směru. Vznikají od třetihor tektonickými posuny i doprovodnou horotvornou činností způsobenou kolizí filipínské oceánské desky s jihočínskou deskou.

Vědci z Ústavu struktury a mechaniky hornin Akademie věd ČR (ÚSMH AV ČR) a z Ústavu geologických věd Masarykovy univerzity (MU) zkoumali letos v březnu ve spolupráci s kolegy z tchajwanské National Central University a National Changhua University současné tektonické zlomy a také s nimi související sesuvy, které vznikly při zemětřeseních v nedávné době, takzvané koseismické sesuvy.

Výzkum těchto jevů probíhá za použití moderních strukturně-geologických, sedimentologických a geomorfologických metod a je realizován v rámci dvoustranného projektu podpořeného Grantovou agenturou České republiky a tchajwanskou National Science and Technology Council.

Foto: ÚSMH AV ČR

Měření dynamiky zlomů

Pohyby zemských desek podél zlomů vyvolávají zemětřesení, a proto je důležité tyto pohyby sledovat. Mezinárodní vědecký tým proto v rámci pilotní studie nainstaloval na dvou zdejších seismicky aktivních zlomech unikátní přístroje, které umožňují bezkontaktní trojrozměrné měření i velmi malých pohybů na zkoumaných zlomech.

„Výsledky systematického dlouhodobého měření umožní lépe poznat dynamiku přípovrchového chování těchto zlomů. Hlavním cílem je možnost identifikovat varovné signály blížícího se zemětřesení,“ uvedl vedoucí výzkumného týmu Dr. Ivo Baroň z ÚSMH AV ČR. Vysvětlil, že jedním z těchto varovných signálů může být právě zvýšený pohyb na zlomech nebo změny jeho rychlosti.

Jeden zlom, na němž začali měřit, je hlavní částí expozice  muzea Chelungpu Fault Park, které je věnováno poslednímu katastrofickému zemětřesení na Tchaj-wanu v roce 1999. Tehdy byla při zemětřesení o síle 7,6 Richterovy škály poničena velká část ostrova a zahynuly při něm nejméně 2000 lidí a dalších 11 000 utrpělo zranění.

Nyní je výchoz využíván pro vzdělávání veřejnosti o zemětřeseních a ochraně proti nim. Další sledovaný zlom prochází areálem základní školy ve městě Wan´aan na rozhraní Euroasijské litosférické desky a desky Filipínského moře (Chishangský zlom) ve východní části Tchaj-wanu.

Foto: ÚSMH AV ČR

Foto: ÚSMH AV ČR

Přístroje z Brna a Barcelony

Uvedené zlomy jsme zkoumali pomocí nejmodernějších metod studia, jakými jsou anizotropie magnetické susceptibility nebo metody přesného měření mikrometrických pohybů na zlomech,“ doplnil doc. Rostislav Melichar, spoluřešitel projektu z Masarykovy univerzity.

Získané poznatky nám pomohou lépe porozumět vztahům mezi dynamikou tektonických zlomů a souvisejícími sesuvy, které byly nově objeveny v geologicky podobném, ale v současné době seismicky daleko klidnějším horstvu Vnějších Západních Karpat,“ řekl Dr. Filip Hartvich, ředitel ÚSMH, a rovněž člen výzkumného týmu.

Připomněl, že nový přístroj na měření pohybů na zlomech byl vyvinut spolu s kolegy z Vysokého učení v Brně a Institute of Material Science v Barceloně v rámci nedávno ukončeného projektu GAMA 2 4GEO podpořeného Technologickou agenturou ČR.

Oboustranná spolupráce mezi českými a tchajwanskými vědci se nezaměřuje jen na bádání na Tchaj-wanu. Tento mezinárodní tým zkoumal v loňském roce v České republice pohyby na zlomech ve Vnějších Západních Karpatech, a to v Lidečku na Vsetínsku a v Mikulově.

Mimo jiné chtěli vědci zjistit, zda za vznikem zdejších sesuvů stojí výrazné deště nebo zemětřesení. Podle nich je možné porovnávat výsledky ze zkoumání seismicky aktivního horstva na Tchaj-wanu se zjištěními v České republice a vyvodit z nich užitečné závěry. Tento výzkum stále pokračuje.

Foto: ÚSMH AV ČR

O Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR

Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR, v.v.i. je pracoviště zaměřené na studium struktury a vlastností horninového prostředí, hornin, odvozených materiálů a speciálních kompozitních materiálů. Zkoumá přírodní i indukované jevy a procesy působící na chování, vývoj a stabilitu hornin v jejich přirozeném uložení v zemské kůře a širokou škálu anorganických a organických materiálů jak na místě, tak vytvořených v laboratorních podmínkách.

Uplatňuje pokročilé monitorovací i laboratorní metody výzkumu s cílem formulovat vědecké poznatky a stanovit podmínky jejich využití v praxi.

Související články
Mezinárodní výzkumný tým, jehož součástí byli vědci z Českého centra pro fenogenomiku a laboratoře transgenních modelů nemocí Ústavu molekulární genetiky AV ČR v centru BIOCEV, odhalil nové poznatky o poruše vývoje zubů (amelogenesis imperfecta), která ovlivňuje zdraví zubů u pacientů s autoimunitním onemocněním. Studie uveřejněná v časopise Nature vrhá světlo na málo známé stavy amelogenesis […]
Už přes 16 000 pacientů se v České republice zapojilo do výzkumu nových léků a očkovacích látek. Takzvaná klinická hodnocení probíhají nejčastěji v oblasti onkologie, imunologie a infekčních onemocnění, nemocí srdce a onemocnění dýchacích cest. Celkem ve zdravotnických zařízeních po celé republice probíhá 481 těchto hodnocení, jež zdravotnickému systému ušetřila více než jeden a půl […]
Vezmete altermagnet, dáte ho pod rentgen, měníte polarizační filtr a pozorujete, jak materiál pohlcuje světlo. Zní to skoro jako pokus z běžné hodiny fyziky, jde však o průlomový experiment, jehož výsledkem je pozoruhodný objev fyziků z Masarykovy univerzity, Akademie věd ČR (AV ČR), Metropolitní univerzity v Ósace a University of Nottingham. Před půl rokem mezinárodní […]
Přesnější a rychlejší mapování znečištění vodních ploch i lepší ovládání pasivních hladinových plavidel tažených lodí byly hlavní cíle projektů kooperace robotických dronů vyvíjených Skupinou multirobotických systémů FEL ČVUT (MRS) a autonomně řízených lodí. Výsledky představili výzkumníci před pár dny u břehů vodní nádrže Orlík. Nad hladinu a okolní louky se vzneslo během soustřední v minulých dnech […]
Sto let vzbuzuje italská zkamenělina plaza úžas, zejména svou výjimečně zachovalou kůží, která se u fosilií starých 280 milionů let takřka nevidí. Psalo se o ni v knihách i článcích, až nyní ji ale vědci poprvé prozkoumali nejmodernější technologií. O překvapení nebylo nouze – a nepatřila vždy k nejpříjemnějším. Už od svého objevu v Itálii roku 1931 […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz