Domů     Příroda
Nový výzkum dosavadní poznatky o lidské bipedii staví na hlavu
Martin Janda 26.2.2023

Chůze po dvou čili bipedie je pro živočichy energeticky náročná. Proto ji využívá jen málo druhů. Pro předky moderního člověka měla bipedie zásadní význam, protože napomohla rozšíření jeho mozkové kapacity.

Ovšem, jak se tak stalo, že se v dávných dobách hominidé postavili takříkajíc na vlastní, v tom věda ještě nemá úplně jasno..

Dosud nejčastějším vysvětlením toho, proč se hominidé, ze kterých se miliony let později vyvinul člověk, začali pohybovat výlučně po zadních, byl jejich přechod ze života ve stromech na život na pevné zemi.

Tato hypotéza vychází z toho, že kdysi v pradávných dobách žila v Africe celkem přemýšlivá opice. Většinu času trávila v korunách stromů, a když slezla na zem, pohybovala se jako každé zvíře po čtyřech.

To jí však poněkud vadilo. V džungli a v savaně plné predátorů neměla totiž dobrý pocit, protože tušila, že rychlost není její nejsilnější vlastností. Občas se proto postavila na zadní, aby se rozhlédla, zdali odněkud nepřichází nebezpečí.

A jednoho dne zjistila, že na zadních končetinách se dá nejen stát, ale že mohou sloužit i k pohybu. Zatím k nemotornému, ale s tím si evoluce nakonec poradí…

Nyní však badatelé, kteří studují africké primáty, do této teorie takříkajíc hodili vidle. Vědci zkoumající šimpanze v Tanzanii totiž tvrdí, že bipedie může mít jiný původ. „Příběh o opici, která slezla ze stromu a na zemi se postavila na zadní, se zdá logický.

Naše data jej ovšem nepotvrzují,“ říká spoluautor výzkumu antropolog Alex Piel z College London.

Jádrem výzkumu bylo studium životního stylu třinácti šimpanzů po dobu více než jednoho roku. Jejich biotopem bylo tanzanské údolí Issa, šlo tedy o prostředí, které bylo domovské i pro pradávné hominidy.

Výsledky odhalily, že tito šimpanzi se mnohem raději pohybují po zemi než po stromech a je jedno, jestli je kolem nich krajina zalesněná nebo otevřená. Přičemž k přesunům z místa na místo zpravidla využívají všechny čtyři končetiny.

Tým analyzoval nasbírané údaje pohybu šimpanzů v různých prostředích a zaměřil se především na to, kdy se lidoopi pohybovali po zadních. Bylo to minimum času a to víc bylo překvapující, že když už k tomu došlo, v 86 procentech se tak stalo na stromě.

„Většinu času, kdy se pohybují po dvou končetinách, tráví na stromech,“ uvedl Piel a dodal, že toto chování zřejmě nejčastěji souvisí s hledáním potravy.

Hlavní autorka výzkumu Rhianna Drummond-Clarkeová z Kentské univerzity pak uvedla, že otevřené lesy mohly u šimpanzů, a tím i u raných lidských předků, nastartovat bipedalismus, protože v takovém prostředí jsou stromy rozmístěny řidčeji než v hustých lesích.

„Bipedie může pomoci bezpečně a efektivně se pohybovat po pružných větvích a dostat se k co největšímu množství potravy,“ řekla.

Podle týmu studie sice nemůže prokázat, že naši lidští předkové vykazovali stejné vzorce bipedního chování, ale zpochybňuje běžné předpoklady o tom, jak se lidé dostali k chůzi po dvou nohách, a naznačuje, že stromy hrály v našem evolučním příběhu roli i v době, kdy se přirozené prostředí našich předků měnilo.

„Vše zapadá do fosilního záznamu, protože všichni raní hominidé mají jak stromové, tak pozemní adaptace.“.

Ve chvíli, kdy se předci člověka vzpřímili a postavili na zadní, začalo postupně docházet k mnoha změnám v jejich anatomii. Došlo k „přebudování“ pánve a páteře, přestavbě svalstva, proměně krevního oběhu a také ke změně mechanismu porodu.

Kromě zmíněných uvolněných rukou byla pro lidstvo rovněž podstatná transformace lebeční části, která poskytla větší prostor pro vývoj mozku. Ani krční svalstvo nemuselo být tak silné jako předtím.

Kvůli bipedii prodělalo zásadní změny i chodidlo tehdejších hominidů. Zatímco šimpanz má dodnes chápavý palec, u předků člověka se tento prst přiřadil do řady k ostatním. Klenba lidské nohy je proti šimpanzům mnohem vykrojenější. Stehenní kosti má člověk dlouhé a silné, kyčelní kloub má orientován do strany.

Anatomické změny vyvolané bipedií se týkají vlastně celého těla. Bipedie zanechala stopy i na lidské sexualitě. Ženy mají vnější pohlavní orgány skryté, a to jak při vzpřímeném postoji, tak v poloze na zádech, zatímco u samic primátů jsou vnější genitálie při jejich obvyklé pozici na čtyřech viditelné a přístupné.

S nadsázkou by se dalo říci, že bipedie se stala prvním krokem k emancipaci žen. Ženské genitálie se totiž posunuly do nejméně přístupné části těla, takže k případnému sexuálnímu spojení mohlo dojít zpravidla jen za souhlasu ženy.

Ve chvíli, kdy si samice člověčích předků mohly snadněji vybírat své partnery, došlo k větší selekci, a tím pádem i ke zlepšení genetického fondu. Možná právě tady lze hledat i prapůvod lidských emocí.

Bipedie však s sebou nepřinesla jen výhody. V některých oblastech život člověka trochu zkomplikovala. Přestavbou pánve došlo k zúžení pánevní dutiny, zejména porodního kostěného kanálu. Proto má člověk snad nejkomplikovanější porod ze všech živočišných druhů.

Další nevýhodou je snadné opotřebení kyčelního kloubu. Rozšířené problémy s kyčlemi tedy nejsou civilizační chorobou, ale pocházejí už z pradávných věků. Rovněž páteř je při vzpřímeném postoji velmi namáhána.

Pro oběhový systém zase bipedie znamená, že krev musí u člověka překonávat větší odpor než u čtyřnožců, a srdce tak musí být výkonnější.

Související články
Zatímco člověk se ve světě orientuje především zrakem, pes se spoléhá především na svůj čich. Pachy jsou pro každého psa hlavním jazykem světa, protože jejich čenich nejen že zachytí miliony různých pachových stop, ale zároveň dokáže dekódovat příběh, který je pro nás neviditelný. Psí čumák obsahuje kolem 300 milionů čichových receptorů, zatímco člověk se musí […]
Objevy Příroda 19.6.2025
Česká republika se může pochlubit unikátní kryobankou rostlin, která již více než 20 let hraje klíčovou roli v ochraně genetické rozmanitosti ohrožených, vzácných, krajových či hospodářsky významných plodin. Rostlinné poklady naší země jsou v tomto specializovaném zařízení uchovávány pro další generace v kapalném dusíku při teplotách -196 °C. Českou kryobanku spravuje CARC (Národní centrum zemědělského a potravinářského […]
Když před 66 miliony let narazil do naší planety asteroid, došlo k vyhynutí asi 70 % živočišných druhů, včetně slavných dinosaurů. Vyhubeni byli i páni druhohorních oceánů, tedy mosasauři, stejně jako nádherní příbuzní dnešních chobotnic, amoniti. Dokonce i zástupci savců, ryb a kvetoucích rostlin utrpěly vážný pokles populací a úbytek druhů. Jen jedna skupina tvorů […]
Příroda 15.6.2025
Je to vztah starý čtvrt milionu let. A přestože je jednostranný, je stále pevný. Štěnice domácí (Cimex lectularius), drobný parazit, který leckomu po nocích pije krev, je s lidmi už tak dlouho, že se z něj stal věrný společník celé civilizace. Podle nové studie publikované v časopise Biology Letters začala tato nevábná romance už před […]
V průběhu zimy došlo v Severní Americe k úhynu 60 % včelích populací. Dlouho trvalo, než vědci odhalili příčinu. Nyní už vědí, že za zkázou stál parazitický roztoč zvaný kleštík včelí (Varroa destructor). Ještě horší zprávou je, že se tento stává odolným vůči postřikům, které dosud k ochraně včelstev postačovaly. Odborníci proto volají po urychleném […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz