Domů     Historie
Trpaslíci z Floresu: Ostrov, který ovládli hobiti…?
Zdroj: Shutterstock

Na indonéském ostrově Flores bývávalo kdysi všechno trochu jinak. Dospělí sloni byli velcí jako krávy, krysy měly velikost menších psů, žili tu třímetroví draci varani a mezi tím vším tu pobíhaly metrové postavičky lidí..

V roce 2003 prosíval půdu na indonéském ostrově Flores tým australských a indonéských vědců pod vedením Petera Browna a Michaela Morwooda.

To, co objevili, šokovalo nejprve je, pak antropology a nakonec celý svět. Tým odkryl nejvýznamnější archeologický nález za posledních 50 let.

reklama

Ve vápencové jeskyni Liang Bua v hloubce sedmi metrů objevili ostatky člověka. Velikost lebky a kostry sice připomínaly ostatky dítěte, ale znaky opotřebení na kostech a zubech mluvily jasně – šlo o dospělého jedince.

Hlava jako grapefruit

Po podrobnějším prozkoumání profesor Morwood z Australské univerzity Nové Anglie došel k závěru, že se jedná o pozůstatky přibližně 30leté ženy, která žila před 18 000 lety. Brown s Morwoodem byli přesvědčeni, že nalezli nový druh člověka.

Tito lidé dorůstali do výšky kolem jednoho metru, lebka nebyla objemnější než povětší grapefruit a tělesná hmotnost se odhadovala na 25 kg. Podle místa nálezu byl nový druh počátkem roku 2008 pojmenován Homo florensiensis.

reklama

„Výškou odpovídají čtyřletému dítěti, ale jejich mozek je třetinový,“ říká Richard Roberts, antropolog na Univerzitě v australském Wollongongu.

Ostrov – jedna velká laboratoř

S mozkovnou o objemu 380 cm3 by tito „hobité“, jak se označují, byli za „imbecily“ i mezi šimpanzi. Nicméně i přes to byli značně vyspělí. Skutečnost, že se žena dožila věku 30 let, dokládá jejich vyspělou sociální úroveň.

Lovili ve skupině, což se neobjede bez komunikace. Vyráběli a používali nástroje, uměli pracovat s ohněm a patrně i věděli, jak jej rozdělat.

reklama

Ale proč byli tak malí? Zdá se, že odpovědí bude sám ostrov Flores. Ten byl totiž pravděpodobně jakousi uzavřenou laboratoří. Omezený prostor a nedostatek velkých šelem způsobil, že ostrov Flores kdysi obývali miniaturní sloni, či obrovské želvy, ještěři a hlodavci, jejichž pozůstatky archeologové také objevili.

Trendu zmenšování se poddali i lidé druhu Homo floresiensis. Dosud jsme předpokládali, že s růstem lidského těla rostl i lidský mozek. Proč se ale evoluce na ostrově Flores vydala opačným směrem a vytvořila chytrého skrčka?

Mnoho otázek, žádné odpovědi

Další šok vědci zažívali při dataci ostatků. Z analýz vyplynulo, že tito „hobiti“ žili před 90 000 až 13 000 lety. Byli tedy současníky druhu homo sapiens. Poslední minifloresané tak mohli vesele lovit minislony „jen“ pár tisíc let před tím, co se v Mezopotámii měly začít formovat základy pozdější civilizace.

Znamená to tedy, že tento druh člověka žil přátelsky vedle lidí Homo sapiens? Indonéský vědec Teuku Jacob tvrdí, že ne.

Nový druh? Spíš retardovaný jedinec

Uznání floreského člověka novým druhem téměř celou vědeckou obcí považuje za omyl.

Podle něj pánové Brown a Morwood objevili ostatky člověka druhu Homo sapiens postiženého dědičným defektem označovaným jako mikrocefalie (těžká vývojová porucha, při níž zakrní mozek). Aby svá tvrzení dokázal, vyžádal si Jacob od objevitelů nejdůležitější kosti z „hobita“. Na kostech prý neobjevil nic.

Další roky výzkumu

Podle nedávných studií z roku 2016 se druh Homo Sapiens objevil na Flores už před 41 000 lety, takže dost pravděpodobně žil s „hobity“ vedle sebe.

A co se asi tak mohlo stát, když silnější druh na malém ostrově (13 000 km2) narazil na malou izolovanou populaci mnohem menších lidí?

reklama
Související články
Stav beztíže, kosmické záření, pozemští mikrobi i vlastní imunita – to všechno dává astronautům při pobytu v kosmu zabrat. Jenže na rozdíl od technických problémů v tomto ohledu řešení ještě není ani na obzoru. Málokdy je tak zjevné, jak důkladně jsme s prostředím na Zemi srostlí. Pro přežití ve vesmíru zdaleka nestačí zajistit kyslík. Těžkým oříškem […]
V antickém Římě žili stavitelští géniové. Jak jinak by bylo možné vysvětlit, že zatímco dnešní stavby se začnou rozpadat po pár desetiletích, ty jejich stojí dodnes. A takový římský Pantheon, starý zhruba 2000 let, dokonce stále drží rekord pro největší betonovou kopuli… Staří Římané byli mistry, co se týká stavebnictví a projektování. K jejich možná […]
Zápasy udatných gladiátorů, bojujících často o vlastní život, bavily publikum v Římské říši. Málokdo by předpokládal, že se odehrávaly i v chladné římské provincii zvané Britannia. Nyní pro to mají badatelé důkaz! Roku 1853 byla v Colchesteru, městě ležícím v jihovýchodní Anglii, asi 100 kilometrů od Londýna, v hrobě pocházejícím z římské éry nalezena hliněná […]
Zatímco celé město už ulehlo k spánku, profesor se ve své laboratoři probral k životu. Právě tma mu umožňovala pokračovat ve výzkumu. S fluorescenčními stínítky pátral kolem výbojové trubice po neviditelném záření. Podivín? Kdeže! Objevitel neocenitelného… Existence některých neviditelných paprsků, které bylo možné experimentálně dokázat, i když lidskému oku zůstávaly neviditelné, byla vědcům dobře známá už dávno před […]
Globální oteplování a s ním související změny klimatu jsou tématem dneška. Pravděpodobně však měly vliv i na zánik některých starověkých a středověkých kultur a civilizací. Nepodlehly jim však bez boje. Například v africkém Dzimbabwe dlouho vzdorovali suchu díky důmyslnému systému hospodaření s vodou… Dzimbabwe bylo nejstarším známým větším městem jižní části Afriky. Mezi 11. a […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz