Domů     Medicína
Nové léky díky medu?
Alexandra Fiedlerová
od Alexandra Fiedlerová 14.4.2023
Zdroj: Pixabay

Záchranou lidstva v boji proti bakteriím se stala antibiotika, která se široce používají k léčbě mnoha nemocí. Bohužel jsou často nadužívána či používána nesprávně, což má za následek vznik rezistence neboli odolnosti bakterií vůči antibiotikům.

Vědci se proto snaží najít nové léky, které by nás proti nemocem vyvolaným bakteriemi ochránily..

Podle studie publikované v lékařském časopise Lancet zemřelo v roce 2019 na celém světě více než 1,2 milionu lidí v přímém důsledku bakteriálních infekcí odolných vůči antibiotikům. Antibiotická rezistence je nyní popisována jako hlavní hrozba pro globální lidské zdraví.

Mnoho vědeckých kapacit se proto snaží najít alternativu k antibiotikům. „Vidíme bakterie, které si vyvinuly odolnost vůči téměř všem antibiotikům, a dostáváme se do fáze, kdy je skříňka s vhodnými léky prázdná,“ říká k tomu profesor Les Baillie z Fakulty farmacie a farmaceutických věd na Cardiffské univerzitě.

Co nahradí antibiotika?

A dodává: „Musíme udělat něco inovativního, jinak čelíme scénáři, kdy se vrátíme do pre-antibiotického období.“ Než byla objevena antibiotika, používaly se k léčbě především bylinné prostředky. Vědci se proto nyní chtějí k těmto tradičním léčebným prostředkům našich předků vrátit a poučit se z jejich znalostí.

Odborníci z Cardiffské univerzity se zaměřili na med. K léčbě ho používaly už starověké kultury. Řecký lékař Hippokrates učil, že med chladí a ředí krev. Zápasníci ho dostávali před souboji k posílení svalové činnosti.

Římský lékař Asclepiades zase věřil, že vyjasňuje mysl a prodlužuje život. Podle Egypťanů činil med člověka tělesně krásným a dokonalým.

Vědci si na medu cení především jeho antibiotických a antiseptických účinků. Ty vychází z kombinace tří faktorů. Med je nasycený roztok dvou monosacharidů. Většina molekul vody je v něm vázána na cukry, takže v medu nemají mikroorganismy příznivé podmínky k množení.

Vlivem přítomného enzymu glukooxidáze vzniká v medu malé množství peroxidu vodíku, který působí antisepticky. Navíc je kyselý, jeho pH se pohybuje mezi 3,2 až 4,5. Tento relativně vysoký stupeň kyselosti zabraňuje růstu bakterií způsobujících infekci. Med obsahuje také další sloučeniny, které působí antimikrobiálně.

Zdroj: Pixabay

Med a pampeliška

Výzvou pro vědce je nyní tyto sloučeniny najít a izolovat je tak, aby potenciálně mohly vést k výrobě nových lékům, které by byly účinné proti bakteriím. Proto v současné době testují odborníci různé vzorky medu, aby zjistili, které rostliny včely během svého pracovního života navštívily.

Moderní technologie jim umožňují zjistit, zda včely sbíraly nektar na rostlinách, které v sobě přirozeně obsahují antibiotické složky. Pokud takovou rostlinu objeví, analyzují její sloučeniny.

Med tak funguje jako „nástroj pro objevování nových léků“. V hledáčku vědců se objevila například pampeliška neboli smetánka lékařská, která obsahuje sloučeniny, které „zabíjejí bakterie a viry“. Profesor Baillie k tomu říká:

„Pro zahradníky je to plevel, pro nás představuje hodnotu, rostlinu, která by v budoucnu mohla chránit lidstvo před bakteriemi.“ Je možné, že pokračující výzkum přinese i další rostliny, které by se dali v boji proti bakteriálním infekcím využít.

Štítky:
reklama
Související články
Trochu to připomíná béčkový horor. Vědci zkoumali prastaré viry, které odebrali ze zmrzlé půdy v severské tundře. Ke svému překvapení badatelé zjistili, že viry se nejen navrátily k životu, ale dokázaly být i infekční. Tedy, jen vůči jednobuněčným organismům, možnost, že by napadly i lidi je nejasná, ale i tak by viry z tajícího permafrostu […]
Říká se, že malé děti jsou jako houby, dokáží si velmi rychle osvojit nové dovednosti. Učení se novým věcem, zejména jazykům, je pro ně mnohem snazší než pro dospělé. Vědcům se nyní podařilo objasnit, co za tím stojí. Schopnost dětí rychle se učit novým věcem zaujala vědce, kteří se snaží přijít na to, proč tomu […]
Alexander Fleming a historka o plísni na jeho stole, která likvidovala bakterie, není celý příběh o objevu penicilínu. Fleming udělal první krok, ale nebyl chemik, takže nedokázal penicilín izolovat a dlouho nevěřil, že by se dal vyrábět jako lék. Tím, kdo účinnou látku z plísně získal, byl až Ernst Chain. Jeho jméno jste přitom mohli […]
V boji proti HIV zatím medicína nedosáhla velkých úspěchů. Připsat si může jen pár vyléčených, označované podle míst nemocnic jako berlínský, londýnský a düsseldorfský pacient. Všichni vyléčení trpěli současně rakovinou, a tak podstoupili transplantaci kostní dřeně – s vadou v genu nových buněk. Ta je zachránila, ale jde o metodu s tolika komplikacemi, že se […]
Myalgická encefalomyelitida neboli chronický únavový syndrom je na vzestupu, a zřejmě má co do činění i s takzvaným long covidem. Nejnovější studie přitom naznačují, že příčinu syndromu lze hledat ve změnách střevního mikrobiomu v důsledku virových infekcí. Chronický únavový syndrom (CFS z anglického chronic fatigue syndrome) je i dnes stigmatizovanou nemocí, ačkoliv jí jen u […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz