Domů     Historie
Obvod Země spočítal řecký polyhistor už před 2 300 lety
Zdroj: Public Domain

Nedisponoval moderními přístroji, jako my dnes, přesto byl antický polyhistor Eratosthenés z Kyrény schopen s pozoruhodnou přesností stanovit obvod Země. Jak se mu to podařilo?

Když bylo největšímu geografovi starověkého Řecka asi 30 let, pracoval jako knihovník ve slavné Alexandrijské knihovně. V tamních knihách se dočetl o studně ve městě Syene, dnešním Asuánu, kde v poledne každého letního slunovratu, tedy 20. června, svítilo slunce přímo do studny a osvětlovalo vodu na dně, aniž by vrhalo stín na stěny studny.

Tehdy se Eratosthenés, který byl zdatným matematikem, astronomem i filozofem, zamyslel nad tím, zda by tyč, zapíchnutá ve stejný okamžik v Alexandrii, vrhala stín, nebo ne.

Ukázalo se, že ano, čímž se mu podařilo dokázat, že je povrch Země zakřivený jako koule. Toto zakřivení způsobilo, že na tyč sluneční paprsky nedopadaly kolmo, ačkoliv trčela přímo do vzduchu. Proto vrhla na zemi malý stín.

Eratosthenés znal délku tyče i jí vrhaného stínu, znal tedy délky dvou stran pravoúhlého trojúhelníku. Byl tak schopen určit úhel na vrcholu tyče, svíraný mezi slunečními paprsky a tyčí samotnou, měl 7,2°.

Aby mohl zjistit obvod Země, potřeboval změřit vzdálenost mezi Alexandrií a Asuánem. K tomu využil služeb zeměměřičů.

Zdroj: Wiki Commons

Obvod měří 40 000 kilometrů

Ti zjistili, že vzdálenost odpovídá 800 kilometrům. Eratosthenés považoval Zemi za dokonalou kouli, i když my dnes víme, že jí není, kterou v mysli rozpůlil. Po obvodu řezu dostal kruh, který má 360° a jeho obvod se dá rozdělit na libovolný počet stejně dlouhých částí.

Věděl, že 7,2 °odpovídá 800 km. Vydělil tedy 360 stupňů 7,2 °a následně vynásobil vzdáleností mezi Alexandrií a Asuánem. Změřil tak, že obvod Země měří 40 000 km. Byl neuvěřitelně blízko.

Své znalosti využil k revoluci v kartografii, proto je přezdíván otcem moderní kartografie. Mapu tehdy známého světa zakreslil s rovnoběžkami a poledníky, díky čemuž bylo možné odhadnout skutečné vzdálenosti mezi objekty.

Zároveň je autorem tak zvaného Eratosthenova síta, což je algoritmus pro nalezení všech prvočísel menších, než je zadaná horní mez. Tento princip je dodnes základem asymetrického šifrování, bez kterého by nefungovaly elektronické podpisy ani šifrování na internetu. Po Eratosthenovi je pojmenován rovněž kráter na Měsíci.

Více se dočtete v časopise 21. století číslo 2/2023, které vyšlo 16. ledna 2023.

Štítky:
Související články
Ačkoliv měli dosti zjednodušenou představu o lidské anatomii a při léčbě spoléhali i na nadpřirozené síly a magii, jejich lékařství bylo značně pokročilé. Informace o tom, jak léčili nemocné, lze čerpat ze 13 zachovaných lékařských papyrů. Nejnovější nález svědčí o tom, že se dokonce snažili léčit i rakovinu mozku. Egypťané léčili pomocí nejrůznějších pilulek, sirupů […]
Tradiční Olomoucké tvarůžky slaví významné jubileum. V roce 1924 se v loštické tvarůžkárně roztočil první formovací stroj a odstartoval revoluci ve výrobě jediného původního českého sýra. Formovací stroj dokázal vyrobit neuvěřitelných 10 000 tvarůžků za hodinu a umožnil tak tvarůžkovou pochoutku dostat k mnohem většímu množství zákazníků. Historie výroby tvarůžků sahá až do 16.  století, […]
Tajemný úsměv Mona Lisy nedá odborníkům spát už mnoho let. Snažili se proto zjistit, kdo stál předlohou slavného díla italského renesančního umělce. Zatímco na tuto otázku již zřejmě odpověď nalezli, další tajemství světoznámého díla dosud odhaleno nebylo. Jaká krajina je na obraze zachycena? Americká geoložka Ann Pizzorussoová tvrdí, že zná odpověď. Snah o spojení krajiny […]
Geny zděděné od denisovanů, vyhynulých příslušníků rodu Homo, pomáhají obyvatelům Papuy-Nové Guineje bojovat s infekcemi v nížinách i žít ve vysokých nadmořských výškách. První kosterní pozůstatky denisovanů byly objeveny v roce 2008 v Denisově jeskyni na Altaji v Rusku, podle tohoto místa nálezu jsou pojmenovaní. Stáří tamních kosterních pozůstatků bylo odhadnuto na 41 000 let. […]
Ve středověku byla lepra neboli malomocenství obávanou nemocí, do Evropy byla zavlečena v době křižáckých válek. Dlouho na ni neexistoval lék, nemocní proto byli shromažďování v leprosáriích, aby se zabránilo šíření nemoci. Nejnovější výzkum ukazuje, že lepru, která byla považována za výhradně lidskou nemoc, ve středověku zřejmě pomáhaly šířit veverky! Lepra je infekční onemocnění, které […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz