Domů     Objevy
Největší vynálezy 21. století
Zdroj: Pixabay

Novodobé dějiny jsou jako kniha, k níž se lidstvo v touze po poznání neustále vrací. Kniha, do které se tučně zapíší jen ti nejlepší. Nyní člověk začal psát kapitolu novou, zcela odlišnou, v níž se rozhodl digitalizovat, modernizovat a hledět vstříc autonomní budoucnosti….

Zatímco s příchodem 19. století se svět zahalil do hustého oblaku páry, o století později dostal konečně modernější ráz v podobě první barevné televize nebo informačních vzruchů proudících v inovativních internetových kabelech.

Současnost se rozhodla ladit detaily a přesunout se do doby minimalismu. Které z vynálezů uplynulých 21 let si vysloužily označení přelomové?

Den „G“

Co: Lidský genom

Kdy: 2000

Již od počátku objevení struktury šroubovice DNA, k němuž došlo roku 1962, měl James Watson (*1928) v plánu zmapovat celé genetické schéma všech lidských druhů. Jeho touha byla však vyslyšena až 26. června 2000, kdy americký prezident Bill Cliton (*1946) společně s britským premiérem Tony Blairem (*1953) ohlásili objev „nejdůležitější a nejpodivuhodnější mapy, jakou kdy lidstvo vytvořilo“.

reklama

Právě tehdy totiž v Genome Research Institute dokončili „hrubý náčrt“, jež zahrnoval asi 97 % ze zhruba 3 miliard základních chemických párů, shromážděných do přibližně 20 000 genů nashromážděných do 24 chromozomů v každé buňce.

Úplný genom se podařilo publikovat o tři roky později. Přímé náklady na přečtení vůbec prvního lidského genomu byly vyčísleny na 300 milionů dolarů. Projekt, pod který výzkum spadal vyšel na tři miliardy dolarů.

Zdroj: Pixabay

Vesmírný domeček

Co: ISS

Kdy: 2000

Má pověst největšího projektu lidstva, jehož stavba vyšla na rekordních 160 milionů dolarů. Dnes je nenahraditelným „třetím okem“, díky kterému může člověk bezpečně a se vším komfortem pobývat ve vesmíru.

reklama

Zatímco plán na výstavbu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) představil americký prezident Ronald Reagan (1911–2004) již roku 1984, samotné práce, pod které se podepsali zástupci velmocí mezivládní dohody, však započala až roku 1995. O tři roky později se podařilo do vesmíru vynést první „dílek“ – 19tunový modul Zarja.

To, co začalo jako garsonka, se během 21 let rozrostlo ve vesmírný palác o váze 420 tun, šířce 108 metrů, délkou 73 metrů a výškou 20 metrů.

ISS se nachází ve výšce cca 400 kilometrů a pohybuje se průměrnou rychlostí 27 720 km/h. Naši planetu oběhne zhruba za 92 minut – v roce 2017 se jednalo o její jubilejní stotisící let.

Zdroj: Wikimedia Commons

Ve snovém světě

Co: Virtuální realita

Kdy: 2000

Touha vytvořit realitu, do níž se můžeme uchýlit a uniknout tak všednímu stereotypu je jakousi hudbou nového milénia. Zatímco v minulosti lidé používali k podobným účelům stereoskop, v počátkem nového milénia začaly vznikat specializované brýle, které svým majitelům umožnily ocitnout se ve zcela jiném světě – světě podle vlastních představ.

reklama

V současnosti nachází virtuální realita široké uplatnění zejména v medicíně. Simulované prostředí může pomoci například při řešení fóbií, ať už se jedná o klaustrofobii či strach z pavouků či posttraumatickou stresovou poruchu. Odborníci upozorňují i na možnost využití při praktickém operačním výcviku.

Zdroj: Unsplash, Julien Tromeur

K jádru problému

Co: Kapslová endoskopie

Kdy: 2001

Diagnostická metoda, jejíž základy byly položeny již v 90. letech minulého století, byla do praxe uvedena s počátkem nového milénia. Spolknutí jedné malé kapsle zajistilo pacientům bezbolestnou a velice pohodlnou možnost vyšetření tlustého střeva.

Zázrak přitom sestává z miniaturní kamery obsahující čočku, diodu, snímač a baterii, jejíž životnost se pohybuje kolem osmi hodin. „Kapsle po spolknutí monitoruje prostředí tenkého střeva, vysílá bezdrátově obrazy.

Snímá dvě fotografie za sekundu, takže v reálu to pak působí jako filmový záznam,“ uvedl MUDr. Evžen Machytka.

Funkční náhrada

Co: Robotické exoskeletony

Kdy: 2003

Zatímco na předchůdcích dnešních exoskeletonů vědci usilovně pracují již od 60. let 20. století, teprve roku 2003 byl odborníky z Kalifornské univerzity sestrojen první model, který nemocným dokázal znovu navrátit ztracenou sílu.

Od té chvíle poptávka po robotických pomocnících neustále stoupá – zejména v rehabilitačních zařízeních. Exoskeletony umožňují ochrnutým jedincům navrátit se zpět do života, zároveň nachází uplatnění i v továrnách.

K tomuto účelu jej využila automobilka Ford, kde exoskeletonové vesty pomáhají pracovníkům se snížením zátěže při montování.

Zdroj: Wikimedia Commons

Tabák zdravější

Co: E-cigareta

Kdy: 2003

O „zdravější“ náhražce cigaret uvažovaly chytré mozky již v minulém století. Teprve roku 2003 se podařilo sny proměnit ve skutečnost, když čínský lékárník Hon Lik (*1951) přišel s nápadem na zahřívací tělísko, jež by pomáhalo s odpařováním liquidu z propylen glykolu, ve kterém byl rozpuštěn nikotin.

Stál také za zrodem vyměnitelných zásobníků, sloužících jako náústek. Ačkoli se ve své době jednalo o oblíbenou náhražku, o tři roky později si veškerou pozornost získal přístroj „cartomizér“. Jednalo se o první zařízení, navíc s britským rodokmenem a záštitou společnosti XL Distributors, v němž byla žhavící spirálka umístěna přímo v nádobce na liquid.

Zdroj: Pixabay

Éra sociální

Co: Facebook

Kdy: 2004

K jednomu z největších objevů novodobé internetové historie došlo na jedné vysokoškolské koleji na Harvardu. I když měla sociální síť nenápadného Marka Zuckerberga (*1984) původně sdružovat pouze studenty, základy Facebooku byly položeny.

Nové médium se stalo jakousi předzvěstí moderního způsobu života, jež nám v současné chvíli umožňuje nejen přes sociální sítě pracovat, ale rovněž vyhledávat zprávy či komunikovat s lidmi napříč celým světem.

Ne nadarmo má nejznámější sociální síť k letošnímu roku každý měsíc 2.89 miliardy aktivních uživatelů.

Zdroj: Unsplash, Alexander Shatov

Nový druh?

Co: Objev kostry

Kdy: 2004

Až do 28. října 2004 svět žil v domnění, že jediným představitelem rodiny Homo je Homo sapiens. Paleontologům Peteru Brownovi (*1954) a Mikeovi Morwoodovi (1950–2013) se podařilo historii poupravit.

Na indickém ostrově Flores totiž učinili objev drobné kostry třicetileté ženy, která měřila pouhý metr, spolu s čelistí a dalšími kostmi z více těl. Následné radiokarbonové datování určilo stáří od 94 tisíc po 55 000 let.

Podle místa nálezu obdrželi název Homo floresiensis. Velikost jejich mozkovny je odhadována na 380 cm3, tedy zhruba třetina lebky moderního člověka. Někteří odborníci však se stanovením nového druhu dlouze váhali.

Podle indonéského paleontologa Teuku Jacoba se totiž mohlo jednat o postižené či nemocí sužované jedince, což by osvětlilo jejich malý vzrůst.

Nakousnuté jablko

Co: První iPhone

Kdy: 2007

Steve Jobs (1955–2011) byl nejen technologickým králem, ale také vizionářem a „otcem“ vůbec prvního telefonu iPhone, který na dlouhá léta zamotal konkurenci hlavu. Nakousnutý přístroj byl totiž unikátním mixem mobilního telefonu, hudebního přehrávače a přenosného počítače.

Základní a převratnou myšlenkou bylo ovládání pomocí velkého dotykového displeje, k jehož fungování není třeba pomocná tužka či nadměrný tlak. Základní verze se 4GB pamětí vyšla na 14 000 korun, později byla nahrazena 16GB verzí, dokud o rok později nebyl prodej oficiálně ukončen.

Zdroj: Pixabay

Virtuální měna

Co: Bitcoin

Kdy: 2009

V období, kdy se svět snažil znovu postavit finančně na nohy, byly položeny první základy lepšího a efektivnějšího „elektronického hotovostního systému“. Systému, pro který se vžil název bitcoin. Za nespornou výhodu byla označena možnost provádět transakce bez zvědavých pohledů „Velkého bratra“ a digitální podpisy – veškeré transakce je totiž možné dohledat ve veřejné knize.

Zdroj: Pixabay

Předměty na přání…

Co: První komerční 3D tiskárna

Kdy: 2009

Ačkoli počátek 3D je pevně spjatý s 80. lety minulého století, první komerční přístroj spatřil světlo světa až devět let po začátku nového milénia. Jednalo se o model BfBRapMan 3D, následovaný tiskárnou od společnosti MakerBot.

Ta fungovala na principu souborové knihovny Thingiverse, jež umožňovala zájemcům nejen stahovat, ale rovněž i ukládat zvolené 3D modely k vytištění. Modlou budoucnosti by se podle předpovědí měla stát dostupnost speciálních tiskáren i na běžné úrovni.

Zároveň bude možné kromě hraček nebo pomůcek do domácnosti tisknout též užitné materiály.

Zdroj: Pixabay

Přesný střih

Co: CRISPR-Cas9

Kdy: 2012

V roce začínajícím a končícím dvojkou měl podle předpovědi mayských šamanů skončit svět. Namísto katastrofy se vědcům podařil dlouho vyhlížený objev, známý jako CRISPR. Ten s pomocí krátkého řetězce „naváděcí“ ribonukleové kyseliny dokáže vyhledat určité místo v dědičné informaci a jednoduše jej „vystřihnout“.

Podle odborníků je díky této inovativní metodě možné brzdit geny či vyměnit poškozený gen za zdravý. Navíc nabízí širokou škálu využití, ať už v oblasti genového inženýrství či potenciálních nových metod související s léčbou nádorových onemocnění.

Revoluční pomoc

Co: Protetická sítnice

Kdy: 2013

Jmenuje se Mark Humayun a roku 2005 je nominován do Národní akademie vynálezců, což patří k nejvyšším vědeckým oceněním. Do historie se zapíše jako vynálezce protetické sítnice, jíž Úřad pro kontrolu léčiv a potravin (FDA) schválil roku 2013. Úkolem jeho revolučního objevu známého jako Argus II je poskytnout elektrickou stimulaci sítnice, která následně vyvolá u nevidomých jedinců zrakový vjem.

Vhodný je především pro pacienty s pokročilým nebo terminálním stádiem pigmentové degenerace. Jednotlivé části zařízení se do oka vpraví pomocí chirurgického zákroku, komunikace s externími částmi probíhá bezdrátově.

Umělý pomocník

Co: Umělá slinivka

Kdy: 2020

Novou nadějí na příjemnější život přinesla v loňském roce pacientům trpícím diabetem 1.typu „umělá slinivka“, na níž odborníci z University of Cambridge pracovali 13 let. Ať už ve variantě podkožní jehly nebo mikrokapsle dokáže novinka vyhodnocovat hladinu glukózy a zároveň nemocnému podávat inzulin.

Pohodlné ovládání zajišťuje mobilní aplikace CamAPS FX, za jejímž vývojem stojí společnost Beta-O2 Technologies. V obecném měřítku pumpa Dana RS obsahuje živé pankreatické buňky a kyslíkový tank, jehož cílem je udržet buňky naživu.

Neomezená rychlost

Co: 5G síť

Kdy: 2021

S jejím jménem je spojována futuristická, ale především autonomní budoucnost. 5G síť, jež se od roku 2019 postupně šíří světem, slibuje vysokou přenosovou rychlost, fascinující kapacitu, ale co víc… ohromující úsporu času odezvy oproti své předchůdkyni 4G LTE. Podle vizí budoucnosti by měla přispět ke zlepšení kvality poskytovaných služeb nejen pro chytré telefony, ale rovněž pro herní konzole a digitální vzdělávání.

Poskytne totiž lepší konektivitu pro více osob najednou. Důležitou se stane také pro průmysl a dopravu a podnítí vznik soběstačných chytrých měst.

Zdroj: Pixabay

reklama
Související články
V úterý 7. února 2023 publikoval americký úřad NASA jako prestižní Astronomický snímek dne fotografii s názvem „A Comet and Two Dippers“ (Kometa a dva vozy), jehož autorem je Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě. Snímek vznikl 26. ledna 2023 ve Vysokých Tatrách, kam se autor snímku vydal za jasným počasím nad hladinu inverze […]
Pátrání po ztraceném miniaturním zdroji radioaktivního césia 137 dokázalo v uplynulých dnech vytížit úřady a záchranné složky v západní Austrálii. Zdroj nebezpečného beta a gama záření se po intenzivním nasazení záchranářů a hasičů a speciálních přístrojů nakonec našel, ale alarmující incident bude i nadále vzbuzovat řadu otázek. Na vývoji řešení, které by pomohlo záchranářům v […]
Pomocí malé skřínky byl schopen manévrovat modelem lodičky, a to bez jakéhokoliv viditelného spojení. Vědecké kouzlo, které Nikola Tesla předvedl v Madison Square Garden vyvolalo senzaci. Jeho bezdrátové ambice ale byly mnohem větší. Nadšený profesor představoval druhákům pokrokový přístroj. Grammovo dynamo, které si nechal na Polytechnickou školu ve Štýrském Hradci v Rakousku přivézt až z Paříže, bylo vybaveno […]
Jeden je od naší domovské planety vzdálený zhruba 630 milionů kilometrů, ten druhý dvakrát tolik… Přesto představují světy, které by se dali kolonizovat. NASA hodlá prozkoumat potenciál dvou vzdálených měsíců dvou plynných obrů: Europy a Titanu. Prvním kandidátem v dlouhé „výzkumné šňůře“ se stane druhý nejbližší Jupiterův měsíc, Europa. Právě pod jeho ledovou krustou se […]
Biologická rozmanitost na celém světě dramatický klesá a mnoha druhům hrozí vyhynutí. Která společenstva přežijí? Ta, kde je velké množství rozmanitých druhů, nebo ta, kde jeden druh převládne? A vydrží déle druh, v němž jsou všichni jedinci stejní, nebo v němž se naopak odlišují? „Abychom vymírání druhů mohli zabránit, musíme tyto souvislosti znát,“ říká Jan […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz