Domů     Historie
Co vedlo u předchůdců člověka ke ztrátě srsti? A jak to ovlivňuje plešatost?
Zdroj: Pixabay

Většina savců disponuje srstí, která zvířata zahřívá, případně jim jinak pomáhá přežít v pro ně přirozeném prostředí. Proč však člověk, spolu s několika dalšími savci, v průběhu svého vývoje o ochlupení přišel?.

Struktura a barva srsti se u různých savců liší. Zatímco chlupy pokrývající tělo angorské kočky či králíka jsou jemné a příjemné na omak, štětiny divočáka jsou drsné a ostré. Stejně tak existují i různé typy „bezsrstosti“.

Lidem zůstaly na hlavě vlasy a několik menších ostrůvků chlupů, ale většinu našich těl srst nepokrývá. Oproti tomu mají sloni srst na celém těle, ale velmi řídkou, prasata zase téměř průsvitnou, mroži disponují jen svým majestátným knírem a delfíni jsou holí zcela.

Chybějící srst může pro své majitele představovat výhodu, sloni se například v horku díky absenci hustých mamutích chlupů lépe ochlazují, mrožům a delfínům se zase lépe plave ve vodě. Jaké výhody ale poskytla ztráta ochlupení člověku?

Na to hledalo odpověď hned několik teorií. Obecně přijímanou je ta, že když naši předkové žijící v Africe přešli z chladných a stinných lesů do teplejších savan, nepotřebovali již takovou ochranu před chladem, a naopak ztráta srsti je chránila před přehřátím v horku. Proč však o srst nepřišli i paviáni obývající stejné prostředí?

Za nepřítomnost srsti mohou geny

Další teorie, známá jako teorie vodní opice, předpokládala, že se většina savců, kteří o své ochlupení přišli, pohybovala delší dobu ve vodě, tedy v moři, sladké vodě či bažinách. Tato hypotéza již nicméně byla vyvrácena.

A tak vědci obrátili svoji pozornost ke genům. Genetici z univerzit v Utahu a Pittsburghu zjistili, že lidé disponují geny pro plné osrstění, nicméně evoluce je vyřadila z provozu. K něčemu podobnému došlo i u předků nosorožců, rypošů lysých, delfínů a dalších bezsrstých savců. Důsledkem deaktivace stejného souboru genů bylo u všech holé tělo.

Zdroj: Pixabay

Šlo především o geny kódující keratin, stavební bílkovinu, která je základní složku vlasů, chlupů a nehtů, ale i další prvky. Klíčovou roli sehrály rovněž tak zvané regulační oblasti genomu. Ty nekódují struktury přímo vytvářející chlupy, ale tento proces nepřímo ovlivňují, neboť řídí, kdy a kde se určité geny zapnou a kolik bílkovin se podle nich vytvoří.

Při výzkumu se vědci zaměřili u zvířat, která o srst v průběhu vývoje přišla, na geny, jež se u nich vyvíjely rychleji než jejich protějšky u chlupatých zvířat.

Naděje pro plešaté

„Když jsou zvířata pod evolučním tlakem, aby ztrácela srst, geny kódující srst se stávají méně důležitými,“ vysvětlují své počínání vědci. A dodávají: „Proto zrychlují tempo genetických změn, které jsou povoleny přírodním výběrem.

Některé genetické změny mohou být zodpovědné za ztrátu ochlupení. Jiné by mohly být způsobené vedlejšími důsledky toho, když vlasy přestanou růst.“ V rámci svého výzkumu prozkoumali před 19 000 genů a 340 000 regulačních oblastí, které se dochovaly u desítek analyzovaných druhů savců.

Díky tomu se jim podařilo objevit dosud neznámé vlasové geny, což naznačuje, že je jejich přístup správný. Tyto geny by přitom mohly stát i za tím, zda dnešní člověk má či nemá vlasy. Další zkoumání by tak mohla vést k novým objevům, jak znovu obnovit vlasový porost u jedinců se sklonem k plešatění, případně s alopecií (jde o neinfekční onemocnění způsobující vypadávání vlasů a ochlupení) či u pacientů po chemoterapii.

reklama
Související články
Při výkopových pracích objevili pracovníci plynárenské společnosti v hlavním městě Peru Limě hned osm mumií, které pocházejí z doby před vznikem Incké říše, jež je pokládána za největší indiánskou říši amerického kontinentu. Patrně patřily ke kultuře zvané Ichma. Mezi mumiemi byli dva dospělí a šest dětí, podle archeologů se zřejmě v místě nálezu dříve rozprostíral […]
Učenec ze Španělska, který přijel navštívit významného vědce, nechápal, co se děje. Nejdřív jej poslali za „papežem“ a nyní se dívá, jak vědecká autorita v umazaném plášti běhá s jakýmsi předmětem po chodbě. Netušil, že fyzikovi tohle pobíhání vynese Nobelovu cenu. Ředitel-neředitel, když člověk potřebuje poradit, jde za tím nejlepším. V případě ředitele fyzikálních laboratoří na univerzitě Scuola […]
Již v roce 2019 objevil tým archeologů z Velké Británie v africké Zambii zachovalou dřevěnou konstrukci. Její analýza ukázala, že je téměř půl milionu let stará a jedná se tak o nejstarší dosud nalezený důkaz konstrukčního využití dřeva. K čemu sloužila a komu? Dřevěná konstrukce byla objevena při vykopávkách na březích jedné ze zambijských řek […]
Že jsou vymýcené? To je relativní už jen s ohledem na tající věčně zmrzlou půdu, která může vydat kdejaké překvapení. Pravé neštovice navíc mají několik blízkých příbuzných a loňský poplach kolem těch opičích mohl být jen varovnou výstrahou. Datum 8. května 1980 vám asi nic neříká, přesto to byl významný den pro celé lidstvo. Oficiálně […]
V severní Francii v oblasti Pařížské pánve bylo už v roce 2000 objeveno rozsáhlé neolitické pohřebiště. Díky pokrokům v analýze dávné DNA se nyní vědcům podařilo získat genomy 94 jedinců, kteří, jak se ukazuje, spolu byli spřízněni. Jedná se tak o největší pravěký rodokmen, jaký kdy byl rekonstruován. Pohřebiště známé jako Gurgy, nacházející se v […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz