Domů     Objevy
Jak dokázat, zda žijeme v počítačové simulaci?
Zdroj: Pixabay

Žijeme v počítačové simulaci a je celý nekonečný vesmír jen obřím kvantovým počítačem? Vědci se už delší dobu zabývají těmito možnostmi a snaží se přijít na způsoby, jak tuto myšlenku dokázat nebo naopak vyloučit. Co je na tomto poli nového?.

Mnoho kosmologů věří, že náš vesmír může být součástí multivesmíru, kde sice mnoho různých vesmírů vedle sebe existuje, ale neprobíhá mezi nimi žádná interakce.

Protože právě v tom našem jsou podmínky vhodné pro vznik života, existuje také myšlenka, že je vlastně počítačovou simulací, u které někdo, možná pokročilý mimozemský druh, dolaďuje a zdokonaluje její vlastnosti.

Vesmír jako počítač?

Tato myšlenka není zdaleka nová. Někteří vědci už dříve navrhli matematickou podstatu vesmíru i to, že je vlastně gigantickým kvantovým počítačem.

A hypotéza o tom, že žijeme v simulaci, se objevila už v roce 2003. Tehdy britský fyzik Nick Bostrom naznačil, že určitá vyspělá civilizace je schopná dosáhnout bodu, kdy je jejich technologie natolik sofistikovaná, že simulace je k nerozeznání od reality a účastníci si nejsou vědomi toho, že se nenacházejí ve skutečném světě.

Jakýkoliv svět virtuální reality musí být přitom založen na zpracování informací, což znamená, že vše je nakonec digitalizováno nebo pixelováno na minimální velikost, kterou nelze dále dělit, tedy na bity, které jsou nejmenší jednotkou informace.

Pixelovaný svět

A náš svět je podle některých názorů rozhodně pixelovaný. Fyzikální zákony, které řídí vše ve vesmíru, se prý také podobají řádkům počítačového kódu, které by simulace potřebovala pro svůj program.

Navíc rovnice, čísla a geometrické vzory jsou přítomny všude, takže svět se zdá být zcela „matematický“. Další skutečností podporující simulační hypotézu je maximální rychlostní limit v našem vesmíru, což je rychlost světla.

Ve virtuální realitě by toto omezení odpovídalo limitu rychlosti procesoru. Přetížený procesor nemůže pracovat dostatečně rychle a podle obecné teorie relativity se také čas v blízkosti černé díry zpomaluje.

Někteří vědci to nepovažují za podobnost čistě náhodnou a mají v zásobě řadu dalších srovnání, která mluví ve prospěch myšlenky o simulovaném vesmíru.

Zkusíme najít bity!

Za předpokladu, že by jejich myšlenky byly pravdivé, jaký druh experimentů bychom mohli použít, abychom to dokázali? Simulovaný vesmír by podle zmíněných teorií obsahoval velké množství informačních bitů a jejich detekce by podpořila tuto hypotézu.

Britský informační fyzik Melvin M. Vopson z University of Porthsmouth předpokládá, že informace jsou pátou formou hmoty ve vesmíru a že informační bity mají velmi malou, ale přesto existující hmotnost. Tu je třeba najít a prokázat.

Proto navrhuje nový experiment, ve kterém chce specifickým procesem ověřit tuto možnost a detekovat váhu bitů. Existují však i jiné přístupy. Jeden například naznačuje, že simulace by se neobešla bez drobných výpočetních chyb, které by bylo třeba opravit.

Ty by se příležitostně objevovaly třeba jako malé „závady“ a změny v zákonech přírody a to vše je proto důležité sledovat. Hypotéza, že žijeme ve virtuální realitě, má příznivce i odpůrce a každý tábor přichází se svými argumenty.

Dá se tak tedy říct, že povaha naší reality je zatím jednou z největších záhad. Někteří odborníci ale zvedají varovně prst: nešťourejme se v tom, aby nás někdo jednoho dne jednoduše nevypnul!

Zdroj: Pixabay

Autor: Kateřina M. Košutová

Související články
Mezinárodní výzkumný tým, jehož součástí byli vědci z Českého centra pro fenogenomiku a laboratoře transgenních modelů nemocí Ústavu molekulární genetiky AV ČR v centru BIOCEV, odhalil nové poznatky o poruše vývoje zubů (amelogenesis imperfecta), která ovlivňuje zdraví zubů u pacientů s autoimunitním onemocněním. Studie uveřejněná v časopise Nature vrhá světlo na málo známé stavy amelogenesis […]
Už přes 16 000 pacientů se v České republice zapojilo do výzkumu nových léků a očkovacích látek. Takzvaná klinická hodnocení probíhají nejčastěji v oblasti onkologie, imunologie a infekčních onemocnění, nemocí srdce a onemocnění dýchacích cest. Celkem ve zdravotnických zařízeních po celé republice probíhá 481 těchto hodnocení, jež zdravotnickému systému ušetřila více než jeden a půl […]
Vezmete altermagnet, dáte ho pod rentgen, měníte polarizační filtr a pozorujete, jak materiál pohlcuje světlo. Zní to skoro jako pokus z běžné hodiny fyziky, jde však o průlomový experiment, jehož výsledkem je pozoruhodný objev fyziků z Masarykovy univerzity, Akademie věd ČR (AV ČR), Metropolitní univerzity v Ósace a University of Nottingham. Před půl rokem mezinárodní […]
Přesnější a rychlejší mapování znečištění vodních ploch i lepší ovládání pasivních hladinových plavidel tažených lodí byly hlavní cíle projektů kooperace robotických dronů vyvíjených Skupinou multirobotických systémů FEL ČVUT (MRS) a autonomně řízených lodí. Výsledky představili výzkumníci před pár dny u břehů vodní nádrže Orlík. Nad hladinu a okolní louky se vzneslo během soustřední v minulých dnech […]
Sto let vzbuzuje italská zkamenělina plaza úžas, zejména svou výjimečně zachovalou kůží, která se u fosilií starých 280 milionů let takřka nevidí. Psalo se o ni v knihách i článcích, až nyní ji ale vědci poprvé prozkoumali nejmodernější technologií. O překvapení nebylo nouze – a nepatřila vždy k nejpříjemnějším. Už od svého objevu v Itálii roku 1931 […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz