Domů     Historie
Možný lék na neplodnost: Čeští vědci objevili novou ochranu spermií
Zdroj: Adobe Stock

Neplodnost je problémem moderní doby, a třebaže se dá v některých případech léčit i pouhou změnou životního stylu, jde o vzácné výjimky. Čeští vědci však nyní učinili objev, který by v budoucnu mohl pomoci neplodnost úspěšně léčit..

Jako první na světě objevili ve spermiích sulfan, známý také pod názvem sirovodík, a zjistili, že spermie si ho dokáží kromě jiného samy vyrábět. Přestože je jedovatější než cyankáli, má v rozmnožovacím procesu podle jejich zjištění důležitou úlohu. Spermii chrání a zabraňuje jejímu nevratnému poškození na cestě k vajíčku.

Neplodnost je celosvětovým problémem

Počet neplodných párů přitom každým rokem roste… Data z roku 2020 uvádí, že problémy s početím může mít až 15 % procent populace. Statistika z roku 2015 uváděla celosvětově přibližně 48,5 milionu neplodných párů.

Devět z 10 zemí s nejvyšším procentuálním výskytem neplodnosti se nacházelo v Africe. Objev, který učinil tým vědců z Biomedicínského centra Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni, by však tomuto nárůstu mohl učinit přítrž.

„Na významnou roli sulfanu v těle živočichů nahlíželi vědci dlouho s despektem právě proto, že je ve větších koncentracích prudce jedovatý. Dnes už ale není o zásadním významu tohoto plynu pro náš organismus nejmenších pochyb,“ vysvětluje vedoucí týmu Jan Nevoral. V našem těle sulfan v malém množství produkuje kromě jiného mozek nebo játra.

Nechráněné bílkoviny

Nyní se k této dvojici orgánů přidaly i spermie. Vědci objevili, že všechny spermie sirovodík obsahují, detekovat ho je ale těžké. „Obzvlášť v těch mini množstvích, ve kterých ho spermie produkuje. Naštěstí tou dobou byla na trhu sulfanová próba – speciální barvička, která se při kontaktu se sulfanem ve spermii rozsvítila.

Díky tomu jsme byli schopní sulfan ve spermiích detekovat,“ říká hlavní autorka studie Hedvika Řimnáčová.

Některé studie se vlivem sulfanu na spermie v minulosti již zabývaly, ale tým českých vědců šel dále než jejich předchůdci. „Nesmířili jsme se s pouhým ‚když přidám sulfan do média, tak se spermie víc mrskají‘. Chtěli jsme vědět proč,“ popisuje Řimnáčová.

Důvod, proč si spermie jedovatý sulfan samy vyrábí, spočívá v negativním vlivu prostředí, kterým musí projít na cestě k vajíčku. „Když si představíte spermii, všechny její části jsou tvořeny bílkovinami:

membrána, bičík, tubuly, obaly, enzymy. A vyrůstá v prostředí s málem kyslíku i všeho ostatního,“ přibližuje Řimnáčová. Po opuštění tohoto prostředí je však spermie vystavena zcela odlišným podmínkám.

Zdroj: Science Source

Chemický štít

Spermie může na cestě k vajíčku strávit v pohlavním traktu v krajním případě i několik dní. Po celou tu dobu se potýká s vlivem rozdílných pH a volnými radikály, což jsou vysoce reaktivní částice, které mohou poškodit její molekuly a spermii zahubit.

Jakmile je nějaký její protein poškozen, už neexistuje šance jej nahradit. Spermie je pak povětšinou odsouzena k záhubě.

Čeští vědci však odhalili, že sulfan pomáhá měnit vlastnosti radikálů, se kterými přijde spermie do styku, a tím ji chrání před poškozením. Síra z molekul sulfanu se váže na zranitelná místa a funguje jako jakýsi štít.

Největší podíl sirovodíku ve spermii objevili vědci v mitochondriích, které pro spermii slouží jako příslovečný motor. Právě tady se také nachází nejvíce volných radikálů a ochrana proti jejich vlivu zde musí být nejsilnější.

Zdroj: Shutterstock

Budoucí lék na neplodnost?

Sulfan ve spermiích objevili vědci nejen u lidí, stejný proces zaznamenali i v myších a kančích spermiích. Jejich objev by mohl posloužit při lepším umělém oplodňování. Umělé laboratorní prostředí totiž pro spermii představuje mnohem větší zátěž, protože je výrazně odlišné od přirozeného prostředí, kterým by procházela. Proto je výroba inseminačních dávek v současnosti poměrně náročným procesem.

„Kdybychom dokázali díky sulfanu zlepšit vitalitu spermií a prodloužit jejich životaschopnost nebo vůbec zlepšit podmínky, aby byly co nejvíc podobné těm fyziologickým, pomohlo by to spoustě odvětví,“ říká Řimnáčová.

Kromě řešení neplodnosti by přispělo i k lepšímu rozmnožování hospodářských zvířat.

Výzkum pokračuje dál

Studie českého týmu již může být použita v rámci dalších výzkumů a vést k dalším objevům týkajících se léčby neplodnosti. Po uveřejnění v červenci letošního roku byla publikována v časopise Scientific Reports, který patří mezi desítku nejcitovanějších a nejvýznamnějších vědeckých časopisů na světě.

Výzkum vlivu sulfanu na odolnost spermií pokračuje v centru i nadále, první objevy týkající se pozitivního vlivu jedovaté sloučeniny učinil tým Jana Nevorala už v roce 2014. V dalším výzkumu hodlají nyní pokračovat ve spolupráci se španělskou univerzitou Universidad de Castilla-La Mancha.

Autor: Matěj Soukup

reklama
Související články
Učenec ze Španělska, který přijel navštívit významného vědce, nechápal, co se děje. Nejdřív jej poslali za „papežem“ a nyní se dívá, jak vědecká autorita v umazaném plášti běhá s jakýmsi předmětem po chodbě. Netušil, že fyzikovi tohle pobíhání vynese Nobelovu cenu. Ředitel-neředitel, když člověk potřebuje poradit, jde za tím nejlepším. V případě ředitele fyzikálních laboratoří na univerzitě Scuola […]
Již v roce 2019 objevil tým archeologů z Velké Británie v africké Zambii zachovalou dřevěnou konstrukci. Její analýza ukázala, že je téměř půl milionu let stará a jedná se tak o nejstarší dosud nalezený důkaz konstrukčního využití dřeva. K čemu sloužila a komu? Dřevěná konstrukce byla objevena při vykopávkách na březích jedné ze zambijských řek […]
Že jsou vymýcené? To je relativní už jen s ohledem na tající věčně zmrzlou půdu, která může vydat kdejaké překvapení. Pravé neštovice navíc mají několik blízkých příbuzných a loňský poplach kolem těch opičích mohl být jen varovnou výstrahou. Datum 8. května 1980 vám asi nic neříká, přesto to byl významný den pro celé lidstvo. Oficiálně […]
V severní Francii v oblasti Pařížské pánve bylo už v roce 2000 objeveno rozsáhlé neolitické pohřebiště. Díky pokrokům v analýze dávné DNA se nyní vědcům podařilo získat genomy 94 jedinců, kteří, jak se ukazuje, spolu byli spřízněni. Jedná se tak o největší pravěký rodokmen, jaký kdy byl rekonstruován. Pohřebiště známé jako Gurgy, nacházející se v […]
Rhynchosauři, býložravci obývající Zemi před 225 až 250 miliony lety v období triasu, zřejmě na konci svého života umírali hlady. Alespoň to naznačuje výzkum provedený vědci z University of Bristol na základě vzorků nalezených v anglickém hrabství Devon. Tito prehistoričtí býložraví plazi se živili tvrdými a houževnatými rostlinami a stromy, jako jsou například kapradiny, jejichž […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz