Elon Musk je tak trochu Nikola Tesla naší doby. Vizionářský miliardář stojí za projekty jako elektrická automobilka Tesla, kosmická společnost SpaceX nebo platební portál Paypall. Na jeho popud vznikl v roce 2013 v kalifornské poušti i projekt, který může časem znamenat revoluci v dopravě. Proč se ale ještě „neloopuje“?.
V roce 2013 byly Elonu Muskovi (*1971) představeny plány na stavbu nové trati rychlovlaku z Los Angeles do sanfranciské zátoky. Koncept ale smetl ze stolu jako zastaralý, předražený a dávno překonaný.
Pak téhož roku na oficiálním webu své SpaceX uveřejnil vlastní řešení dopravy budoucnosti. Řešení, které je zároveň výzvou. Otevřené schéma nového způsobu cestování, kterému říká hyperloop, dal k dispozici komukoliv, kdo byl schopný dotáhnout projekt do praxe. A svět se toho chytil.
Starý sen
Princip hyperloopu je podobný jako u maglevu, tedy vysokorychlostního vlaku využívajícího k eliminaci valivého odporu magnetickou levitaci. Díky ní se vlak nepohybuje po kolejích, ale vznáší se na vzduchovém polštáři nad nimi, nadnášený magnetickým polem.
Nejrychlejší vlaky tohoto typu dokážou vyvinout rychlost přes 600 km/h. Výkon je to bezpochyby úctyhodný, ale před projektovanými možnostmi hyperloopu bledne podprůměrem.
Za půl hodiny
Pokud by se inženýrským týmům, které se do otevřené výzvy zapojily z celého světa, podařilo eliminovat všechna konstrukční úskalí, byly by kapsle hyperloopu rychlejší než dopravní letadlo. Cesta z Los Angeles do San Franciska dlouhá 560 kilometrů by trvala slabých 30 minut, a to při přetížení jen dvakrát větším než jaké má její okřídlený protějšek při vzletu.
Princip je takový, že kapsle cestuje po vzduchovém polštáři v uzavřeném potrubí s tlakem sníženým pod 100 Pascalů (asi jednu tisícinu atmosféry). Při takovém tlaku je odpor vzduchu zanedbatelný.
O napájení se přitom postarají fotovoltaické články na střeše tunelu, zatímco zrychlení a zpomalení obstarají lineární elektromotory umístěné po celé délce trati.
Kapsle rychlé jako letadla
Jenže roky plynuly a Elon Musk už myšlenku hyperloopu opustil, nyní se zaměřuje spíše na „Loop“, tedy na systém tunelů pro automobily, které by mohly vést pod americkými městy.
Pokračují ale jiní. Společnost Virgin Hyperloop podnikatele Richarda Bransona. Firma uskutečnila více než 400 testovacích jízd, všechny bez lidí, kdy kapsle dosáhla „zatím“ nejvyšší rychlosti 300 k/h.
Ale v listopadu 2020 na testovací trati v Las Vegas dokončila první jízdu i s lidmi. Tehdy se svezli manažeři firmy, technický ředitel a její spoluzakladatel Josh Giegel a ředitelka pro zážitky cestujících Sara Luchianová.
Kapsle dosáhla rychlosti jen 172 kilometrů v hodině, tedy ani ne desetiny uvažované! Virgin Hyperloop nicméně očekává, že by se v budoucnosti mohly jejich kapsle s cestujícími a nákladem pohybovat rychlostí nejméně 966 kilometrů v hodině.
Cesta mezi New Yorkem a Washingtonem by tak trvala pouhých 30 minut a byla by dvakrát rychlejší než komerčním letadlem a čtyřikrát rychlejší než vysokorychlostním vlakem. Virgin Hyperloop by ráda získala bezpečnostní certifikaci do roku 2025, komerční provoz plánuje zahájit do roku 2030.
Praha + Brno = nic
Před pár lety se svět pro hyperloop nadchnul takovým způsobem, že se plánovaly skoro na všech kontinentech. První funkční hyperloop by mohl vzniknout ve Spojených arabských emirátech. Silně se v roce 2016 skloňovalo i propojení Bratislavy a Vídně, cestovat se mělo právě letos.
Podobně padl projekt o hyperloopu, který by propojil Prahu, Brno a Bratislavu. Pokud by podobná doprava vznikla, mezi Brnem a Prahou by se cestovalo 14 minut.
