Psal se 11. červenec 2021, když se raketoplán VSS Unity odlepil od země a společně s majitelem společnosti Virgin Galactic Richardem Bransonem odstartoval novou turistickou éru v podobě zážitkových letů do vesmíru. Vyměníme v blízké budoucnosti moře za nekonečno?.
„O této chvíli jsem snil od dětství, ale nic mě nemohlo připravit na pohled na Zemi z vesmíru,“ prohlásil 72letý miliardář, který si netradiční 90minutový zážitek vychutnal společně se třemi zaměstnanci.
O devět dní později „zvedla“ hozenou rukavici také konkurence v podobě pátého nejbohatšího muže planety Jeffa Bezose (*1964) a jeho společnosti Blue Origin. Zdá se, že kostky jsou vrženy.
Milionový adrenalin
Prodej letenek společnost Virgin Galactic spustila v únoru loňského roku. Budoucí turisté měli možnost volit hned ze tří „cestovních verzí“ – kromě jednomístné a dvojmístné byla k dispozici také rezervace celého letu.
Ačkoli cena startovala na částce 450 000 dolarů, netradiční zážitek si ihned „předplatila“ stovka nadšenců, kteří posléze složili zálohu ve výši 150 000 dolarů. Na oplátku získali příslib 1,5hodinového letu – mimo jiné také v prostředí mimo gravitaci.
Podle posledních informací (k prosinci 2022) byl však Bransonův program pro vesmírnou turistiku odložen, a to konkrétně na druhé čtvrtletí roku 2023.
Důvod? Podle miliardáře odklad způsobila nejen nezbytná vylepšení nosného letounu VMS Eve, ale také dokončení druhé kosmické lodi, jménem VSS Imagine. Po prvním komerčním letu společnost plánuje létat do vesmíru 3krát měsíčně.
Trochu jiná věda
To Bezos hodlá vzkvétající odvětví obohatit jiným způsobem, totiž komerční vesmírnou stanicí, kterou by podle svých slov rád vypustil do konce desetiletí. Nahrává tím všem nadšencům, podle kterých se lidé v budoucnosti nebudou chtít ve vesmíru jen „projíždět“, ale především chvíli pobýt.
Ze spolupráce jeho společnosti Blue Origin s americkou firmou Sierra Space by proto měl vzniknout komplex modulů Orbital Reef, které svým pojetím uspokojí nejen dobrodružné „já“. Podle prvních Bezosových předpokladů by totiž modul měl poskytnout zázemí také odborné veřejnosti, a to v podobě oddělených prostor pro vědecké experimenty.
Orbital Reef nabídne i konferenční prostory. Vnitřním pojetím by stanice měla být podobná ISS, maximální počet osob Bezos odhadl na deset.
Panoráma z balonu
Na podobnou notu je naladěna i společnost Space Perspective, za kterou stojí manželský pár Taber MacCallum a Jane Poynterová. Za 125 000 dolarů totiž nabízí let do vesmíru ve zhruba 210 metrů vysokém balonu jménem Neptune One, jehož maximální kapacita činí osm cestujících plus pilot.
První zážitek by se měl uskutečnit na počátku roku 2024 a již nyní je kompletně vyprodán. „Ve srovnání s raketovým letem se jedná o klidnou vesmírnou turistiku,“ uvedla Poynterová. Po celou dobu „letu“ budou mít cestující k dispozici nejen bar, ale také toaletu a Wi-Fi připojení.
Dvě hodinky v „ráji“
První lety odstartují z Floridy. Již nyní ale Space Perspective plánuje další „startovací“ destinace, a to nejen na území USA. Vesmírný výlet by měl sestávat z dvouhodinového, velice pomalého výstupu nad 99 % zemské atmosféry – konkrétně do výšky 30 kilometrů.
Jakmile se tak stane, dostanou cestující dvouhodinový prostor na vychutnání si jedinečného zážitku prostřednictvím panoramatických oken. Pomyslnou tečkou bude 120minutový sestup k oceánu, odkud budou cestující dopraveni na břeh předem přistavenou lodí.
„Hlásí se nám rodiny a také lidé, kteří zvažují vesmírnou svatbu, případně chtějí oslavit nějaké významné výročí,“ dodal k vesmírnému byznysu MacCallum.
Pobyt se vším všudy
Od kosmických modulů a nadstandardně vybavených balonů je jen krůček k prvním vesmírným hotelům.
S jejich návrhem spojila jméno kalifornská společnost Orbital Assembly Corporation, jejímž cílem je na oběžné dráze vybudovat hned dva rotující hotelové objekty ve tvaru prstence. První z nich, pojmenovaný Pioneer Station, plánuje firma otevřít již v roce 2025. Kapacita? 28 hostů.
Komfort jako na Zemi
O něco větší stanice Voyager by měla první hosty ubytovat o tři roky později. Slibuje nejen větší prostory, ale i patřičný luxus. Kromě apartmá nabídne tělocvičnu, restauraci nebo bar, to ale nebude vše.
Díky pravidelné rotaci budou hotely generovat zhruba šestinu zemské gravitace, což hostům umožní jíst, spát a fungovat přesně tak, jak jsou na Zemi zvyklí. Naproti tomu místa s nulovou gravitací, ležící blízko rotujícího disku, hodlá společnost využít k zábavě.
Zábava s velkým „ale“…
Vypadá to jako pohádka, odehrávající se ve stavu beztíže, ale není. Podle docentky fyzikální geografie Eloise Maraisové z University College London by lidstvo mělo myslet také na celkové dopady „nové zábavy“.
Ve své studii, kterou publikovala v prestižním periodiku The Conversation, totiž zkoumala zejména dopad na okolní prostředí. „Jaké budou pravděpodobné důsledky kosmické turistiky pro kosmické prostředí?“ položila si otázku, na kterou si vzápětí sama odpověděla.
Ačkoli se Branson i Bezos chlubí tím, jak jsou pohony jejich plavidel ekologické, podle Maraisové stejně budou produkovat skleníkové plyny a látky znečišťující ovzduší.
Chemicky znečištěno
Při spalování raketového paliva vzniká zejména oxid uhličitý, dále saze a menší množství vodní páry. Okysličovadlo na bázi dusíku, které má využívat Bransonův raketoplán Unity, však vytváří také oxidy dusíku – tedy sloučeniny přispívající ke znečišťování ovzduší a také globálnímu oteplování.
K cestování v plánovaných intervalech třikrát měsíčně by proto mělo podle vědkyně dojít až po provedení podrobných testů. Současný počet startů, který se pohybuje kolem jednoho 100 za rok, je na hranici kritické únosnosti.
„Během startu mohou rakety vypouštět čtyřikrát až desetkrát víc oxidů dusíku nežli Drax, největší tepelná elektrárna ve Velké Británii, za stejné období. Emise oxidu uhličitého pro zhruba čtyři turisty při letu do vesmíru budou padesátkrát až stokrát vyšší než jedna až tři tuny na cestujícího při dálkovém letu letadlem,“ upozornila docentka.
