Domů     Objevy
Muzika je živá voda pro mozek
Jan Zelenka
od Jan Zelenka 6.1.2023
foto: repro

Díky muzice je mozek schopen kousků, na které by si jinak netroufal. Třeba zkrotit výboje v mozku epileptika nebo zanechat část nedotčené paměti při Alzheimeru. Jistou dobu se věřilo, že dokonce umí zvýšit inteligenci….

To bylo tak: Americká neuroložka Frances Rauscherová, která byla současně zanícenou hobby klavíristkou, se rozhodla, že vyzkouší, zda má poslech hudby vliv na duševní schopnosti. Vybrala svou oblíbenou Mozartovu sonátu pro dva klavíry s pořadovým číslem KV 448. Je to skladba příjemná i uchu nezvyklému poslouchat vážnou muziku, veselá a rokokově rozverná, ostatně Mozart, který byl stejně hravé nátury, ji napsal ve svých 25 letech.

Pro experiment sehnala 36 studentů a nechala je pracovat na skládankách z papíru a hledat východy z labyrintů. Jednou při poslechu Mozartovy sonáty, podruhé za doprovodu slovních instrukcí, potřetí v tichu.

reklama

Studenti se činili, všichni prošli všemi třemi zvukovými kulisami a Frances Rauscherová získala srovnání, z nějž byla nadšená. Mozart studentům pomohl ke znatelně lepším výsledkům. A tak z experimentu vznikl článek, který v roce 1993 vyšel v prestižním časopise Nature.

foto: archiv

Mozartův efekt

A pak to teprve začalo. Studie si nejprve všimly časopisy zaměřené na popularizaci vědy a vytáhly ji jako zajímavost, přičemž ji patřičně zjednodušily. Tak ji zaznamenali redaktoři odborných rubrik běžného tisku, zajásali a znovu si zprávu po svém upravili.

reklama

Od nich si ji půjčil bulvár, kde už vybuchla jako bomba. Za pár měsíců už věděla půlka světa, že Mozart zvyšuje IQ. Opakovaným zjednodušením výsledků totiž vypadly zdánlivě podružné detaily a výsledek experimentu se stal hitem pod názvem Mozartův efekt.

Měl působit na děti a jeho komerční úspěch byl obrovský. Miliony rodičů nakoupily CD s nahrávkou sonáty, aby svým potomků zvýšili šance na životní úspěch. Podle Wikipedie dokonce chtěl americký stát Georgia do rozpočtu přidat položku na CD s klasickou muzikou pro každé dítě.

Tento povyk se přenesl také zpět do vědeckého prostředí, kde se následujících desetiletí snažily mnohé týmy Mozartův efekt potvrdit nebo vyvrátit. Jenže to už probíhalo bez zájmu veřejnosti, a tak se už do obecného povědomí nedostaly ani ty zdánlivě nepodstatné vypuštěné detaily.

Třeba že experiment IQ neměřil a že prokázal jen určité zlepšení prostorového myšlení, a to maximálně na 15 minut. A že nešlo o děti, ale vysokoškoláky.

foto: Archiv

Při epilepsii funguje

Když už se ale věda Mozartovy sonáty chopila, tak ji jen tak nepustila. Díky tomu se časem ukázalo, že může mít skutečný efekt a ještě zajímavější než růst inteligence: Při experimentech snižovala nekontrolovatelný nárůst elektrické aktivity v mozcích epileptiků.

reklama

Právě ten vede k záchvatům. Když výsledky potvrdily různé týmy, začaly se rýsovat nové otázky: Dokážou to i jiné skladby? Od počátečního nadšení, no jistě, určitě další Mozart nebo Bach, vědci přešli k opatrnému a stále platnému zjištění, že se ještě nic srovnatelně účinného nenašlo…

Jenže pokud je tedy sonáta KV 448 jedinečná, pak v čem tkví její unikátní účinek na mozek s nekontrolovatelnou elektrickou aktivitou? Je to melodie? Sled jednotlivých motivů, harmonie, rytmičnost…? V torontské nemocnici se rozhodli pro radikální řez a nechali zvukaře sonátu rozstříhat na menší kousky a opět pospojovovat v úplně jiném sledu, než si představoval autor.

Epileptiky nejprve sledovali bez hudebního vlivu, pak jedné skupině předali CD s pravým a druhé s falešným Mozartem. Po třech měsících CD prohodili, pak opět následovalo tříměsíční sledovací období bez muziky. Zjistili, co se vědělo už před tím.

Mozart léčí.

Ale jen ten autentický. Přestřihaná nahrávka žádný ozdravný efekt na zklidnění epileptických mozků neměla. Stejně tak v jiném pokusu nefungoval převod sonáty pro housle, léčil jenom klavír. Byla to tedy správná stopa, ale zatím dál nevedla.

Haydn nefungoval tak dobře

Výzkum tedy pokračoval, čemuž pomohl také pokrok v medicínské technice, která pro diagnostiku epilepsie vyvinula miniaturní elektrody usazované přímo do mozku. Přinášely přesnější údaje a toho využil také brněnský tým Centra neurověd Středoevropského technologického institutu CEITEC pod vedením profesora Ivana Rektora.

Zkoumal pro změnu vliv emotivního působení hudby, a tak pro srovnání se sonátou KV 448 vybrali pateticky dramatickou Haydnovu symfonii č. 40. Ani tady výsledky příliš nepřekvapily. Mozartova veselá skladba opět mírnila u pacientů nárůst nežádoucích elektrických výbojů.

Fungovala i u těch, kterým se tato muzika nelíbila, takže ji neposlouchali s potěšením. U Haydna byl výsledek komplikovanější a lišil se podle pohlaví. Podle výsledků, které loni zveřejnili, sice v ženském mozku symfonie rovněž epileptickou aktivitu zklidňovala, ale mužský její bouřlivá atmosféra dráždila více.

Harmonie s mozkovými vlnami

Rozluštit záhadu účinku se snažil i americký výzkum na Dartmouth College v New Hampshire, kde na to šli přes hudební analýzu sonáty. Nejdřív pacientům pouštěli originál a připravenost k záchvatu klesla, tady si dokonce změřili, že to bylo v průměru o 66,5 %.

Pokračovali tím, že si vytáhli pasáže s hlubšími tóny a frekvencemi kolem 40 Hz. Účinek ochabl, což se dá lehce vysvětlit. Tato frekvence je v mozku charakteristická pro gama vlny odpovídající bdělosti a aktivitě.

U epileptiků ale mohou také signalizovat začínající záchvat. Naproti tomu originální znění sonáty stimuluje pomalé vlny theta, typické pro hlubokou psychickou uvolněnost nebo dřímotu. Jak americký tým zjistil, jsou to především přechody mezi kontrastními hudebními tématy v úvodu sonáty, které mozek do zklidnění v theta vlnách uvádějí.

Že by přece tedy bylo na sonátě KV 448 něco výjimečného, o čem ani autor nevěděl? V New Hampshire navíc znovu potvrdili, že líbivost skladby nebude hrát roli. Když totiž pacientům pouštěli muziku podle jejich výběru, tak se žádný efekt na zklidnění epileptické aktivity mozku neprokázal.

Lenka Korandová

Celý článek si můžete přečíst v časopise 21. STOLETÍ 2/2023, který vychází 16. ledna.

reklama
Související články
V úterý 7. února 2023 publikoval americký úřad NASA jako prestižní Astronomický snímek dne fotografii s názvem „A Comet and Two Dippers“ (Kometa a dva vozy), jehož autorem je Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě. Snímek vznikl 26. ledna 2023 ve Vysokých Tatrách, kam se autor snímku vydal za jasným počasím nad hladinu inverze […]
Pátrání po ztraceném miniaturním zdroji radioaktivního césia 137 dokázalo v uplynulých dnech vytížit úřady a záchranné složky v západní Austrálii. Zdroj nebezpečného beta a gama záření se po intenzivním nasazení záchranářů a hasičů a speciálních přístrojů nakonec našel, ale alarmující incident bude i nadále vzbuzovat řadu otázek. Na vývoji řešení, které by pomohlo záchranářům v […]
Pomocí malé skřínky byl schopen manévrovat modelem lodičky, a to bez jakéhokoliv viditelného spojení. Vědecké kouzlo, které Nikola Tesla předvedl v Madison Square Garden vyvolalo senzaci. Jeho bezdrátové ambice ale byly mnohem větší. Nadšený profesor představoval druhákům pokrokový přístroj. Grammovo dynamo, které si nechal na Polytechnickou školu ve Štýrském Hradci v Rakousku přivézt až z Paříže, bylo vybaveno […]
Jeden je od naší domovské planety vzdálený zhruba 630 milionů kilometrů, ten druhý dvakrát tolik… Přesto představují světy, které by se dali kolonizovat. NASA hodlá prozkoumat potenciál dvou vzdálených měsíců dvou plynných obrů: Europy a Titanu. Prvním kandidátem v dlouhé „výzkumné šňůře“ se stane druhý nejbližší Jupiterův měsíc, Europa. Právě pod jeho ledovou krustou se […]
Biologická rozmanitost na celém světě dramatický klesá a mnoha druhům hrozí vyhynutí. Která společenstva přežijí? Ta, kde je velké množství rozmanitých druhů, nebo ta, kde jeden druh převládne? A vydrží déle druh, v němž jsou všichni jedinci stejní, nebo v němž se naopak odlišují? „Abychom vymírání druhů mohli zabránit, musíme tyto souvislosti znát,“ říká Jan […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz