Vědci se dlouhou dobu domnívali, že k většímu šíření respiračních onemocnění v zimních měsících přispívá hlavně to, že se lidé sdružují v uzavřených místnostech. Tam pak snadněji dochází k přenosu nákazy.
Nejnovější studie, která vyšla v časopise The Journal od Allergy and Clinical Immunology, ale nabízí jiné vysvětlení….
Odborníkům z Mass General Brigham, nemocnice nacházející se v Bostonu v Massachusetts, a Northeastern University tamtéž, se podařilo objevit dříve neznámou imunitní reakci probíhající uvnitř lidského nosu, jejíž prostřednictvím tělo bojuje s viry odpovědnými za infekce horních cest dýchacích.
Mezi ty řadíme běžné nachlazení, chřipku i covid-19. Na jejím základě vysvětlují i fakt, proč se tyto nákazy šíří snadněji v chladnějších obdobích roku.
K prvnímu kontaktu mezi vnějším prostředím a vnitřkem těla dochází v nose, ten je tak pravděpodobným vstupním bodem pro patogeny, které způsobují nejrůznější onemocnění. Škodlivé bakterie a viry mohou být vdechnuty, někdy si je dokonce k nosu přiložíme vlastníma rukama.
Původci nemocí se pak pohybují dále dýchacími cestami a infikují tělní buňky, což má za následek rozvoji infekce horních cest dýchacích. Tělo se však patogenům snaží v přístupu do dýchacích cest zabránit.
Chytrá obrana těla
Už v roce 2018 odhalila studie, vedená Dr. Benjaminem S. Bleierem, otolaryngologem z Mass Eye and Ear, spadajícího pod Mass General Brigham, a Mansoorem Amjim, profesorem z Northeastern University, vrozenou imunitní reakci těla, k jejímuž spuštění dojde, když jsou nosem vdechnuty bakterie.
Když je buňky v přední části nosu detekují, uvolní do nosního sekretu miliardy drobných tekutinou naplněných váčků, kterým se říká extracelulární vezikuly (EV). Jejich úkolem je obklopit a napadnout bakterie. Dr. Bleier přirovnává vypuštění tohoto EV roje ke „kopnutí do vosího hnízda.“.
Prostřednictvím nosního sekretu přepravují EV do zadní části nosu, podél dýchacích cest, navíc ještě ochranné antibakteriální proteiny, které pomáhají nosní buňky chránit před bakteriemi. Díky tomu se bakterie zpravidla podaří zastavit před tím, než proniknou hlouběji do těla.
Ve studii z prosince loňského roku, kterou vedl doktor Di Huang z Mass Eye and Ear, a jíž se opět účastnili doktor Bleier a profesor Amiji, se pak vědci snažili zjistit, zda tělo uplatňuje stejný obranný mechanismus i vůči virům, stojícím za respiračními onemocněními.
Proti bakteriím i virům
Analyzovali tedy, jak buňky nosní tkáně reagovaly na tři viry – jeden koronavirus a dva rhinoviry, způsobující běžné nachlazení. Zjistili, že každý z virů spustil rojovou reakci EV, ovšem odlišnou od té, kterou tělo využívá pro boj s bakteriemi.
Vědci navíc zjistili, že po svém uvolnění fungovaly extracelulární vezikuly jako návnady, nesoucí receptory, na které se viry mohly navázat místo nosních buněk. Doktor Huang podotýká: „Čím více je těchto EV návnad, tím větší je šance, že se viry nenaváží na nosní buňky, což potlačí infekci.“.
To ale stále nebylo vše. Vědci se rozhodli také otestovat, jak tuto imunitní reakci těla ovlivní nižší teploty, protože vnitřní teplota v nose je vysoce závislá na teplotě venkovního vzduchu, který vdechuje.
Zdravé dobrovolníky proto nejprve vystavili pokojové teplotě, aby následně museli po dobu 15 minut čelit teplotě 4,4 °C. Když jim poté změřili teplotu uvnitř nosu, zjistili, že poklesla o 5 °C. Stejné snížení teploty pak vědci aplikovali i na vzorky nosní tkáně, které měli k dispozici, a čekali, zda a jak se v důsledku nižší teploty změní jejich imunitní odpověď.
Chlad jako nepřítel!
Množství extracelulárních vezikul vylučovaných nosními buňkami se vlivem chladu snížilo o téměř 42 %, narušena byla také jejich sekrece antivirových proteinů. Doktor Huang k tomu říká: „Společně tato zjištění poskytují mechanické vysvětlení sezónních změn u infekcí horních cest dýchacích.“ A jeho kolega, doktor Bleier, dodává:
„Konvenčně se mělo za to, že sezóna nachlazení a chřipky nastává v chladnějších měsících, protože se lidé raději drží uvnitř, kde se viry přenášené vzduchem mohou snadněji šířit.“ A pokračuje: „Naše studie však poukazuje na hlavní příčinu sezónních variací virových infekcí horních cest dýchacích, které vidíme každý rok.“.