Domů     Příroda
V loňském roce zasáhla Evropu rekordní vedra
Martin Janda 22.4.2023

Letní vedra a sucha se už v Evropě stávají tradicí. Podle dat služby Copernicus Climate Change Service (C3S) bylo loňské léto dokonce nejteplejší v historii měření. A predikce na tento rok nedávají naději, že by se tento trend měl zvrátit..

V nové zprávě se uvádí, že rozsáhlé vlny veder vedly k tomu, že Evropu v roce 2022 zasáhlo s velkým náskokem nejteplejší léto v historii.

To zároveň vedlo k mnoha předčasným úmrtí, autoři zprávy píší, že vedra vloni zabila 20 000 Evropanů.

Obyvatelé jižní Evropy prožili až 100 dní tepelného stresu, kdy teplota dosahovala nejméně 32 °C. Ve Spojeném království teploty poprvé překročily 40 °C. Podle zprávy vedra a nízké srážky způsobily devastující sucho, které v době svého vrcholu postihlo více než třetinu kontinentu.

Průtoky téměř dvou třetin evropských řek byly nižší než průměr. Vysoké teploty také způsobily, že emise uhlíku z letních požárů byly nejvyšší za posledních 15 let a v Alpách se ztratilo rekordní množství ledu z ledovců.

Průměrná roční teplota v Evropě ve srovnání s průměrem let 1991-2020

Celkově Evropa zažila druhý nejteplejší rok v historii měření, přičemž teploty rostly dvakrát rychleji než celosvětový průměr. Za posledních pět let byla na starém kontinentě průměrná teplota o 2,2 °C vyšší než v předindustriální éře.

Jedním z mála pozitivních bodů zprávy je skutečnost, že v Evropě bylo díky nižší oblačnosti dosaženo nejvyššího množství slunečních dní za posledních 40 let, což umožnilo nadprůměrnou úroveň výroby sluneční energie.

Hlavní autorka zprávy C3S klimatoložka Rebecca Emertonová k tomu uvedla: „Teplota se zvyšuje a dopady na klima nemůžeme zastavit. Můžeme je pouze omezit rychlým snížením emisí skleníkových plynů.“ Podle ní to, jak vypadala letošní zima a jaro znamená, že se blíží další sucho.

„Bohužel dopady se pravděpodobně projevily již ve vegetačním období, takže letos pravděpodobně zaznamenáme sníženou produkci plodin,“ dodala.

Není to jediná ne příliš povzbuzující zpráva z oblasti klimatu. Podle nové studie stoupá hladina oceánu u amerického pobřeží rychleji než se čekalo.

V ohrožení jsou mimo jiné velká města jako Houston, Miami nebo New Orleans. V severnějších zeměpisných šířkách pak badatelé zjistili, že Arktida a Grónsko v současnosti ztrácí třikrát více ledu než před třiceti lety.

FOTO: Pinterst, archiv

Související články
Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR našli během letoška čtyřicet nových sladkovodních virů, které napadají vodní mikroorganismy. První, který se jim podařilo izolovat a podrobně popsat, dostal jméno podle jihočeské metropole – Budvirus. Jedná se o takzvaný obří virus, který napadá jednobuněčné vodní řasy skrytěnky. Výzkumníci potvrdili, že tento virus má významnou roli v ekosystému, protože […]
Ostatní Příroda 21.11.2024
Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR společně s portugalskými odborníky odlovili dvě dosud největší ryby, které byly kdy uloveny ve sladkých vodách Portugalska. Jednalo se o sumce velké, z nichž jeden měřil 222 cm a vážil 76,5 kg a druhý měl 228 cm a 91,5 kg. Sumec velký (Silurus glanis) je přitom ve vodách  jižní Evropy […]
Ostatní Příroda 20.11.2024
Když u břehů Mauriciu poprvé přistála evropská loď, námořníci se mohli potrhat smíchy: Jídlo jim tam chodilo samo naproti! Ptáci velcí jako krocani se dali bezelstně ubíjet, neutíkali a svá vejce nechávali ležet na zemi. Tím blbounu nejapnému začaly odtikávat hodiny – o století později už jako druh neexistoval. Nejbližším žijícím příbuzným doda zůstává holub […]
Ostatní Příroda 19.11.2024
Mořští biologové strávili 20 let zkoumáním hlubokomořského tvora, kterého pojmenovali Bathydevius caudactylus, aby nyní potvrdili, že se jedná o zcela nový, dosud neobjevený druh. Mořský plž, obývající hlubiny východního severního Tichého oceánu, připomíná průhlednou kapuci a jako ochranu před predátory využívá bioluminiscenci. Na rozdíl od běžných mořských plžů, kteří žijí na mořském dně případně u […]
Jsou pouhým okem neviditelné, bez chuti a bez zápachu. Nemáte šanci je v jídle postřehnout, přitom jde o vysoce nebezpečné karcinogeny. Z přírody se vymýtit nedají. Jistou naději ale dávají výzkumy biologických metod boje proti plísním, které aflatoxiny tvoří. Počátkem 60. let minulého století postihla britské chovatele drůbeže nečekaná rána. Ve velkém jim hynuly především krůty. Vypadalo to […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz