V roce 2028 by měla na oběžnou dráhu Země vystoupat česká družice SOVA. Zkoumat bude procesy ve středních a vyšších vrstvách atmosféry, které dosud nebyly dostatečně studovány, což by mělo pomoci přesněji předpovídat extrémní jevy počasí.
S váhou okolo 100 kg bude SOVA (anglicky Satellite Observation of waVes in the Atmosphere) největším českým satelitem letícím do vesmíru od startu družice Magion 5 v roce 1996. Na oběžnou dráhu by měla být vyslána v roce 2027 a setrvat na ní alespoň dva roky.
Za misí stojí brněnská firma OHB Czechspace, která na první fázi mise už podepsala smlouvu s Evropskou vesmírnou agenturou (ESA). Společnost se zaměřuje na dodávky satelitů, družicových adaptérů a podpůrných pozemních zařízení, s ESA proto úzce spolupracuje, například na misi planetární obrany Hera.
SOVA hnízdí v Brně
SOVA ponese do vesmíru optický přístroj, který OHB Czechspace vyvíjí ve spolupráci s českou společností Meopta a německými partnery z OHB Systems. Vědeckou část mise pak bude mít na starost tým z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd České republiky, a to ve spolupráci s německým národním výzkumným centrem pro letectví a kosmonautiku DLR a výzkumným centrem Jülich. SOVA bude zkoumat procesy v atmosféře Země ve výšce od 60 do 300 kilometrů.
Bude předpovědět extrémy počasí
„Hlavním cílem mise je lepší pochopení procesů v atmosféře, které povede k přesnějším klimatickým modelům a zlepšení předpovědi extrémních jevů počasí, jako jsou silné deště nebo bouře, ovlivňující zemědělství, záplavy nebo eroze půdy.
SOVA přispěje také ke zlepšení předpovědi turbulencí v letectví,“ vysvětluje nejdůležitější vědecký cíl mise její hlavní architekt Adam Čuda. SOVA bude zkoumat specifický jev v atmosféře, takzvané gravitační vlny.
Jedná se o vzdušné vlny, které vznikají ve spodních vrstvách atmosféry, odkud přechází do horních, kde se šíří na velké vzdálenosti a následně se rozpadají, podobně jako vlny v oceánu, jen v mnohem větším měřítku.
Přitom přenášejí značné množství energie, která může přispívat ke změně globálního proudění vzduchu, a tím ovlivňovat klima a počasí po celém světě.
Přínos pro cesty na Mars
Vedle upřesnění klimatických modelů využívaných meteorology, aby přesněji předpovídali extrémy počasí, tj. přívalové deště, bouřky či tornáda, má SOVA rovněž pomoci najít vysvětlení zhoršeného šíření elektromagnetického signálu v ionosféře, které je důležité například pro rádiovou komunikaci nebo globální navigační systémy.
Sekundárním cílem míse je pak měření a vyhodnocování radiačního prostředí na nízké oběžné dráze Země. Přístroj na měření radiace je vyvíjen v spolupráci s Ústavem Jaderné Fyziky Akademie Věd České republiky.
Pochopení vesmírného radiačního prostředí je zásadní pro budoucí mise s lidskou posádkou na oběžnou dráhu Země, na Měsíc a Mars.
Více se dočtete v čísle 4/2023, které vyšlo 16. března.
