Domů     Historie
Pralidé před 10 000 lety: Proč nepotřebovali ochranu před sluncem a UV zářením?
Jan Zelenka 6.1.2023
ilustrace: UCR.edu

Sluneční paprsky potřebují k životu rostliny i člověk. Kromě jiného jsou zásadní pro dostatečné množství vitamínu D v lidském organismu a mají  vliv také na naši psychickou pohodu. Proto se tolik těšíme na léto s dlouhými dny, na koupání a opalování. Ale má to háček..

Pokud si nenaneseme kvalitní opalovací krém nebo zůstaneme na slunci příliš dlouho, dočkáme se následků v podobě spálené pokožky. Naši předkové to v tomto ohledu měli mnohem jednodušší. Jejich kůže a slunce spolu po dlouhou dobu měli naprosto idylický vztah.

Barva podle místa života

Homo sapiens trávil většinu svého života venku. A tak barva kůže pravěkých lidí odpovídala úrovni ultrafialového (UV) záření v prostředí, kde žili. Ti, kteří byli tehdy denně vystaveni silnému UV záření, například v oblastech okolo rovníku, měli pokožku s velkým množstvím pigmentu s převážně hnědočernou barvou.

Lidé, žijící v prostředí s méně intenzivním slunečním zářením, nebo tam, kde množství UV záření podléhá sezónním změnám, měli světlejší pleť s omezenými schopnostmi produkovat ochranný pigment. Ta se přizpůsobuje změnám množství slunečního svitu během roku a vytváří více melaninu v létě, zatímco na podzim a v zimě ztrácí silnější pigmentaci.

ilustrace: JWA.org

Velká změna

Dokonce i pro lidi s tímto typem pokožky byly tenkrát bolestivé spáleniny od slunce mimořádně vzácné díky změnám pigmentace kůže  v závislosti na množství slunečního záření v různých ročních obdobích.

Tak se ostatně chová i dnes kůže lidí, kteří žijí tradičním způsobem s častým pobytem venku.

Všechno se změnilo před zhruba 10 000 lety. Tehdy se lidé začínali usazovat a žít v trvalých osadách. Už okolo roku 6000 před naším letopočtem trávili mnohem více času uvnitř staveb než venku a mnozí se začínali chránit před slunečními paprsky, pokud vyrazili ven.

Zhruba o 3 000 let později už měli k dispozici širokou paletu ochranných prostředků. Ty první byly vyhrazeny pro šlechtu, jako například slunečníky starověkého Egypta a Číny, ale zvolna se začaly vyrábět a používat ve větší míře.

Na některých místech si dokonce naši předkové vyráběli rané verze ochranných krémů v podobě past z minerálů a rostlinných látek.

ilustrace: UCR.edu

Zdravé opálení? Kdepak

Důležitým výsledkem těchto snah byla světlejší pleť těch lidí, kteří nemuseli pracovat venku na slunci a byli tak považováni za privilegované. „Farmářské“ opálení nebylo žádoucí. Pokožka s tmavším odstínem od slunce byla totiž daní za práci pod širým nebem a spojována se životem obyčejných lidí.

A protože se v dalších staletích lidé stále rychleji pohybovali na delší vzdálenosti a trávili více času v budovách, jejich kůže se nestačila tak rychle přizpůsobit místu života a životnímu stylu.

Dnes proto nejsme tak dobře chráněni jako dávní lidé. Dokonce i jedinci s přirozeně tmavě pigmentovanou pokožkou jsou náchylní k jejímu poškození následkem slunečního záření, zejména poté, co trávili dlouhý čas v uzavřených prostorách.

Opálení z dovolené, tedy efekt náhlého intenzivního vystavení těla UV záření, je sice považováno za zdravé nebo atraktivní, signalizuje však poškození pokožky, které se o mnoho let později může projevit jejím předčasným stárnutím nebo rakovinou kůže.

Kateřina M. Košutová

Související články
Tajemný úsměv Mona Lisy nedá odborníkům spát už mnoho let. Snažili se proto zjistit, kdo stál předlohou slavného díla italského renesančního umělce. Zatímco na tuto otázku již zřejmě odpověď nalezli, další tajemství světoznámého díla dosud odhaleno nebylo. Jaká krajina je na obraze zachycena? Americká geoložka Ann Pizzorussoová tvrdí, že zná odpověď. Snah o spojení krajiny […]
Geny zděděné od denisovanů, vyhynulých příslušníků rodu Homo, pomáhají obyvatelům Papuy-Nové Guineje bojovat s infekcemi v nížinách i žít ve vysokých nadmořských výškách. První kosterní pozůstatky denisovanů byly objeveny v roce 2008 v Denisově jeskyni na Altaji v Rusku, podle tohoto místa nálezu jsou pojmenovaní. Stáří tamních kosterních pozůstatků bylo odhadnuto na 41 000 let. […]
Ve středověku byla lepra neboli malomocenství obávanou nemocí, do Evropy byla zavlečena v době křižáckých válek. Dlouho na ni neexistoval lék, nemocní proto byli shromažďování v leprosáriích, aby se zabránilo šíření nemoci. Nejnovější výzkum ukazuje, že lepru, která byla považována za výhradně lidskou nemoc, ve středověku zřejmě pomáhaly šířit veverky! Lepra je infekční onemocnění, které […]
Pražské Metro slaví 50 let a jako oslavu přinášíme vzpomínky pamětníků a dokumentů z firemních archivů – přehlídku zapomenutých příběhů. Zaměstnanci Metrostavu vybudovali traťové tunely na všech třech trasách pražského metra a celkem 49 stanic, z toho 33 hloubených a 16 ražených. V roce 2018 bylo pražské metro zařazeno mezi 100 nejlepších děl v anketě […]
Těžké dělostřelectvo a kulomety způsobují zranění dosud nevídaná. Šrapnely odtrhávají kusy tváře. Jedovaté plyny poškozují tkáně. I „obyčejný“ požár nadělá pořádnou paseku… Zdá se, že osudem znetvořených vojáků je dožít v ústraní a zahalení. Pak ale přichází lékař, který jim navrátí naději. Objev anestezie, sepse a dezinfekce v 19. století spustily skutečný rozvoj v oblasti plastické chirurgie. Tohle […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz