Nedávná studie Harvardovy univerzity a dalších vědeckých pracovišť došla k závěru, že spalování fosilních paliv zkracuje každý rok život osmi milionům Britů. Další vědecké práce hovoří o jiných číslech, ale v jednom se shodují: špivaný vzduch je nekompromisním zabijákem..
„Spalování fosilních paliv, jako je uhlí, benzin nebo nafta, může za smrt každého pátého člověka na celém světě,“ říká Karn Vohra z Univerzity v Birminghamu. To ve výsledku znamená, že škodliviny v ovzduší zabijí každoročně 25 000 tisíc Čechů.
Světová zdravotnická organizace WHO nyní doporučuje zpřísnění limitů emisí v ovzduší. Kdyby se začaly dodržovat, tak by se podle španělských badatelů z barcelonského Ústavu globálního zdraví (ISG) podařilo v globálním měřítku zabránit 114 000 úmrtí.
Motory v pomalu se sunoucích kolonách běží na plné obrátky a ze stovek výfuků se zatím do ovzduší uvolňuje smrtící koktejl prachových částic, oxidů dusíku, oxidu uhelnatého nebo těžkých kovů. Osobní automobilová doprava je bezesporu pohodlným prostředkem přesunu z místa na místo, ale do měst přináší i spoustu negativ.
Kromě znečištění k nim patří hluk, zpomalení nejen osobní, ale zejména veřejné dopravy nebo nekontrolovaná expanze do veřejného prostoru v podobě aut zaparkovaných na každém rohu. V neposlední řadě nejsou města nafukovací a pro automobilovou dopravu mají své kapacitní limity.
Jen v Praze má automobilová doprava na svědomí víc než čtvrtinu až polovinu veškerých prachových částic. Dalším hříšníkem jsou pak neprůmyslová spalovací zařízení, tedy například topení v domácnosti. V Brně je situace podobná, k domácím zdrojům tepla a automobilové dopravě se zde přidává ještě zemědělství. V evropském měřítku jsou hlavním zdrojem prachových částic právě automobily.
WHO výrazně zpřísnila své doporučení ohledně mezní koncentrace škodlivin ve vzduchu. U polétavého prachu a jemných částic PM2,5 klesl doporučený limit o polovinu na pět mikrogramů na metr krychlový. U oxidu dusičitého, který pochází hlavně z naftových motorů v automobilech, by maximální přípustná koncentrace v budoucnu měla být místo dřívějších 40 pouze deset mikrogramů na metr krychlový.
Evropská unie zatím povoluje koncentrace 40 mikrogramů na metr krychlový u NO2 a 25 mikrogramů na metr krychlový u částic PM2,5. WHO zpřísnění odůvodnila tím, že nové studie, provedené zdokonalenými metodami, ukazují, že dopady znečištění vzduchu na lidské zdraví jsou závažnější, než se dřív myslelo.
Východiskem doporučení byla zmíněná studie ISG, která byla provedena v devíti stovkách měst po celé Evropě. Zpřísnění limitů by mělo pozitivní vliv na zdraví obyvatel zejména velkých aglomerací, jako je Paříž, Milán nebo Atény.
Ovšem zpřísnění limitů by přineslo své žádoucí výsledky i v českých zemích. V České republice by nové omezení koncentrace NO2 mělo největší dopad v Praze, kde by zpřísnění limitu zvýšilo počet úmrtí, kterým se dalo vyhnout, ze dvou na 425. V Brně by to pak bylo z nuly na 97. U jemných částic PM2,5 by se potenciální pokles úmrtí zvýšil ze 419 na 808 v Praze a z 270 na 367 v Ostravě.
Emise z automobilové dopravy jsou nevypočitatelné a tak trochu zákeřné. Ale jak ukázala měření expertů z ČVUT, v první řadě cílí na samotné řidiče. Posádka vozu dýchá dvakrát špinavější vzduch než lidé, kteří raději při cestě stejnou trasou využijí městskou hromadnou dopravu nebo své nohy.
Kabina automobilu tedy řidiče nijak výjimečně nechrání. Výzkumníci ze svých dat zjistili, že zásadním faktorem je zde vzdálenost od výfuků aut. A řidič, který stojí v koloně nebo třeba jen chvíli na červené, jej má skutečně pod nosem.
V ulicích, které sice nejsou příliš vzdáleny od hlavních tahů, ale jsou klidnější, koncentrace škodlivin prudce klesají.
S prachovými částicemi je to však přece jen složitější. Pokud člověk bydlí i třeba sto metrů od silnice, kde projedou každodenně tisícovky automobilů, koncentrace těchto částic zvyšují jak riziko onemocnění dýchacích cest, tak infarktu.
Navíc ty nejjemnější prachové částice se dostávají až do krevního řečiště, kde se na ně snadno navážou karcinogenní látky.
FOTO: Geotab, Pinterest
