Domů     Příroda
Nový výzkum dosavadní poznatky o lidské bipedii staví na hlavu
Martin Janda 26.2.2023

Chůze po dvou čili bipedie je pro živočichy energeticky náročná. Proto ji využívá jen málo druhů. Pro předky moderního člověka měla bipedie zásadní význam, protože napomohla rozšíření jeho mozkové kapacity.

Ovšem, jak se tak stalo, že se v dávných dobách hominidé postavili takříkajíc na vlastní, v tom věda ještě nemá úplně jasno..

Dosud nejčastějším vysvětlením toho, proč se hominidé, ze kterých se miliony let později vyvinul člověk, začali pohybovat výlučně po zadních, byl jejich přechod ze života ve stromech na život na pevné zemi.

Tato hypotéza vychází z toho, že kdysi v pradávných dobách žila v Africe celkem přemýšlivá opice. Většinu času trávila v korunách stromů, a když slezla na zem, pohybovala se jako každé zvíře po čtyřech.

To jí však poněkud vadilo. V džungli a v savaně plné predátorů neměla totiž dobrý pocit, protože tušila, že rychlost není její nejsilnější vlastností. Občas se proto postavila na zadní, aby se rozhlédla, zdali odněkud nepřichází nebezpečí.

A jednoho dne zjistila, že na zadních končetinách se dá nejen stát, ale že mohou sloužit i k pohybu. Zatím k nemotornému, ale s tím si evoluce nakonec poradí…

Nyní však badatelé, kteří studují africké primáty, do této teorie takříkajíc hodili vidle. Vědci zkoumající šimpanze v Tanzanii totiž tvrdí, že bipedie může mít jiný původ. „Příběh o opici, která slezla ze stromu a na zemi se postavila na zadní, se zdá logický.

Naše data jej ovšem nepotvrzují,“ říká spoluautor výzkumu antropolog Alex Piel z College London.

Jádrem výzkumu bylo studium životního stylu třinácti šimpanzů po dobu více než jednoho roku. Jejich biotopem bylo tanzanské údolí Issa, šlo tedy o prostředí, které bylo domovské i pro pradávné hominidy.

Výsledky odhalily, že tito šimpanzi se mnohem raději pohybují po zemi než po stromech a je jedno, jestli je kolem nich krajina zalesněná nebo otevřená. Přičemž k přesunům z místa na místo zpravidla využívají všechny čtyři končetiny.

Tým analyzoval nasbírané údaje pohybu šimpanzů v různých prostředích a zaměřil se především na to, kdy se lidoopi pohybovali po zadních. Bylo to minimum času a to víc bylo překvapující, že když už k tomu došlo, v 86 procentech se tak stalo na stromě.

„Většinu času, kdy se pohybují po dvou končetinách, tráví na stromech,“ uvedl Piel a dodal, že toto chování zřejmě nejčastěji souvisí s hledáním potravy.

Hlavní autorka výzkumu Rhianna Drummond-Clarkeová z Kentské univerzity pak uvedla, že otevřené lesy mohly u šimpanzů, a tím i u raných lidských předků, nastartovat bipedalismus, protože v takovém prostředí jsou stromy rozmístěny řidčeji než v hustých lesích.

„Bipedie může pomoci bezpečně a efektivně se pohybovat po pružných větvích a dostat se k co největšímu množství potravy,“ řekla.

Podle týmu studie sice nemůže prokázat, že naši lidští předkové vykazovali stejné vzorce bipedního chování, ale zpochybňuje běžné předpoklady o tom, jak se lidé dostali k chůzi po dvou nohách, a naznačuje, že stromy hrály v našem evolučním příběhu roli i v době, kdy se přirozené prostředí našich předků měnilo.

„Vše zapadá do fosilního záznamu, protože všichni raní hominidé mají jak stromové, tak pozemní adaptace.“.

Ve chvíli, kdy se předci člověka vzpřímili a postavili na zadní, začalo postupně docházet k mnoha změnám v jejich anatomii. Došlo k „přebudování“ pánve a páteře, přestavbě svalstva, proměně krevního oběhu a také ke změně mechanismu porodu.

Kromě zmíněných uvolněných rukou byla pro lidstvo rovněž podstatná transformace lebeční části, která poskytla větší prostor pro vývoj mozku. Ani krční svalstvo nemuselo být tak silné jako předtím.

Kvůli bipedii prodělalo zásadní změny i chodidlo tehdejších hominidů. Zatímco šimpanz má dodnes chápavý palec, u předků člověka se tento prst přiřadil do řady k ostatním. Klenba lidské nohy je proti šimpanzům mnohem vykrojenější. Stehenní kosti má člověk dlouhé a silné, kyčelní kloub má orientován do strany.

Anatomické změny vyvolané bipedií se týkají vlastně celého těla. Bipedie zanechala stopy i na lidské sexualitě. Ženy mají vnější pohlavní orgány skryté, a to jak při vzpřímeném postoji, tak v poloze na zádech, zatímco u samic primátů jsou vnější genitálie při jejich obvyklé pozici na čtyřech viditelné a přístupné.

S nadsázkou by se dalo říci, že bipedie se stala prvním krokem k emancipaci žen. Ženské genitálie se totiž posunuly do nejméně přístupné části těla, takže k případnému sexuálnímu spojení mohlo dojít zpravidla jen za souhlasu ženy.

Ve chvíli, kdy si samice člověčích předků mohly snadněji vybírat své partnery, došlo k větší selekci, a tím pádem i ke zlepšení genetického fondu. Možná právě tady lze hledat i prapůvod lidských emocí.

Bipedie však s sebou nepřinesla jen výhody. V některých oblastech život člověka trochu zkomplikovala. Přestavbou pánve došlo k zúžení pánevní dutiny, zejména porodního kostěného kanálu. Proto má člověk snad nejkomplikovanější porod ze všech živočišných druhů.

Další nevýhodou je snadné opotřebení kyčelního kloubu. Rozšířené problémy s kyčlemi tedy nejsou civilizační chorobou, ale pocházejí už z pradávných věků. Rovněž páteř je při vzpřímeném postoji velmi namáhána.

Pro oběhový systém zase bipedie znamená, že krev musí u člověka překonávat větší odpor než u čtyřnožců, a srdce tak musí být výkonnější.

Související články
Vědci nalezli v třetihorním baltském jantaru důkazy, že nejen vzhled hmyzu, ale také jeho chování je konzervováno desítky milionů let. Přibližně před 40 miliony let se termití pár druhu Electrotermes affinis zrovna věnoval námluvám, když uvízl v lepkavé pryskyřici stromu a navždy zůstal uvězněn ve zkamenělém jantaru. Tato dosud jediná známá fosilie páru termitů poskytla vědcům […]
Vysoká škola chemicko-technologická v Praze spustila nový bakalářský studijní program zaměřený na problematiku klimatických změn a minimalizaci jejich dopadů na společnost a přírodu. Program Omezování klimatických změn je navržen tak, aby ze studentů vyrostli skuteční experti připravení vyvíjet nové technologii a navrhovat udržitelné řízení zdrojů. Nový program nabízí unikátní kombinaci chemického, technologického a manažerského vzdělání, […]
Klíšťata rozhodně už dávno nejsou druhem, který by preferoval venkovské prostředí. Zlotřilí paraziti ovládli i města a jejich nebezpečnost se zde ještě zvýšila. V každém krajském městě sbírali vědci klíšťata v parcích a zjišťovali, nakolik jsou pro člověka nebezpečná. Nyní vyhodnotili výsledky za loňskou sezonu a vyplynulo z nich, že klíšťata v městských parcích jsou […]
V roce 1989 objevil dnes již zesnulý paleontolog Bill Mueller, spolu s amatérským sběratelem Emmettem Sheddem, ve formaci Cooper Canyon v severozápadním Texasu fosilie, které patřily novému druhu aetosaura, archosaurního plaza, který žil v období pozdního triasu (před 233 až 201 miliony let). Nepodařilo se jim však rozluštit jeho evoluční historii. Až nyní vědci přichází […]
Nejnáročnějším obdobím roku pro ptáky nebývá překvapivě zima, ale hnízdění. Během péče o mláďata zhubnou až o pětinu své váhy. A to je pak ještě čeká energeticky podobně náročné přepeřování.   Odborných studií, které by se zabývaly celoročním krmení ptáků, není mnoho. Navíc si často protiřečí nebo již nejsou aktuální. V zásadě ale převažuje doporučení krmit […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz