Domů     Historie
Možný lék na neplodnost: Čeští vědci objevili novou ochranu spermií
Zdroj: Adobe Stock

Neplodnost je problémem moderní doby, a třebaže se dá v některých případech léčit i pouhou změnou životního stylu, jde o vzácné výjimky. Čeští vědci však nyní učinili objev, který by v budoucnu mohl pomoci neplodnost úspěšně léčit..

Jako první na světě objevili ve spermiích sulfan, známý také pod názvem sirovodík, a zjistili, že spermie si ho dokáží kromě jiného samy vyrábět. Přestože je jedovatější než cyankáli, má v rozmnožovacím procesu podle jejich zjištění důležitou úlohu. Spermii chrání a zabraňuje jejímu nevratnému poškození na cestě k vajíčku.

Neplodnost je celosvětovým problémem

Počet neplodných párů přitom každým rokem roste… Data z roku 2020 uvádí, že problémy s početím může mít až 15 % procent populace. Statistika z roku 2015 uváděla celosvětově přibližně 48,5 milionu neplodných párů.

reklama

Devět z 10 zemí s nejvyšším procentuálním výskytem neplodnosti se nacházelo v Africe. Objev, který učinil tým vědců z Biomedicínského centra Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni, by však tomuto nárůstu mohl učinit přítrž.

„Na významnou roli sulfanu v těle živočichů nahlíželi vědci dlouho s despektem právě proto, že je ve větších koncentracích prudce jedovatý. Dnes už ale není o zásadním významu tohoto plynu pro náš organismus nejmenších pochyb,“ vysvětluje vedoucí týmu Jan Nevoral. V našem těle sulfan v malém množství produkuje kromě jiného mozek nebo játra.

Nechráněné bílkoviny

Nyní se k této dvojici orgánů přidaly i spermie. Vědci objevili, že všechny spermie sirovodík obsahují, detekovat ho je ale těžké. „Obzvlášť v těch mini množstvích, ve kterých ho spermie produkuje. Naštěstí tou dobou byla na trhu sulfanová próba – speciální barvička, která se při kontaktu se sulfanem ve spermii rozsvítila.

reklama

Díky tomu jsme byli schopní sulfan ve spermiích detekovat,“ říká hlavní autorka studie Hedvika Řimnáčová.

Některé studie se vlivem sulfanu na spermie v minulosti již zabývaly, ale tým českých vědců šel dále než jejich předchůdci. „Nesmířili jsme se s pouhým ‚když přidám sulfan do média, tak se spermie víc mrskají‘. Chtěli jsme vědět proč,“ popisuje Řimnáčová.

Důvod, proč si spermie jedovatý sulfan samy vyrábí, spočívá v negativním vlivu prostředí, kterým musí projít na cestě k vajíčku. „Když si představíte spermii, všechny její části jsou tvořeny bílkovinami:

membrána, bičík, tubuly, obaly, enzymy. A vyrůstá v prostředí s málem kyslíku i všeho ostatního,“ přibližuje Řimnáčová. Po opuštění tohoto prostředí je však spermie vystavena zcela odlišným podmínkám.

Zdroj: Science Source

Chemický štít

Spermie může na cestě k vajíčku strávit v pohlavním traktu v krajním případě i několik dní. Po celou tu dobu se potýká s vlivem rozdílných pH a volnými radikály, což jsou vysoce reaktivní částice, které mohou poškodit její molekuly a spermii zahubit.

reklama

Jakmile je nějaký její protein poškozen, už neexistuje šance jej nahradit. Spermie je pak povětšinou odsouzena k záhubě.

Čeští vědci však odhalili, že sulfan pomáhá měnit vlastnosti radikálů, se kterými přijde spermie do styku, a tím ji chrání před poškozením. Síra z molekul sulfanu se váže na zranitelná místa a funguje jako jakýsi štít.

Největší podíl sirovodíku ve spermii objevili vědci v mitochondriích, které pro spermii slouží jako příslovečný motor. Právě tady se také nachází nejvíce volných radikálů a ochrana proti jejich vlivu zde musí být nejsilnější.

Zdroj: Shutterstock

Budoucí lék na neplodnost?

Sulfan ve spermiích objevili vědci nejen u lidí, stejný proces zaznamenali i v myších a kančích spermiích. Jejich objev by mohl posloužit při lepším umělém oplodňování. Umělé laboratorní prostředí totiž pro spermii představuje mnohem větší zátěž, protože je výrazně odlišné od přirozeného prostředí, kterým by procházela. Proto je výroba inseminačních dávek v současnosti poměrně náročným procesem.

„Kdybychom dokázali díky sulfanu zlepšit vitalitu spermií a prodloužit jejich životaschopnost nebo vůbec zlepšit podmínky, aby byly co nejvíc podobné těm fyziologickým, pomohlo by to spoustě odvětví,“ říká Řimnáčová.

Kromě řešení neplodnosti by přispělo i k lepšímu rozmnožování hospodářských zvířat.

Výzkum pokračuje dál

Studie českého týmu již může být použita v rámci dalších výzkumů a vést k dalším objevům týkajících se léčby neplodnosti. Po uveřejnění v červenci letošního roku byla publikována v časopise Scientific Reports, který patří mezi desítku nejcitovanějších a nejvýznamnějších vědeckých časopisů na světě.

Výzkum vlivu sulfanu na odolnost spermií pokračuje v centru i nadále, první objevy týkající se pozitivního vlivu jedovaté sloučeniny učinil tým Jana Nevorala už v roce 2014. V dalším výzkumu hodlají nyní pokračovat ve spolupráci se španělskou univerzitou Universidad de Castilla-La Mancha.

Autor: Matěj Soukup

reklama
Související články
Stav beztíže, kosmické záření, pozemští mikrobi i vlastní imunita – to všechno dává astronautům při pobytu v kosmu zabrat. Jenže na rozdíl od technických problémů v tomto ohledu řešení ještě není ani na obzoru. Málokdy je tak zjevné, jak důkladně jsme s prostředím na Zemi srostlí. Pro přežití ve vesmíru zdaleka nestačí zajistit kyslík. Těžkým oříškem […]
V antickém Římě žili stavitelští géniové. Jak jinak by bylo možné vysvětlit, že zatímco dnešní stavby se začnou rozpadat po pár desetiletích, ty jejich stojí dodnes. A takový římský Pantheon, starý zhruba 2000 let, dokonce stále drží rekord pro největší betonovou kopuli… Staří Římané byli mistry, co se týká stavebnictví a projektování. K jejich možná […]
Zápasy udatných gladiátorů, bojujících často o vlastní život, bavily publikum v Římské říši. Málokdo by předpokládal, že se odehrávaly i v chladné římské provincii zvané Britannia. Nyní pro to mají badatelé důkaz! Roku 1853 byla v Colchesteru, městě ležícím v jihovýchodní Anglii, asi 100 kilometrů od Londýna, v hrobě pocházejícím z římské éry nalezena hliněná […]
Zatímco celé město už ulehlo k spánku, profesor se ve své laboratoři probral k životu. Právě tma mu umožňovala pokračovat ve výzkumu. S fluorescenčními stínítky pátral kolem výbojové trubice po neviditelném záření. Podivín? Kdeže! Objevitel neocenitelného… Existence některých neviditelných paprsků, které bylo možné experimentálně dokázat, i když lidskému oku zůstávaly neviditelné, byla vědcům dobře známá už dávno před […]
Globální oteplování a s ním související změny klimatu jsou tématem dneška. Pravděpodobně však měly vliv i na zánik některých starověkých a středověkých kultur a civilizací. Nepodlehly jim však bez boje. Například v africkém Dzimbabwe dlouho vzdorovali suchu díky důmyslnému systému hospodaření s vodou… Dzimbabwe bylo nejstarším známým větším městem jižní části Afriky. Mezi 11. a […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz