Oldovanské nástroje, tak se nazývá sada opracovaných valounů, které využívala kultura nejstaršího paleolitu ve východní Africe ke krájení, škrábání a otloukání ulovených zvířat i sesbíraných rostlin.

Tradičně bývá jejich výroba spojována se zástupci Homo habilis, ovšem podle nejnovější teorie za ní zřejmě stál někdo jiný….

Oldovan je archeologická kultura rozšířená podél zlomové propadliny ve východní Africe mezi 2,7 až 0,5 milionem let. Název si vysloužila podle lokality, kde byly opracované kameny, využívané ke zpracování potravin, poprvé objeveny, což byl Olduvai v severní Tanzanii.

Nejnovější výzkum, provedený vědci z Národního přírodovědného muzea ve Washingtonu, spravovaného Smithsonovou institucí, a Queens College, veřejné univerzity v New Yorku, z keňského Národního muzea, z Univerzity Johna Moorese v Livepoolu a Clevelandského muzea přírodní historie, odhalil podobné nástroje podél břehů afrického Viktoriina jezera v Keni.

Nejstarší nástroje z kamene

Jejich stáří se odhaduje na 2,9 milionů let, což z nich činí nejstarší oldovanské nástroje, jaké kdy byly nalezeny. Doposud nejstarší oldovanské kamenné nástroje, objevené v Ledi-Geraru v Etiopii, byly staré 2,6 milionu let.

Vykopávky se uskutečnily na místě pojmenovaném Nyayanga na poloostrově Homa v západní Keni. Objeveny při nich byly tři typy kamenných nástrojů – kamenný otloukač, jádro a úštěpek. Jejich výroba vyžadovala značnou zručnost.

Jádro musel hominid držet v jedné ruce a udeřit do něj otloukačem, jež bylo potřeba držet v druhé ruce pod správným úhlem, aby vytvořil ostrý úštěpek.

Oproti tomu kamenné nástroje, které těm oldovanským předcházely, staré 3,3 milionů let, pocházející z místa zvaného Lomekwi 3, nacházejícího se západně od jezera Turkana v Keni, byly vyrobené s využitím velkých nehybných kamenů jako kovadlin.

Výrobce nástrojů udeřil jádrem o plochý kámen kovadliny, aby vytvořil úštěpek, nebo jej položil na kovadlinu a udeřil do něj otloukačem. Vzniklé nástroje byly větší, hrubší a měly nahodilý tvar.

Kamenné nástroje ostřejší než zuby

Při vykopávkách v Nayayanze bylo objeveno 330 kamenných nástrojů, 1 776 zvířecích kostí a dvě stoličky náležející hominidům. Na základě mikroskopické analýzy vzorů opotřebení na kamenných nástrojích vědci určili, že byly používány ke zpracování široké škály materiálů a potravin, včetně rostlin, masa a morku.

Rick Potts, jeden z hlavních autorů studie z Národního přírodovědného muzea ve Washingtonu, k tomu říká: „Výroba oldovanských nástrojů vybavila naše předky novou sadou zubů mimo jejich tělo. S jejich pomocí mohli potravu drtit lépe než sloní stoličky a řezat lépe než lví špičáky. To jim zpřístupnilo celou škálu nových potravin africké savany.“.

Vědci se zaměřili také na kosti, objevené na nalezišti, a hledali na nich stopy po použití kamenných nástrojů. Hlubokou řeznou ránu našel tým na fragmentu žebra jednoho hrocha a sérii čtyř krátkých, paralelních řezů na holenní kosti druhého. Zářezy byly nalezeny i na kostech antilop.

Vzhledem k tomu, že tito výrobci kamenných nástrojů ještě po další 2 miliony let nepoužívali oheň, zřejmě maso roztloukali do struktury podobné „tataráku“, aby se jim snadněji žvýkalo.

Kdo nástroje vyráběl?

Vedle kamenných nástrojů a zvířecích kostí objevili vědci v Nayayanze také zuby, přesněji stoličky hominidů, které přinesly největší překvapení. Výroba oldovanských nástrojů byla dlouhou dobu přisuzována příslušníkům rodu Homo, spojována byla tradičně s Homo habilis a zpočátku snad také s Homo erectus.

Ovšem nalezené zuby náležely příslušníkům Parantropus robustus, jež patřili k zástupcům robustních australopitéků, kteří žili současně se zástupci rodu Homo.

Rick Potts to komentuje: „Výzkumníci dlouho předpokládali, že pouze rod Homo, ke kterému patří lidé, byl schopen vyrábět kamenné nástroje. Ale nalezení ostatků Parantropa poblíž těchto kamenných nástrojů otevírá nové, fascinující možnosti.“ Postupem času se oldovanské nástroje rozšířily po celé Africe, dokonce až do současné Gruzie a Číny, a nebyly smysluplně nahrazeny či změněny až do doby před 1,7 miliony let, kdy se poprvé objevily ruční sekery označované jako Acheulian.